Ostatní jógy 22. 07. 2019 PDF Tisk

Osobnostní typy a jóga

Používáte raději intelekt pro pochopení životních situací a souvislostí, nebo je pro vás určující intuice? Jste člověk citově založený, až se vám z toho dělá úzko, nebo berete věci, tak jak běží? Každý z nás je jiný a každému tak může vyhovovat odlišný jógový přístup.

Osobnostní typy a jóga

Co člověk, to originál a individuální entita, ale jsou přístupy, které převažují. Jak známo, už Hippokrates rozdělil lidi podle temperamentu na choleriky, sangviniky, flegmatiky a melancholiky. Dnes se už používají propracovanější a detailnější systémy, například MBTI typologie vycházející z poznatků C. G. Junga. Základ je ale stále stejný. Osobnostní vlastnosti získáváme zrozením i na základě působení okolí. Jaká složka převažuje, jestli genetika nebo vliv interakce v rodině a společnosti, je stále nevyřešeným tématem. V józe existují čtyři hlavní směry: bhakti jóga, karma jóga, rádža jóga a džňána jóga. V rámci hlavních jógových proudů rozlišujeme formy osobnosti podle převažující kognitivní funkce. Tedy na základě čeho primárně poznáváme svět. Každý z nás má v sobě zárodek všech forem, ale jedna je převažující. Dominovat může racionální myšlení, intuice, cítění nebo vnímání. A podle osobnostního založení člověka lze určit i vhodný jógový směr.

Dynamická osobnost

Dynamický člověk je činorodý, identifikuje se právě přes činnost a má potřebu neustále něco dělat. Někdy je až hyperaktivní. Taková přemíra aktivity se dá dobře využít v karma józe. Ta zahrnuje práci na sobě samém, především na omezení vlastního ega a pocitu jáství. A k omezení ega dochází mimo jiné vykonáváním činnosti pro druhé bez touhy po odměně či uznání, nepodmíněně. Altruistické jednání nastoluje sebeovládání a obrušuje ego. U dynamických osobností se často jedná podle západních měřítek o extroverty, které zajímá ruch světa a lidé kolem. Tam se orientují a z toho čerpají energii. I když morálka a filosofie takové osobnosti směřují k altruismu, někdy se objevují errory ve smyslu „dělání a konání pro efekt, aby ostatní viděli a věděli“.

Intelektuální osobnost

U takové osobnosti převažuje myšlení a intelekt. Tito lidé jsou výborní stratégové, umí a hlavně potřebují vše plánovat. Občas zraňují druhé, aniž by si to vůbec uvědomili. A obtížně se vyrovnávají se situacemi, které nelze racionálně pochopit. Důležité jsou objektivní zásady a spravedlnost, někdy dokonce více než lidé samotní. Mají neustálý hlad po vědění. Taková touha po zkoumání vede k džňána józe. Ta využívá intelektuální stránku člověka. K odhalení pocitu „já jsem“ dochází přes inteligenci a logiku. A to oproti jiným směrům, které upřednostňují meditace. Džňána jóga se pokládá za nejobtížnější cestu k poznání.

Emocionální osobnost

V tomto případě převažuje cítění a přemíra emocí. V angličtině se pro lidi s dominantním cítěním jako převažující kognitivní funkcí používá zkratka HSP (Highly Sensitive Person). HSP osobnosti mají velmi vysoce vyvinutou empatii, schopnost porozumět ostatním, tak říkajíc mají dar projít se v botách těch druhých. Cenou za to je určitá přecitlivělost, snadno se vystresují a přetíží. Někdy zažívají pocit, kdy na ně padá bolest celého světa, protože jsou schopni ji absorbovat každou buňkou svého těla. Ve formě lásky, soucitu a milosrdenství je možné takové silné cítění využít v bhakti józe. Známou představitelkou této jógy lásky a oddanosti je například matka Tereza.

Intuitivní osobnost

Zde je silně rozvinutá schopnost myslet mimo zavedená schémata a vidět skryté významy objektů. Ve velké míře se jedná o introverty, kteří jsou zaměstnaní zkoumáním svého vnitřního světa a kontakt s velkou společností je pro ně vyčerpávající. Touha po vnitřním duchovním životě, převaha introspekce vede k rádža józe, při níž člověk sleduje mentální reakce své bytosti na životní situace. Rádža jóga se zaměřuje právě na intuitivní část osobnosti, jejímž cílem je probudit skrytý potenciál přes kontemplace a meditace.

Služ, miluj, medituj, realizuj

Slova, za kterými stojí indický mudrc Swami Šivananda, jemuž se podařilo propojit výše uvedené směry jógy v jeden celek. Stručně tak obsáhl cestu karma jógy – cestu činnosti, bhakti jógy – cestu oddanosti, džňána jógy – cestu znalosti a sebeanalýzy a rádža jógy – cestu mentální kontroly, a položil tak základ integrální józe. A byť každý z nás má jiné dispozice k určitému jógovému stylu, Šivananda učil propojení těchto směrů a jejich praxi v běžném životě. „Praktikujte karma jógu pro očištění mysli a srdce, bhakti jógu, abyste si udrželi dobré zdraví a sílu, rádža jógu pro rozvoj koncentrace pomocí meditací a džňána jógu, abyste překonali nevědomost.“

 

Objednat předplatné