Pokud Jógasútru pravidelně čtete, víte, že se nedá číst jako beletrie. Je třeba jeden verš přečíst a nechat rezonovat... On se přiblíží tam, kam má.

Paťandžali, indický mudrc, je považovaný za autora této knihy, složené ze 196 aforismů, které jsou rozděleny do 4 svazků jedné knihy. Jsou to sebraná moudra a hlavní význam se zde přikládá Pataňdžalimu, který toto dílo kompletoval (jasné důkazy ale neexistují). Jógasútra a její vznik se datuje zhruba 250–200 př. n. l. Ač je odkazováno k védské tradici (advaita védanta – monoistická filosofie) a Gítě, i přesto se Pataňdžali projevuje jako dualista (sánkjová filosofie vypočítávající vznik všeho se dvěma hlavními póly – purúša a prakrtí). Cílem je nastínit různé metody pro dosažení poznání. Tyto metody jsou založeny na sánkjové filosofii, obsahující určité elementy buddhismu a různé tzv. spisy šramana (asketická tradice). Jsou to jakési nabídky k přemýšlení, jak dosáhnout cíle života (pro hinduistu „vystoupení“ ze sansáry).

Komentáře jsou většinou součástí díla a jsou považovány za základ hinduismu spolu s Gítou, kterou zpracoval Vjása. V sútře nedochází k popisu žádných ásan. Je zde pouze řečeno, že ásana je pevná pozice těla, které je charakterizována dvěma „vlastnostmi“ sthira - sukham (pevnost/pružnost). Ve všech dřívějších systémech jógy není kladený důraz na praxi ásan. I rané tantrické texty obsahují jen malý počet pozic vsedě. Proto, když se současné styly jógy odkazují na tradici, je to velice diskutabilní. Jógová tradice o ásanách nehovořila. V různých stylech je k Jógasútře odkazováno, ale hlavní význam súter je mentální vedoucí k dosažení poznání. 

Pataňdžali říká, že je třeba splnit podmínky, které pomáhají na cestě k osvícení. Je třeba pravidelně, nepřerušovaně, rytmicky a bez velkého úsilí, s nadhledem praktikovat. Je třeba udržet pozornost jasným směrem, ale na druhé straně vytvářet lehkost a hravost v životě. 

Až tantrické texty (Saiva Tantras, Agamic Compendia) detailně popisují praxi jógy. Například Vidžňanabhairava obsahuje 112 druhů jógových technik, které jsou zaměřené na spojení aspiranta s Šivou. Další díla uvádějí pokusy integrovat celé nepřeberné množství konkurenčních systémů jógy, jejich společným rysem pro každého jogína je naplnění cesty vedoucí k cíli poznání (Hathaprádípika). 

Všechny stupně, především jama a nijama, jsou mentálními stavy. Jsou to stavy mysli, protože pokud v mysli nedochází například k násilí, konání násilnické není. 

Jama – etická doporučení směrem k okolí i k sobě samému

• Ahimsa – neubližování
• Satja – nelhaní
• Astéja – nekradení
• Brahmačarija – zdrženlivost
• Aparigráha – nepřipoutanost

Nijama – doporučení pro sebe sama 

• Sauča – čistota
• Santóša – spokojenost
• Tapas – sebedisciplína, kázeň
• Svadhjája – samostudium
• Išvara-pranidhárana – mějte víru

Ásana – Polohy a pozice těla, mudry, bandhy.

Pránájáma – Řízení toku energie za pomocí dechových technik. Podle Jógasútry pránájáma začíná zastavením dechu, když vyvane nádech a výdech, pak nastává pránájáma. 

Prátjáhára – odtažení smyslů od vjemů a jejich omezení

Pří řízené relaxaci dochází k odtažení pozornosti smyslů od vnějších podnětů a následnému obrácení pozornosti mysli dovnitř. Abychom zastavili příchod smyslů do mysli, musíme se soustředit nejdříve právě na mysl. Ta je spojencem s vnějším světem. Ona vyhodnocuje a vytváří obrazy o tom, co mysl zachytí. Mysl po uvědomění si vjemu vytvoří celý obraz i s jeho vlastnostmi. Mysl zkoumá okolní vjemy, je tím zaměstnána a podstatné věci jí unikají. Cílem je otočit pozornost dovnitř a vnímat to, co se odehrává uvnitř. 

Dhárana – koncentrace

Soustředěním se na jeden bod nebo symbol připoutáváme pozornost k jednomu bodu v mnohosti okolních jevů. Přirozenou tendencí mysli je těkání. „Kočírováním“ mysli a zbavováním jí mnohosti podnětů se mysl stává silnou. Obrací se vytyčeným směrem. Tato mentální síla, která vzniká při koncentraci, je potom využívána v celém praktikování jógy. 

Dhjána – meditace

Neaktivní stav za myšlenkami, kdy svět je objektem pozorování.

Samádhí – poznání, osvícení

Je prostor pro každého. Marné je pokoušet se slovy popsat, co je to samádhí.

• Autor: Václav Krejčík
• www.energystudio.cz 
• Zdroj fotky: Samphotostock.cz 

Zdroje: 

• přednášky Dr. L. Ondračky FF UK
• Východní filosofie 
• Yoga Body, The Origins of Modern POSTURE PRACTICE, Mark Singleton
• Dějiny jógy, Vojtěch Steiner