úterý 19. 3. 2024
Velikonoce bývají spojeny s mnohonásobně větší konzumací vajec, které se objevují jak v nádivce, tak v podobě vajíčkové pomazánky nebo v mazanci, jidáších či v beránkovi. Měli bychom se bát je jíst ve velkém množství, nebo můžeme povolit uzdu chuti…?
Nebylo tomu tak dávno, co byla vejce zatracována pro svůj vysoký obsah cholesterolu. Všem lidem bylo doporučováno konzumovat maximálně 1–2 vejce za týden bez rozdílu. Na hladinu endogenního (vlastního) cholesterolu má však jeho příjem jen malý vliv. Naše tělo si značnou část vyrábí samo v játrech a přesně ví, kolik potřebuje. Žloutek slepičího vejce obsahuje zhruba 200 mg cholesterolu, přičemž denní doporučená dávka se pohybuje okolo maximální hodnoty 300 mg. Tělo na příjem cholesterolu reaguje a řídí si vlastní syntézu, neboť je to pro něj velmi důležitá sloučenina. Cholesterol je výchozí látka pro syntézu pohlavních hormonů a některých steroidních vitamínů, je důležitou složkou buněčných membrán a je také základem žlučových barviv.
Zvyšující se incidence diagnóz vysokého cholesterolu není dána naším vysokým příjmem nasycených mastných kyselin a cholesterolu v podobě živočišných výrobků, ale jak poslední studie naznačují, hlavně nadměrným příjmem jednoduchých cukrů, které ve svém nadbytku v těle velmi ochotně modifikují funkční proteiny. Netvrdím zde, že nasycené mastné kyseliny nemají žádný negativní vliv na naše zdraví, mnohem důležitější (v negativním slova smyslu) jsou však trans-mastné kyseliny – a ty vejce neobsahují.
Zdravý člověk si tedy vejce v rámci racionálního jídelníčku může bez problému dopřát – i tak by si ale během Velikonoc měl uvědomit jejich zvýšený příjem a nezařazovat je ještě víc, než je nutné. U lidí se zvýšenou hladinou cholesterolu, a zejména LDL-cholesterolu (ten „zlý“...), se samozřejmě zcela logicky maximální denní dávka snižuje na cca 150–200 mg – zkrátka a dobře – vajec si nemůžete dopřávat tolik, kolik byste třeba chtěli. Je důležité si uvědomit, že vejce se nachází v hotových pekárenských výrobcích, moučnících a jiných potravinách, do kterých bychom to ani neřekli. Vajíčkové pomazánce či samotným vykoledovaným vejcím natvrdo se tedy raději vyhněte.
Vejce jsou zárodkem nového života, takže stejně jako semena rostlin i ony jsou nutričně velmi bohaté. Slepičí vejce obsahují polovinu spektra vitamínů B, které se nacházejí hlavně v bílku. Žloutek zase obsahuje vitamíny rozpustné v tucích – A, E a D. Ze stopových prvků stojí za zmínku hlavně selen, který často bývá v našem organismu deficitní. Dalšími významnými látkami jsou např. biotin, lecitin, lutein nebo zeaxantin (poslední dva zmíněné jsou karotenoidy). Lecitin, fosfolipid obsažený ve žloutku, je důležitou součástí buněčných membrán a jeho pravidelná konzumace ve významné koncentraci (v podobě potravních doplňků, ne na úrovni jednoho vejce) pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi.
Věděli jste?
Skořápka vajec nemá vliv na kvalitu vajec a je determinována druhem slepice. To, co slepička sezobá, má však vliv na obsah nutrientů ve žloutku. Obohacováním krmiva slepic pak můžeme získat více žluté žloutky (karotenoidy), vejce bohatá na omega-3 mastné kyseliny či selen a jod.
Modro-šedé zabarvení okolo žloutku, které se vytvoří, když se vejce převaří, je způsobeno chemickou reakcí mezi železem ze žloutku a sírou z bílku. Produktem reakce je sulfid železnatý, které má přesně takové zbarvení, které vidíte.
Čerstvost vajíček snadno poznáte, když vejce ponoříte do sklenice s vodou. Pokud sedí na dně nebo je pod hladinou, je čerstvé a vhodné k užití. Pokud vejce plave na hladině, je už z části vyschlé a vzduchová bublina uvnitř vejce slouží jako plovák.
Náhrada vajec
Ti, co vejce nekonzumují, ať už z důvodu zdravotního, či etického, však nemusí zoufat – kvalitativní pojivé vlastnosti vajec v pečení se dají relativně dobře nahradit i jinak. Místo jednoho vejce lze přidat:
Náhradu nelze použít u všech receptů, je to vždy otázka zkoušky, můžete však experimentovat.
TIP
Vyzkoušejte náš recept na vylepšenou vajíčkovou pomazánku.