čtvrtek 3. 10. 2024
Cítím, že spojit se se svým dechem a uvolnit tělo a především mysl, potřebuji každý den. Současně to čím dál tím více vnímám tak, že jóga zdaleka není jen o pozicích, je to o tom být tady a teď. Užívat si přítomný okamžik, nechávat prostor mezi tím, co se děje, a svojí reakcí. Prostě být tak nějak v pohodě.
Jak jsi se dostala k józe?
Už odmalička jsem sportovala a přes pobyty s aerobikem jsem se občas potkala s jógou. Tehdy mě ale nijak zvlášť nezaujala a přišla mi příliš pomalá pro můj temperament. Už od 18 jsem byla instruktorem tanečního i posilovacího aerobiku, spinningu a mnoha dalších fitness forem a v jednom bodě jsem se nějak rozhodla, že by stálo za to přidat i licenci instruktora power jógy. S téměř nulovými zkušenostmi jsem se tedy vydala na kurz, tehdy ještě pod Českým svazem aerobiku. V momentě, kdy jsem potkala svého nynějšího učitele, Láďu Pokorného, mi došlo, že v žádném případě nemůžu učit něco, co neumím. Kurz jsem sice dokončila, ale pro licenci si nešla, a místo toho jsem se vydala na Láďův kurz „Power jóga pro začátečníky“. Z jedné lekce týdně byly za chvíli dvě a brzy jsem chodila téměř každý den.
Proč jsi u jógy zůstala?
Ač jsem se hýbala „od vždycky“, měla jsem i stejně dlouho problémy se zády, a tak trochu i sama se sebou. S postupem času a jógových zkušeností jsem si všimla, že mi je líp na těle i na duchu. A když jsem pochopila, že to, co Láďa učí, tedy aštanga jóga, je vlastně systém jógy, který má propracovaný systém a člověk v něm může postupovat dál, a tím se i vyvíjet, bylo to jasné – měla jsem na čem pracovat. Nějaký čas jsem zkoušela různé styly, v době, kdy jsem se, již podruhé, vydala na instruktorský kurz, jsem chodila i na dvě lekce denně. Pořád jsem ale cítila, že chybí ještě nějaký díl skládačky. Teď už ani nevím, jak to vzniklo, ale jednoho dne jsem se rozhodla, že vyrazím na jógový retreat. Nějakou dobu jsem na sociálních sítích sledovala učitelku aštanga jógy, až později jsem se dozvěděla, že světoznámou, která se svým tělem dělala věci, jež mi přišly neuvěřitelné. V době, kdy jsem Kino MacGregor (pozn. redakce - přijďte na akci s Kino do Prahy) viděla poprvé na youtube, mě ale ani nenapadlo, že ji někdy poznám osobně. Když jsem pak ale chtěla za jógou někam vycestovat, byl pobyt s ní jasnou volbou. Po návratu do Čech jsem si uvědomila, že aštanga jóga je moje cesta a minimálně nějaký čas zůstanu jen u ní. Začala jsem ji praktikovat tak, jak se tradičně doporučuje – tedy 6 dní v týdnu, a pocítila, že posun, a to ani ne tak fyzický, jako spíš psychický, se děje najednou mnohem rychleji. Aštanga mi prostě dělá dobře na těle i na duchu☺.
Je jóga každodenním společníkem tvého života, a pokud ano, jak se to projevuje?
Jak jsem napsala výše, praktikuji většinou 6krát týdně aštangovou sérii. Tohle ale není tak úplně černobílé. Série se vynechává ještě na novoluní a úplněk, tedy každý druhý týden, a na „lady days“. Ve dnech, kdy neaštanguji, se ale alespoň protáhnu, prodýchám a dám si nějaké pohodovější ásany. Cítím totiž, že spojit se se svým dechem a uvolnit tělo a především mysl, potřebuji každý den. Současně to čím dál tím více vnímám tak, že jóga zdaleka není jen o pozicích, je to o tom být tady a teď. Užívat si přítomný okamžik, nechávat prostor mezi tím, co se děje, a svojí reakcí. Prostě být tak nějak v pohodě.
Co je pro tebe na józe přitahujícího?
Pro mě je jóga tím, co mě vždycky (nebo alespoň téměř vždycky☺) dokáže dostat do přítomného okamžiku. Cokoli tedy řeším a cokoliv se kolem mě děje, zmizí v okamžiku, kdy se postavím na svou jógamatku a pronesu úvodní aštangovou mantru. A je pak jedno, jestli praxe trvá 10 minut, nebo přes 2 hodiny. Vždycky se po ní cítím líp.
Hledáš k józe ještě nějaké doplňkové sportovní aktivity, nebo tě v plné míře uspokojuje jóga?
Za sebe bych jógu necharakterizovala jako sport, ale jelikož se při aštanze člověk často dost zapotí, tak už nemívám pocit, že bych se potřebovala potit jinde. Pravdou je, že dřív jsem si den bez intenzivní aerobní aktivity nedovedla představit, ale postupem času tyhle aktivity z mého běžného provozu nějak vymizely. Snažím se chodit každý den na procházky, protože čím dál tím víc cítím, že je mi dobře v přírodě. V létě si jdu zaplavat nebo na kolo a v zimě na lyže, ale už to není tak, že bych se nutně potřebovala jít někam vybít.
Řekla bys, že zájem o jógu vzrůstá?
Rozhodně. Postupně mě zajímají hlubší aspekty a baví mě se v téhle oblasti vzdělávat.
Co jóga může nabídnout lidem, kteří ji zkusí?
Záleží na tom, co potřebují. Někomu dá více klidu, někomu uleví od bolestí zad, někomu přinese více nadhledu nad každodenními starostmi. A všem může přinést více radosti do života.
Na co by si měl hledající zájemce o jógu dát pozor při výběru studia nebo instruktora?
Podle mého názoru je při výběru učitele jógy nejlepší podívat se na jeho žáky. Jestli se vracejí, jaká je jejich praxe, jaký mají k učiteli vztah.
Jsou nějaká rizika, která by s jógou mohla přijít?
Jóga je sama o sobě bezpečná, ale pokud člověk neposlouchá svoje tělo a jde přes svoje limity, může se i zranit. Je tedy důležité nikam nespěchat a užívat si cestu jógy☺.
Musí být člověk praktikující jógu vegetarián?
Myslím, že je to otázka osobní volby.
Jak jíš ty?
Já osobně jím to, o co si tělo řekne. Nejradši mám jídlo čerstvé a v bio kvalitě.
Jóga je filosofií, jóga je intenzivním cvičením, jóga je relaxace... jóga je pro tebe?
Jóga je pro mě hlavně radost. Baví mě, jak posouvá můj život, jak mě učí nebrat si věci osobně. A v neposlední řadě mě baví ji předávat. Jóga je cesta…
Děkujeme za rozhovor!
-jd-