A opravdu, jen o tom slyšíme, uvědomíme si, že se nám na malou opravdu chce. To asi ten lahodný bylinkový čaj před lekcí, bědujeme. Avšak znovu se zaposloucháme do vlídného hlasu lektorky a zkoušíme nutkání na onu malou stranu potlačit. Daří se nám vcelku dobře do doby, než nás začne hlas přicházející z dálky navádět k dechu udžají, kdy si máme představit, jako bychom vyslovovali HA skrze zavřená ústa. Jako bychom se zaposlouchali do šumu listů v korunách stromů. Kdybychom však zůstali u stromů, bylo by dobře – pomyslíme si, a to už na sebe nenechá čekat další z nabízených představ, která nás nabádá k obrazu písečné pláže a šumu moře, šplouchání vln... V tom to nevydržíme a tak říkajíc si cvrnkneme do kalhot.

Vinyasa jógu lze chápat ze dvou rovin. První je její kořen tvořící sled tří ásan, a to čaturanga dandásana – urdha mukha švanásana (pes hlavou vzhůru) – adho mukha švanásana (pes hlavou dolů) vytvářející pomyslnou nit spojující celou praxi a provázející cestu mezi dalšími ásanami oné lekce, jednoho celku. Dalším porozuměním je plynulý a bdělý sled ásan na vlně našeho dechu. Co je však tím, co tvoří základ toho či onoho chápání pojmu vinyasa? Je jím múla bandha a udžají dech. Seznamte se... Vinyasa jóga jako tvůrčí tanec hrající na struny našeho energetického těla.

Múla bandha jako pevný základ celé jógové praxe

Múla bandha je kořenový zámek umístěný dle svého názvu u kořene. Kořenem je myšlen konec páteře, kříž, pomyslný ocásek. Múla bandha je energetický zámek vedoucí energii vzhůru, a zabraňující tak jejímu plýtvání. O jaké energii je zde řeč? Z jogínské terminologie ji nazýváme pránou, která se rozděluje na pět prán (pančaprána) proudících určitým směrem, situované v určité oblasti, zodpovědné za určité děje. 

Udána prána je umístěna v oblasti ramen, krku a tváře a směřuje vzhůru. Prána prána (neplést si s obecným názvem prána jako životní energie) je situována v hrudníku, taktéž se směrem proudění vzhůru a je zodpovědná za dýchání a dýchací systém. Samána prána se nachází kolem pupku, pohyb je dokola a zodpovědnost přísluší k zažívacímu systému a břišním orgánům. Apána prána směřuje dolů, směrem ven, nachází se od pupku dolů a její téma je konečné trávení ve střevech, močový systém, menstruační cyklus, odpadní látky, pohyb ven. Poslední je vjána prána kontrolující celé tělo a končetiny. Je to obecný pohyb, schopnost chůze, běhu.

Za nejdůležitější z nich se považují apána vaju a prána vaju. Vaju je sanskrtským slovem znamenajícím „vítr“. Apana vaju pak znamená „vzduch, který se pohybuje směrem pryč“. V hinduistické tradici můžeme nalézt slovo mahábhútas, pět prvků, kterými jsou oheň, země, voda, vzduch (vítr) a éter. Apana vaju je spojena s prvkem země a je energií múladhára čakry, kořenové čakry. Apana vaju a prána vaju dohromady pohybují vším. Jsou Šakti a Šivou. Jsou jangem a jinem. Jejich působení je protichůdné, avšak dohromady celistvé. Apana vaju eliminuje a prána vayu udržuje. Známky nezdravé či nevyvážené apana vaju se projevují od lenosti a tuposti ke zmatku a nerozhodnosti. Nasměrování apany vaju skrze jogínské techniky je tím, co nás dovádí k vyšším cílům na duchovní cestě.

Proč tolik teorie kolem jednoho jemného stažení pánevního dna?

Protože u kořene vše začíná. Protože pevné zakořenění je pevným základem, od kterého můžeme stoupat. Protože s pocitem pevné půdy pod nohama se nahoru leze snadněji. Protože na cestě chceme jít vzhůru. Protože múla bandha obrací tok energie (apana vaju) nahoru. Protože jóga není to, co je vidět zvenku, ale to, co můžeme cítit vevnitř.

Udžají, vítězný dech vedoucí nás k cíli

Skrze dech si můžeme uvědomit, kde se právě duševně nacházíme. Zda je náš dech mělký, nerytmický, rychlý, stejné chaotické kvality je naše mysl, naše rozpoložení. Pokud je však dech klidný, hluboký, rytmický, naše mysl je klidná jako hladina klidného jezera. Udžají je dechová technika, skrze kterou pozornost stahujeme k jednomu bodu, jímž je právě náš dech. Hluboký nádech a úplný výdech, ke kterému nás udžají dech vědomě vede, je tím, co nás celou lekci vinyasa jógy provází. Je tím, co udržuje naši pozornost ve složitějších ásanach. Je tím, co nás drží pohromadě. Je tím, skrze co si můžeme uvědomit, že jsme tady a že jsme naživu. Udžají zahřívá tělo zevnitř, a připravuje tak aspiranta jógy k jógové praxi, udržuje stabilní teplotu, zbavuje tělo nečistot a toxinů uložených v orgánech, svalech a kloubech.

Vinyasa bez udžají dechu je jako pečení chleba bez mouky. Udžají dech bez múla bandhy je jako vaření těstovin bez vody. Aneb není vinyasy bez udžají a múla bandhy.

A když jsme nakonec okusili to, k čemu nás naváděla lektorka, když jsme jemným stažením zapojili múla bandhu, když jsme přizvali dech udžají, když jsme to vše spojili v jedno a propluli lekcí vinyasa jógy, na konci, když jsme povolili jak múla bandhu, tak vítězný dech, když jsme spočinuli v šavásaně, pocítili jsme to, co jsme na lekci jógy zatím nepocítili. To, že je zde něco více než pouhé pohyby těla, než pouhé pokyny ke vstupům do ásan, než koleno v pravém úhlu, než fyzioterapeutické využití ásan... Že je zde něco, co nás přesahuje a čehož jsme součástí. Vesmírné energie. Prány.

• autor: Šárka Konečná
• www.jogovna.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com