Příběh o jogínech: Matsjéndranáth

05. 04. 2018


Tradiční jógové texty bývají většinou technické nebo filosofické. O slavných jogínech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Avšak v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jogíny minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony...

Matsjéndranáth je dobře znám i na západě díky tomu, že se podle něj jmenuje jedna ásana. Byl „před-zakladatelem“ (za faktického zakladatele je označován jeho žák Górakhnáth) duchovní linie Náthů (náth sampradája), která existuje dodnes. Jeho jméno bývá spojováno především s kaula tantrismem a dle legend je také zakladatelem hathajógy, kterou se naučil od samotného boha Šivy. O jeho životě nevíme mnoho faktických informací. Nemůžeme ani přesně říci, kdy žil. Dokonce nevíme, ani kde přesně se narodil. Různé zdroje označují za místo jeho narození Nepál, jižní Indii, Bengálsko nebo království Kámarúpa, které se rozkládalo na území dnešní Bangladéše, Bhútánu a západní Indie. Odhaduje se, že žil někdy mezi 9. až 11. stoletím našeho letopočtu.

Jméno

Matsjéndranáth je znám pod mnoha různými jmény: v Nepálu jako Maččhindranát nebo v Bengálsku jako Mínanáth. V sanskrtu by jeho jméno mělo být správně Matsjéndranátha, ale v novoindických jazycích se „a“ na konci vypouští, takže se mu říká Matsjéndranáth nebo prostě Matsjéndra.

Většina legend o Matsjéndranáthovi je nějak spojena s rybou. Jeho jméno totiž doslova znamená pán (indra) ryb (matsja). Velmi často proto bývá zobrazován s rybou, pojídající s rybou nebo jak sedí na veliké rybě. Náth na konci je pouze titul – znamená opět „pán“ – a tento titul je součástí jména jogínů náthovské linie i dnes.

Získání tajného poznání

O Matsjéndranáthově narození existuje několik různých legend. Podle jedné byl původně rybou, kterou Šiva později změnil v chlapce. Podle jiné verze se narodil normálně, ale bohužel zrovna v době, která podle astrologického výpočtu nebyla příznivá. Rodiče ho proto hned po narození hodili do vody, kde ho spolkla veliká ryba. V této rybě žil Matsjéndranáth několik let.

Jednoho dne se bůh Šiva rozhodl, že vysvětlí své manželce Párvatí tajemství nesmrtelnosti. Aby je nikdo nemohl slyšet, rozhodli se odejít na opuštěný ostrov uprostřed moře. Zrovna k tomuto ostrovu ale připlavala ryba, ve které byl Matsjéndranáth. Ten tak tajně vyslechl Šivův výklad. Párvatí při výkladu usnula, ale aby Šiva vyprávěl dál, Matsjéndranáth mu souhlasně odpovídal „hmm“ nebo „húm“. Šiva si proto nevšiml, že Párvatí spí. Matsjéndranáth pak v útrobách ryby zůstal dvanáct let a praktikoval zde jógu, kterou se takto naučil. Nakonec z ryby vystoupil jako zcela osvícený, dokonalý siddha a začal šířit tuto nauku mezi lidmi.

V bengálské verzi legendy je Matsjéndranáth jogínem, který ale ještě nedosáhl dokonalosti. Dozvěděl se, že Šiva bude Párvatí předávat nauku o nesmrtelnosti, a pomocí svých nadpřirozených sil se proměnil v rybu a doplaval k ostrovu, kde je Šiva s Párvatí. Zde pak tajně vyslechl Šivův výklad, a byl tak prvním smrtelníkem, který toto poznání získal.

Šiva jeho lest nakonec odhalil a proklel Matsjéndranátha, aby všechny své jogínské znalosti zapomněl. Jak později uvidíme, skutečně se tak stane.

V království žen

Matsjéndranáth získal tedy největší duchovní tajemství od samotného Šivy a díky praxi ho též uskutečnil. Poté chodil po světě jako potulný asketa a získal postupně několik žáků. Párvatí se rozhodla otestovat všechny askety, aby si ověřila, že skutečně nepodléhají vášním. Šiva je proto pozval k sobě domů – na horu Kailás. Párvatí se proměnila v překrásnou krasavici a zkoušela je svést. Zde se naplnila Šivova kletba a Matsjéndranátha okamžitě ovládla touha strávit s takovou kráskou noc. Párvatí přečetla jeho myšlenky a pověděla mu, ať jde do království žen – Kadalí, kde si bude moci užívat s šestnácti sty ženami a bude jejich vládcem. Matsjéndranáth se tam hned vypravil a zcela propadl smyslové vášni – stal se zde králem a zapomněl všechny své jogínské znalosti.

Nejznámějším Matsjéndranáthovým žákem byl Górakhnáth (tomu bude věnován příští článek – pozn. red.). Górakhnáthovi bylo divné, kam se jeho učitel ztratil. Neviděl ho již několik let, a i když cestoval všude možně, nemohl ho nikde najít. Naštěstí se potká s dalším asketou – Káníphánáthem (v bengálštině se jmenuje Kánupa). Oba patřili do linie náthů a Káníphánáthovým učitelem byl další žák Matsjéndranátha – Džálandharináth. Podle hindské verze této legendy se Káníphánáth vytahoval svými magickými silami – pomocí kouzla otrhal ze stromů čerstvá manga a ta přiletěla před Górakhnátha. Když se oba najedli, co hrdlo ráčilo, Górakh řekl, že by se nesnědená manga měla zase vrátit zpátky na stromy. Káníphánáth se tomu vysmál: „To přeci není možné.“ Górakhnáth mu odpověděl: „Kdyby byl tvůj učitel dokonalý, naučil by tě to.“ Káníphánátha to rozzlobilo a řekl Górakhnátovi, že jeho „dokonalý učitel“ je teď v království žen a nechová se tam zrovna dokonale. Górakhnáth odpověděl: „Uvěříš tedy, že je můj učitel dokonalý, pokud se manga vrátí zpět na stromy?“ Potom pomocí manter a posvátného popelu vrátil manga zpět na stromy. Káníphánáth pochopil, že Górakhnáth je mnohem mocnější, a omluvil se mu. Górakhnáth mu odpustil a měl radost, protože se konečně dověděl, kde je jeho učitel. Rozhodl se, že ho musí okamžitě zachránit.

Bengálská verze je o něco vtipnější. V ní Górakhnáth odpočívá pod stromem a najednou uvidí, že nad ním proletí Kánupa – každý správný siddha se pohybuje především letem. Avšak Górakhnáth je starší a Kánupa ho nepozdravil. Proto se Górakhnáth naštve a poručí svým sandálům, aby Kánupovi daly pěkných pár facek. Sandály pak přivedou řádně zfackovaného Kánupu před Górakhnátha. Od něj se Górakhnáth dozví, kde je jeho učitel.

Górakhnáth ví, že musí svého učitele zachránit. Avšak do království žen je povolen vstup pouze ženám. Pro velkého jogína to naštěstí není žádný problém – promění se v krásnou tanečnici a spolu s jinými umělci dorazí až na Matsjéndranáthův dvůr. Ale nesmí na sebe upoutat pozornost – Matsjéndranáth si nic nepamatuje, a kdyby ženy zjistili, že přišel svého učitele vysvobodit, vyhnaly by ho. Proměněn v tanečnici, proto zahrál na buben zvláštní rytmus, ve kterém byla zakódována zpráva pro Matsjéndranátha. Jen on ji vnímal, a tím se mu také vrátila paměť. Samozřejmě odejít z království žen nebylo jen tak a byli s tím spojeny různé peripetie. Naštěstí se vše podařilo vyřešit a Matsjéndranáth opustil království žen a dál se toulal světem jako asketa spolu se svým žákem Górakhnáthem.

Odkaz

Podobných příběhů existuje o Matsjéndranáthovi celá řada. Nepochází ze vznešených mytologických eposů, ale jsou dílem lidové tvořivosti. Proto bývají často zábavné a plné vtipných scének.

Matsjéndranáth měl dosáhnout nesmrtelnosti, dodnes by měl žít někde v Himálajích. Asi se nám nepodaří zjistit, jestli to je pravda, ale alespoň v legendách žije nadále a jeho sláva přesahuje hranice Indie (např. je mu věnováno několik chrámů v Nepálu). My si ho můžeme dodnes připomínat díky ásaně, která nese jeho jméno:

„Dej pravé chodilo ke kořeni levé nohy a levým chodidlem obkroč na vnější stranu pravého kolene. Uchop je (nohy) a otoč tělo. Tuto ásanu učil Šrí Matsjéndranátha.
Matsjéndrova pozice podporuje trávicí oheň. Je nástrojem, který zničí zástupy nejhorších nemocí. Její pravidelná praxe probouzí kundaliní a upevňuje v člověku měsíc (tj. udržuje vitalitu).“
(Hathapradípika I.26–27).

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket