O významu čtyř brahmavihar v józe

11. 08. 2016


„Pokud se nám podaří chovat přátelské a milující pocity vůči všem lidem, mít soucit s těmi, kteří jsou nešťastní, radovat se spolu s těmi, kteří dělají něco cenného, a neztratit rovnováhu vzdor chybám ostatních, přijde do naší mysli klid,“ popisuje Pataňdžali v Sutře 1.33 čtyři vnitřní postoje, které nám pomáhají vytvořit a posílit pocit lásky a propojení.

Když se cítíme dobře propojeni se svým společenským okolím nebo se životem samotným, jsme většinou šťastní. Zcela jinak sami sebe vnímáme, pokud se do popředí dostanou „oddělujicí“ aspekty – ocitneme-li se třeba v nějakých konfliktech nebo se cítíme izolováni od okolí. V takovém stavu je i při cvičení jógy nebo meditaci obtížné najít vnitřní mír. Pak může pomoci jógová filosofie, neboť nám ukazuje cestu, jak vyvinout více propojení a soucitu, a zároveň dosáhnout většího klidu a štěstí.

 

Oddělení způsobuje utrpení

Od svého prostředí se oddělit nemůžeme. Podle Pataňdžaliho je vnímání sebe sama jako bytosti oddělené od okolí zásadním nepochopením, které působí spoustu neštěstí a utrpení. Naše bytí je založeno na neustálé výměně mezi tím, co přijímáme z okolí, a tím, co zase odevzdáváme. Jedním z příkladů je dech. S každým nádechem se propojuje vnitřek a vnějšek. Nezbytné pro náš život je také jídlo, které přijímáme, a sociální kontakty. Jako děti bychom nemohli přežít a rozvíjet se, pokud by se o nás ostatní nepostarali. A v dospělosti naši péči potřebují zase jiní.

Když nám není dobře, vidíme často v první řadě rozdíly mezi sebou a ostatními lidmi. Různé názory nebo potřeby jednotlivců nebo celých skupin mohou ale vést k velkým konfliktům, které někdy nelze jen tak odstranit a které pak mají trvalé a vážné následky. Spoustu příkladů najdeme nejen v rodinách, ale i mezi celými národy.

 

Skutečně svobodný

Úplně jinak se budeme cítit, když si uvědomíme, že všechny lidské a živé bytosti mají stejné základní potřeby, které je propojují. Nikdo nechce zažívat nebezpečí, nemoc nebo bolest a všichni touží po zdraví, štěstí a svobodě. Většinou však stavíme naše štěstí na podmínkách, které se můžou měnit, a pak jsme opakovaně zklamáváni. K takovým přáním patří třeba to, aby bylo pořád pěkné počasí nebo abychom zůstali navždy mladí a někdo nás miloval.

Pomocí jógové cesty si můžeme takové vnímání uvědomit a začít o něm pochybovat. Teprve když se naučíme přijímat všechny změny a přestaneme se snažit kontrolovat nestálost života, můžeme se stát skutečně svobodnými. Když začneme brát věci tak, jak jsou, a současně budeme plynout se všemi změnami, dostaneme se nakonec do styku s tím, co se nachází mimo všechny změny, a na základě toho pak můžeme najít trvalé štěstí.

 

Čtyři brahmavihary

„Pokud se nám podaří chovat přátelské a milující pocity vůči všem lidem, mít soucit s těmi, kteří jsou nešťastní, radovat se spolu s těmi, kteří dělají něco cenného, a neztratit rovnováhu vzdor chybám ostatních, přijde do naší mysli klid,“ popisuje Pataňdžali v Sutře 1.33 čtyři vnitřní postoje, které nám pomáhají vytvořit a posílit pocit lásky a propojení. Tyto aspekty se nazývají čtyři brahmavihary. Brahma znamená „nebeský“ nebo „velebný“ a vihara je „dobrým místem k pobytu“. Jejich praxe se v páli nazývá meta, v sanskrtu maitri. Meta je v překladu „milujicí laskavost“. Ostatní brahmavihary – soucit, radost sdílená s jinými lidmi a duševní vyrovnanost – vyplývají z mety a jsou jí napájeny.

 

Meta znamenalo takový druh lásky a laskavosti, která je bez jakýchkoli podmínek. Někdy se používá přirovnání „jako matka miluje své dítě“. Meta nelze zaměňovat s vášnivou láskou, která je zaměřena na splnění různých očekávání a přání. V případě meta se zajímáme o štěstí všech. Předpokladem pro tento typ lásky je vlídné uznání a ocenění sebe sama. Takzvanou meta meditací se ji lze naučit a rozvíjet.

Karuna je soucit, empatie, schopnost vcítit se do ostatních bytostí a poskytnout jim pochopení. Karuna nevyžaduje žádné společné trpění a obejde se bez povýšenosti a distancování se od trpícího člověka.

Mudita znamená mít schopnost se opravdu radovat s ostatními ze svého štěstí nebo úspěchů. Tento druh radosti není vůbec zakalen pocity závisti nebo žárlivosti.

Upekkha (sanskrt: upeksa) je třeba chápat jako duševní vyrovnanost a klid. Je to základ, ze kterého vyvěrá pochopení pro rovnost všech bytostí a také schopnost zachovávat si toto porozumění, i pokud nás ostatní zraňují nebo pokud se musíme vypořádávat s neúspěchy.

 

Jak rozvíjet a posilovat metu

Kultivovat metu je velmi jednoduché: v meditaci, ale také v každodenním životě přejeme štěstí všem, i sami sobě. Tato přání můžeme vysílat s každým výdechem. Trochu složitější způsob, jak rozvíjet brahmavihary, pracuje se „zbožnými přáními“, která praktikujeme.

Typické formulace by mohly znít takto:

  • Mohu žít bez nebezpečí.
  • Mohu být šťastný.
  • Mohu být fyzicky i duševně zdravý.
  • Mohu jít životem s lehkostí a klidem.

 

Na tyto čtyři věty v meditaci opakovaně myslíme a pokoušíme se je i pocítit. Můžeme je vysílat s každým výdechem.

  • Začínáme sami sebou a pošleme přání nejprve sobě. Přitom sledujeme všechny své reakce. Způsobí některá myšlenka emocionální reakci? Objevují se nějaké rozpory, třeba myšlenka, že tolik štěstí si ani nezasloužím nebo vnímám smutek a zoufalství, protože se momentálně necítím bezpečně, šťastně a zdravě? Pozoruji vzdor nebo ztlumenost? Vše, co vnímáme, necháme být, jak to je, i když se nám něco nelíbí a nejraději bychom se tomu vyhnuli. Tento postup nefunguje jako sugesce, spíše můžeme navázat hlubší kontakt se sebou a to je předpokladem pro propojení s ostatními.
  • Poté chvíli posíláme tyto myšlenky jinému člověku nebo i více lidem, se kterými jsme silně propojeni a ke kterým cítíme lásku nebo náklonnost, třeba partner(ka), děti, dobří přátelé, milovaný rodič nebo důležitý učitel.
  • V dalším kroku věnujeme přání lidem, ke kterým máme spíše neutrální vztah, třeba pokladní v supermarketu, číšník nebo soused(ka).
  • Teď myslíme na osobu, se kterou máme potíže. Navzdory všem problémům, které mezi námi jsou, odesíláme tato přání i jí. Doporučuje se představit si konkrétní vztah, ale nezačít rovnou s největším problémem. Je možné pracovat s více než jednou osobou.
  • V posledním kroku posíláme své myšlenky všem lidem a bytostem bez výjimky. Přejeme sami sobě a všem ostatním nepřítomnost bolesti a utrpení, navíc i štěstí a takové podmínky, abychom ho mohli dosáhnout.
  • Po celou dobu pozorujeme své reakce. Jakým způsobem reaguje naše tělo, dech a mysl? Vyvolá něco nějakou asociaci či emoci? Jaký vnímáme vnitřní stav?
  • Ke konci zase postupně opustíme všechny představy a pozorujeme chvíli dech, jak přichází a odchází. Potom vnímáme znovu své tělo a konkrétní okolí.

 

Jak se meta meditace projevuje

Účinky meta meditace jsou vědecky prokázané. Psychologický experiment na Stanfordově univerzitě kupříkladu ukázal, že i krátká pravidelná meta meditace v řádu několika minut vede i u lidí nepříliš školených k většímu pocitu sociálního propojení a pozitivnějšímu postoji k neznámým lidem. Další studie se 139 zaměstnanci společnosti Compuware odhalila, že několikatýdenní kurz v meta meditaci vedl ke zvýšení pozitivních emocí. Účastníci se cítili spokojenější sami se sebou a se svým životem a objevovalo se u nich méně příznaků deprese.

 

Cvičení čtyř brahmavihar nám může pomoci, abychom byli v těsnějším kontaktu sami se sebou a abychom se cítili více spojeni s ostatními. Posiluje náš soucit a lásku. To zase obohatí naše vztahy k vlastní rodině, přátelům a nakonec i ke všem lidem. Nezabrání bolestivým zkušenostem, které se dříve či později objeví v životě každého z nás. Přesto může vytvořit základ, díky němuž se budeme schopni snadněji zapojit do obtížných vztahů a situací, a více se otevřít všem lidem i celému světu, takovému, jaký je.

 

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket