Historie jógy 17. 10. 2019 PDF Tisk

Protnutí východu se západem

Nastává zlomový okamžik v historii jógy. Moment, kdy se jógové texty začínají překládat do angličtiny. Indický fenomén se stává fenoménem celosvětovým. K tomu také napomáhá psychospirituální krize, kterou prochází západ v důsledku světových válek.

Protnutí východu se západem

K rozmachu jógy v anglosaské kultuře od 19. století přispívá hned několik faktorů. Ubývá fyzické práce a potenciál lidského těla zůstává stále více nevyužíván. Proto posturální jóga zažívá velký rozvoj, a to až dodnes. Tělo se bez určité námahy neobejde a při jejím nedostatku chřadne. Dalším důležitým hlediskem je možnost snadnějšího cestování a také rozvoj komunikačních technologií. Indické učení už není tradičně předáváno jednotlivě ze žáka na učitele, ale směřuje k masám. V neposlední řadě jsou to pak texty, které jsou šířeny a publikovány v angličtině a dalších jazycích.

Tradiční Bůh v krizi

Dnes lze ve společnosti vycítit absenci něčeho, co by přesáhlo běžný život – rutinu práce a plných nákupních košíků – určitou transcendenci, která člověka převyšuje a „nakrmí“ tak jeho duši. Stejně tak i ve 20. století dochází k duchovní krizi, kdy víra a ideály zůstávají pohřbené spolu s lidmi v koncentračních táborech a sibiřských gulazích. Tradiční cesty, hodnoty a křesťanské náboženství se ukazují jako nedostačující. Jóga se stává „intelektuálním koníčkem“ a pro část společnosti duchovním naplněním. Lidé si kompenzují ztrátu víry ve „starého Boha“ něčím pravdivým a nenásilným. „A právě mírná spiritualita východu, ať již v podobě některé školy buddhismu či právě jógy, se ukazovala jako jedna z cest k léčbě zraněných duší,“ uvádí v knize Dějiny jógy Vojtěch Steiner.

V této době vystupuje do popředí řada velkých historiků a filosofů, kteří se na učení jógy zaměřují. Jedním z nich je například Mircea Eliade. Přichází se zásadním dílem Jóga, nesmrtelnost a svoboda. Čtení to není úplně jednoduché, nečekejte popis jógy, jak ji většinou známe. Óm, pár jógových pozic, namasté a konec. Nicméně oproti starodávným indickým textům je to kniha stále velmi čtivá. Historik se zde zabývá tím, že svět, který považujeme za skutečný, až zas tak úplně skutečný není. Tady se najde paralela mezi buddhistickým učením i kvantovou fyzikou. Zdůrazňuje existenci jiné skutečnosti mimo tuto iluzi. Čímž pojímá základ jógy – dosažení stavu rozšířeného vědomí a poznání skutečné Pravdy. Již v minulých textech jsem poukazovala na to, že tuto filosofii nelze intelektuálně pochopit, ale pouze prožít na základě meditací. Zkratkou k tomu je ještě podstoupení rituálu s jedem z ropuchy coloradské. Za 15 minut se tak člověk dozví o životě víc než za celý život a tisíce hodin meditací. Upozorňuji laskavého čtenáře, že toto není návod, pouze snaha o oživení textu.

Jóga je univerzální nástroj evoluce

Ve chvíli, kdy se jógové učení dostává na západ, vzniká řada stereotypů. Například, že indičtí jogíni mají jiná těla než my, zatuhlí příslušníci západní kultury. Dispozice Indů, Američanů, Evropanů jsou ale stejné. Jediným rozdílem, proč si Ind sedne bez problému do pozice lotosu a my ne, je židle. Ano, čtete správně, je to židle. Můj indický učitel žijící v Kalifornii nám vždy na lekcích opakoval: „Vaše problémy s posturou přišly v momentě, kdy jste si sedli na židli a tam jste zatuhli. My sedíme celý život v dřepu nebo na zemi.“ Jóga je univerzální disciplína určená pro všechny typy těl i myslí. Pokud je někdo zatuhlejší (tráví hodně času na židli), o to více by měl praktikovat posturální styly, pokud je někdo v základu neurotický, o to více by se měl orientovat na meditační typy jógy. Styly jógy budou podrobněji rozebrané v dalším čísle Jógy Dnes.

Stejně tak neexistuje lepší nebo horší styl jógy, byť jsou jich dnes tisíce. Každý člověk je individuální a každému bude vyhovovat něco jiného. Samozřejmě kvality učitelů, kteří toto učení předávají, se mohou lišit. Jóga, přestože se její druhy v názvech liší a dnes je těžké v podstatě pro všechny se v tom zorientovat, je stále jen jedna. Jako jsou různé typy žárovek mající odlišné tvary a velikosti, ale všechny svítí na stejném principu. Jóga univerzálně sleduje rozvoj fyzického, mentálního, intelektuálního i duchovního aspektu. B. K. S. Iyengar ve své knize The Tree of Yoga připomíná: „Dívejte se na esenci jógy, ne na její názvy.“ Je to metoda spirituální evoluce pro celý svět.

 

Objednat předplatné