Sója a tofu

15. 03. 2019


V Evropě po 2. světové válce bylo rozvrácené hospodářství a byl velký hlad, což vedlo k vynaložení mnoho úsilí a prostředků na zvýšení výkonnosti zemědělství. Výroba potravin se postupně měnila na silné průmyslové odvětví. S příchodem intenzivního zemědělství se také postupně změnila a mění i kvalita potravin.

Jídlo v minulosti dosahovalo úplně jiné kvality, které se dnes přibližují zejména potraviny, které si sami dopěstujete svépomocí, nebo tzv. bio potraviny. V minulosti se ale hlavně konzumovali celé vypěstované plodiny, nikoliv průmyslově zpracované produkty z nich. Zásadní rozdíl v kvalitě potravin je ale v tom, že v minulosti se pěstovali plodiny bez použití agrochemikálií, syntetických hnojiv a pesticidů.

Plodina, kterou vám chci představit, se dostala na jídelníček 7000 let před Kristem v Asii. Hlavně v Číně, Japonsku, Thajsku, Vietnamu, kde je její přirozené prostředí. V těchto zemích byla dlouhá léta konzumována jako jedna z hlavních plodin a k nám přišla až mnohem později. Hlavně v posledních desetiletích se stala jednou z hlavních potravin nahrazujících maso. Už asi tušíte, že se jedná o sóju.

Hlavním produktem, a zároveň nejrozšířenějším, ze sóji, je tofu, které pochází z Číny, kde se začalo vyrábět ve druhém století před naším letopočtem. Potom se tofu rozšířilo i do Japonska, kde stejně tak jako v Číně, ale také ve Vietnamu, Koreji a Thajsku, patří dodnes k tradičním jídlům. Zpracovávají se sójové boby, které se namáčejí, a pak se rozmixováním získá tekutina, která se varem nad 100 °C vysráží. Vysrážený sójový nápoj se zatíží, aby vytekla přebytečná voda. Takto vzniklá hmota se nazývá tofu. Jeho skvělou vlastností je, že je schopno přijmout jakoukoliv chuť, proto je populární v sladké i slané kuchyni. Ještě stále je jeho spotřeba nejrozšířenější v Asii, ale postupně se stává součástí i našich jídelníčků.

Důvody masového rozšíření sóji jsou mimo jiné její nenáročné podmínky k pěstování a její poměrně dobrá zpracovatelnost a využitelnost. Dnes se dostává skoro do každé potraviny vyrobené v potravinářském průmyslu. Jde o plodinu, která se pěstuje hlavně v USA a Brazílii. V USA jako GMO (90 %) – geneticky modifikovaná potravina, což je hlavní důvod, proč její popularita klesá a lidé začínají o sóji přemýšlet jinak. Strach z GMO je velký a určitě oprávněný. Z mého pohledu je ale důvod, proč je sója „nebezpečná“, její ve světě nejrozšířenější oblast využití, kterou je výkrm hospodářských zvířat. Z tohoto pohledu jsou nebezpečí dvě. Za prvé, musíme brát v úvahu devastaci ploch, které jsou využívány na pěstování sóji, protože kvůli rozšiřování osevních ploch sóji dochází v Jižní Americe ke kácení tropických deštných pralesů, a za druhé také využití, převážně GMO sóji pro chov hospodářských zvířat, čím se GMO upravená sója dostává do potravního řetězce člověka.

Často se stává že na sóju nebo tofu čteme rozporuplné reakce, dokonce existují studie, které potvrzují její škodlivost. Je třeba si uvědomit, že tento rozdíl může být způsoben tím, že dané studie byly dělané na GMO upravené sóji nebo na její přirozené formě. Určitě má tento aspekt velký vliv na kvalitu dané potraviny a následné studie. Sója by se však na jídelníčku neudržela tak dlouho, kdyby se nejednalo o zdraví prospěšnou potravinu, jen zde také platí, že všeho s mírou. Obecně neexistují nezdravé a zdravé potraviny a je potřeba se na ně dívat jako na celek, ale hlavně se zamýšlet nad jejich kvalitou a konzumovanou kvantitou. Kvalitní sójový výrobek je určitě zdraví prospěšný stejně jako běžné potraviny.

Je vyhledávanou potravinou hlavně kvůli:

 - vysokému obsahu bílkovin,

 - dokáže snížit hladiny „špatného“ cholesterolu,

 - pomáhá snižovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.

 

Moje doporučení?


- kupujte jen kvalitní potraviny, ideálně v bio kvalitě,


- upřednostňujte fermentované výrobky ze sóji, jako jsou tempeh, miso, natto,


- naučte se správně připravovat tofu,


- skvělou formou ke konzumaci jsou celé sójové boby, tzv. edamame,


- obsah bílkovin se liší podle produktu a podle výrobce – proto čtěte etikety.

A jedno z mých oblíbených doporučení vychází z „mantry“, kterou používají v Japonsku, na ostrově Okinawa. Před každým jídlem si řeknou: „Hara hachi bu“ – což v překladu znamená: „Jez, dokud nejsi plný na 80 %.“ Myslím, že toto je velmi důležité pravidlo, nepřecpávat se, ale jíst s mírou. Platí to u každého jídla, nejen u sóji nebo tofu.

S láskou Tina

 

  • autor: Martina Schmidtová
  • @tinajedoma
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket