čtvrtek 3. 10. 2024
Já jsem nebývala od přírody trpělivá, spíše naopak. Když jsem se věnovala judu, do většiny zápasů jsem se vrhala doslova po hlavě a chtěla rozhodnout o vítězi ideálně během deseti vteřin. Můj trenér vždy říkal: „Pozoruj, vyčkej na chybu soupeře a pak vyhraješ s minimálním úsilím. Šetři své síly na těžší zápasy.“ Vůbec jsem to nechápala.
Jsem vrozená ájurvédská dóša pitta, oheň a voda, tedy netrpělivá a urputná zároveň. Ideální je, aby vše bylo hned a dokonalé. Druhou mojí dóšou je váta, vítr a éter, tedy vytrvat a dotáhnout věci do zdárného konce je také oříšek. Naštěstí si mne našla jóga a já se vydala na cestu, kde bylo ihned jasné, že je konec v nedohlednu. Že jde o proces, nikoliv o cíl. První výzvou byly samotné pozice, kdy mi mé rozhodnutí, sebezapření, vrozená síla a flexibilita nepomohly zvládnout pozici, ale byl potřeba úplný opak. Klid, soustředění a trpělivost. Během praxe pinča majurásany jsem se setkala s tím, co je skutečně jóga. Když jsem začala s praxí této pozice, říkala jsem si, že mám přeci ideální predispozice tuto ásanu zvládnout. Opak byl pravdou. Tělesná síla a dostatečná pružnost se ukázaly jako nedostatečné ke zvládnutí této pozice. První odraz a najednou se dostavil pocit, jako bych narazila hlavou do zdi. Nic. Podruhé, nic. Podvacáté a zase nic extra. Přišel za mnou můj učitel a povídali jsme si o tom, co znamená naslouchat, pozorovat, vnímat své tělo a nespěchat. Být trpělivý. A najednou, jako zázrakem jsem zvládla s neuvěřitelnou lehkostí tuto ásanu. Přišla jsem domů, rozbalila podložku a… zase nic. Zkusila jsem to, co zmiňoval můj učitel, a znovu se dostavil neuvěřitelný pocit klidu, jistoty, stability, harmonie i v této těžké pozici.
K harmonii dechu a pohybu se přidává koncentrace, naslouchání své síle a zranitelnosti, trpělivost – kšanti.
Vstup do pozice a její zvládnutí má své tempo a u každé ásany je jiné. Je to jako s ovocem nebo zeleninou, každá dozrává svým tempem. Čím více se do pozice tlačíme, tím větší odpor vytváříme. Myslím, že zde platí staré české přísloví „netlačit na pilu“. Bhagavadgíta mluví o trpělivosti jako o kšanti nebo také o sebekontrole a toleranci. Není náhodou, že trpělivost je vlastností spirituálních bojovníků. Každý z nás je bojovníkem den co den… jsme bojovníky na vlastním bitevním poli své mysli. Jóga je cestou sebepoznání a pozice jsou jakýmsi zrcadlem. Ukazují nám nejen naše stinné stránky, ale právě naše emoce. V bezpečném prostředí podložky se učíme poznávat, jak to vypadá, když přichází naštvanost, zlost. Vnímáme, jak se mění dech, tlukot srdce. Pak jsme schopni poznat, že právě tato emoce přichází i v životě mimo podložku. Umíme k ní s trpělivostí přistoupit a poradit si s ní tak, abychom nezraňovali sebe sama ani svět okolo nás. Tak jednáme v duchu první jamy v Pataňdžaliho Jógasútrách – ahimsy, nenásilí, lásky.
Podložka je skutečně místem, kde se připravujeme na těžké životní situace. Učíme se ustát bouře, které praxe přináší. Učíme se trpělivosti, sebekontrole, toleranci. Objevujeme svou spirituální sílu.
Zkuste si představit, že příště v emocionálně vypjaté situaci místo neadekvátní reakce budete nejprve trpělivě pozorovat sebe sama, poznáte emoce, které přicházejí, a díky tomu zvolíte jinou reakci.
Ano, jsou pozice, které nám vždy budou tvrdým zrcadlem a budou nám ukazovat, kam jsme se posunuli se svou trpělivostí. Jaká je naše spirituální síla i emocionální vyrovnanost.
Trpělivost a schopnost naslouchat intuitivnímu já – vidžňánamajakóša – nám otevírá cestu k poznání opravdového já, čisté esence nás samotných.
Pokud nám chybí trpělivost, pak přichází sebeodsuzování a sebedestrukce. Nerozhodnost a neklid. Učení se trpělivosti je dlouhá cesta, která je lemována láskou (ahimsou), upřímností, vnitřní pravdou (satjou). Nedílnou součástí této cesty je také disciplína a odvaha. To vše v procesu vnitřní transformace nazývané jóga.
A jak pracovat v praxi pozic na své trpělivosti?
Zkuste si na papír napsat pozici, ve které ztrácíte trpělivost. Zkuste ji praktikovat a přijmout tu fázi pozice, kam vás tělo pustí. Netlačit, akceptovat. Naslouchat dechu, vytrvat.
A jak trénovat svou trpělivost mimo podložku?
Každý z nás má nějaký cíl. Možná jste si dali novoroční předsevzetí. Zkuste se soustředit nikoliv na cíl, který jste si dali, ale na proces, který vás k cíli vede. Zkuste si psát to, co vnímáte na cestě v přítomném okamžiku.
Jóga mění náš pohled na svět, život. Učí nás si užívat přítomnost, vnímat svět okolo nás. Žít jógu znamená žít vědomě.
Až dočtete tento blog, zavřete oči a vnímejte svými smysly svět okolo vás.
Opatrujte se a užívejte vědomě přítomný okamžik.
S láskou Zuzka
Objednat předplatné
