Od Pašupati pečetidla….

05. 12. 2015


V historii jógy vznikají otázky. Archeologie, výzkum a mnohost názorů na ...začátek??? Postupně otevíráme cestu názorů v historii jógy....nechte se inspirovat.

 Od Pašupati pečetidla k Upanišadam

 

Od pradávna dochází k filosofickým a meditačním úvahám o prapůvodu člověka a života. Sebepoznávání bylo základní metodou tohoto zkoumajícího procesu. Počátky jógy je možné zařadit zhruba do období doby kamenné, období šamanismu. Cílem všech nauk a technik bylo poznat zdroje, poznat, kdo člověk je a zkvalitnit lidský život.

V roce 1921 objevil sir John Marshall (ředitel Archeologické společnosti Survey of India) pozůstatky městské civilizace Mohendžodáro a Harappa (3. st. př. n. l. – území Pákistánu – především Sindh, Paňdžáb a Balúčistán) a severozápadní Indie (hlavně Gudžarát, Harijánu, Paňdžáb a Rádžasthán). Mezi artefakty objevenými bylo také Pašupati pečetidlo, které zobrazovalo rohatou figuru ve zkříženém sedu, obklopenou zvířaty, která bývá označována jako Šiva, pán zvířat a tvorstva. Archeologické nálezy dokazují dřívější osídlení Indie. Neustále jsou nacházeny např.: sošky, malby v jeskyních mohendžodárské a hararské kultury, hinduistické stavby (např. pro rituální očistu vody), malby boha Šivy se symbolem falu, zobrazení Šivy a jeho pozice připomínající jógovou pozici, vyobrazení pozic – zkřížené sedy, sedy na patách. Neexistují však vědecké výzkumy, které by potvrdily odvěkou existenci jógy.  

 

pozn. redakce: [Pašupati „Pán tvorstva“, je jedna z manifestací boha Šivy. Ve védském období bylo jméno Pašupati používáno pro boha Rudru. Podle některých teorií se vyobrazení Šivy v podobě Pašupatiho objevovalo na pečetidlech harappské kultury – Wikipedie].

Tato civilizace byla též nazývána civilizací řek Indus a Sarasvatí. Osud Sarasvatí (řeka) – mytický podzemní tok, pramenící v Himálaji, se vléval ve svatém městě Illahabad do soutoku řek Ganga a Jamuna. V jejím povodí vznikaly městské státy. Zhruba okolo 1900 př. n. l. vyschla, a poté došlo i k zániku této civilizace.

Příchodem Árjů 2. st. př. n. l. se vše začalo měnit a rozvíjet. Árjové přinesli bráhmanské náboženství a především rozdělení společnosti na kasty. Bráhmani hlásili, že přízeň božstev je možné získat pouze skrze ně. K tomu sloužily rituály, které mohou praktikovat pouze kněží (bráhmáni).

Kolem roku 1500 př. n. l. se datují první nálezy bráhmánské doby, které dokazují sílu védské literatury (moudra a zkušenosti předávané z generace na generaci). Védská literatura je souhrn nejstarších historických, náboženských, filosofických vědomostí, které se předávaly pouze ústně a až později byly zaznamenány. Jsou to soubory ceremonií, obřadů a liturgií, které mají za cíl oddanost božství a překročení omezenosti mysli. Ceremonie byly prováděny Rišhijemi, kteří byli obdarováni schopnostmi vidět skutečnou realitu, přiblížit se Bohu a skrz jejich služby to mohli i lidé.

Pro rozvoj jógy je nejvýznamnější 4. část véd – Upanišády (v překladu sedět čelem směrem k někomu). Jedná se o tzv. před klasické období jógy. Upanišády obsahují zhruba 200 veršů.

 

V Upanišádach se vyskytují 4 hlavní myšlenky:

 

  1. Veškerá existence je základem všeho (tj. brahma), a to je shodné se základní existencí lidské podstaty Já (tj. átman).
  2. Pokud si bytost ve svém životě toto neuvědomí, stále se bude vracet do dalších koloběhů životů (samsára), až dojde k vysvobození (mókša).
  3. Kvalitu života ovlivňují skutky a činnost v daném životě a to má vliv na další život (tvz. karman).
  4. Osvobození se od všeho je cesta… jóga

 

Během dalšího období se v józe projevuje Buddhovo učení (6. st. př. n. l.) a Zpěv vznešeného (Bhagavadgíta, též Gíta), které utvářejí další metody zkoumání sebe sama a tvorbu názoru na svět. V Gítě (cca 500 př. n. l.) se bojovník (člověk) Ardžuna potýká s bitevním polem, ve kterém jsou jeho známí, přátelé a rodina. Vede dialog s Bohem vtěleným do Krišny o smyslu života a povinností, které člověk má. Váhání a smysl života při zabíjení jsou hlavním námětem úvah a rozhovoru mezi Ardžunou a Krišnou. Na základě těchto úvah a příkladů jsou zde vysvětleny 3 základní cesty jógy:

 

  1. Karma jóga (Ardžuna váhá v boji proti blízkým. Při váhání mezi činností a nečinností, Krišna říká, že je dobré zvolit činnost, i když budou padat těla blízkých nebo vlastní, protože átmán je nesmrtelný. Nesmí se lpět na výsledcích. S vědomím nesmrtelnosti átman vede cesta nesobecké činnosti a povinnosti k osvobození).
  2. Džňána jóga (cesta, která učí rozlišovat smrtelné a nesmrtelné, reálné a zdánlivé, věčné a pomíjivé. Bůh vysvětluje Ardžunovi, že tělo je smrtelné a jeho duch je věčný a tak není vhodné váhat nad bojem. Jógové nenásilí ahimsa je zde mnohými učenci a osvícenci zpochybňováno a uvádějí v komentářích, že se jedná pouze o mentální boj. Tento výklad však s původním nesouvisí).
  3. Bhakti jóga (cesta přístupu k Bohovi s neomezenou láskou je cesta k vysvobození).

 

Podle Gíty, která vykládá 3 hlavní cesty jógy, díky kterým aspirant dochází k poznání Boha, nejsvrchovanějšího pána, musíme do života přinést 3 aspekty: bhakti (milující oddanost), džňánu (moudrost, úvahy, rozumové postupy) a karmu (nesobecké činy). Gíta také popisuje jógové praktiky pro každý den: zavádění védských rituálů, obětování nádechu (prána) pro výdech (ápana), instrukce pro přípravu sádhany a techniky pro odpoutání smyslů.

Rádža jóga je v Gítě pouze naznačena a je rozvíjena a v dalších letech. Další etapou vývoje indické filosofie jsou daršany (ortodoxní filosofické směry vycházející z moudrosti Véd).

Václav Krejčík

 

Zdroje:

  • přednášky Dr. L. Ondračky FF UK
  • Yoga Body, The Origins of Modern POSTURE PRACTICE, Mark Singleton
  • Dějiny jógy, Vojtěch Steiner

zdroj fotky: Wikipedia

 

Více o z historie vývoje jógy zde!


Jóga Dnes Konference
Mala Collective
Energy Studio jd
JógaMarket