Květinou jógy je lotosový květ, na který se díváme jako na symbol duchovního poznání. Jeho rozkvetlé lístky představují rozkvetlost lidské duše, čistotu, neposkvrněnost a osvícení. Lotos vyrůstá pouze v klidných vodách jezer a rybníků s klidnou a stojatou vodou. Stejně tak i naše duše rozkvétá pouze na hladině klidné mysli. Jistě mi dáte za pravdu, že už jen pohled na rozkvetlou květinu nás uklidňuje a květinová výzdoba svou krásou umocňuje sváteční atmosféru daného okamžiku. A protože sváteční dny prožíváme právě nyní, pojďme si povědět něco o květinách, které nám dokážou navodit příjemnou vánoční pohodu.

Nejtypičtější květinou Vánoc je vánoční hvězda, nebo také pryšec nádherný. Původně pochází z Mexika a zemí Střední Ameriky z oblastí subtropických hor. Ve Spojených státech je květina známá také jako poinsettia (poinsetie), a to podle jména velvyslance Joela Poinsetta, který ji v roce 1828 přivezl z Mexika do Ameriky. Její tradiční barvou je červená, ale setkat se můžete i s růžovou, žlutou, lososovou nebo i s dvoubarevnou variantou. S Vánocemi ji spojovali již staří Mexičané, jimž připomínala betlémskou hvězdu a její červená barva krev, jež symbolizuje oběť ukřižování Ježíše.

Mezi další oblíbené vánoční květiny patří vánoční kaktus (zygocactus). Jeho původním nalezištěm je brazilský deštný prales a kvete v období Vánoc. Odtud tedy jeho název vánoční. Květy mohou mít červeno-fialovou, ale i bílou, žlutou, růžovou nebo červenou barvu.

Pátrala jsem po vánoční květině, která by byla typicky česká. Když jsem byla malá, mívali jsme doma brambořík. Jeho oblíbenost se postupně vytrácela, ale v poslední době se do vánoční výzdoby zase pomalu vrací. Ani brambořík se však v Čechách původně nevyskytoval a do naší přírody byl vysazen uměle. Objevil se pouze na některých místech jižní Moravy. Jeho přirozenou lokalitou jsou listnaté hory Evropy, Malé Asie a Íránu a největší počet jeho druhů roste v Řecku a Turecku.

To, co už u nás v přírodě nalezneme, je jmelí. Jde o poloparazitický keřík a v Čechách roste pouze jeden druh, tzv. jmelí bílé. Jmelí bylo považováno za posvátnou květinu již keltskými druidy, kteří věřili v jeho léčivé účinky. Dnes se věší na lustr, aby přineslo do domu lásku a zdraví. Pokud se během Vánoc pod jmelím políbíte, máte štěstí zaručené.

V Čechách se můžeme setkat především s barborkami, třešňovými větévkami, které jsou-li nařezané 4. prosince na svátek Barbory a vykvetou-li do Štědrého dne, předpovídají neprovdané dívce, že si v nadcházejícím roce najde ženicha. Větvička broskvoně o vánočních svátcích prý odstraňuje nedůvěru mezi lidmi, a když na Štědrý den vyraší lístečky břízy, znamená to pevné zdraví a celoroční dobrou náladu.

Přeji vám, aby vám ta vaše květina vykvetla v ten pravý čas a dělala vám radost co nejdéle.

• autorka: Martina Horáková
• www.py-martina.eu
• zdroj fotky: Shutterstock.com