Moderní jóga

12. 09. 2019


Pokud by jogín ze staré Indie, zvyklý meditovat několik hodin denně, dorazil na pondělní „Happy hour vinyasa jóga“, dost by se podivil. A zřejmě by všechny ty poskoky a kliky dost dobře nechápal. S velkou pravděpodobností by ani netušil, že se jedná o jógu. Což ale neznamená, že moderní jóga je nesprávná nebo špatná. Takový je její vývoj.

Žádný směr v józe není ten pravý nebo nepravý. Je to žijící organismus, který si prochází svou evolucí po tisíce let a v posledních dekádách zažil překotné změny. Takže i „jóga pro pejsky“ je v pořádku, bez nadsázky. Ještě před půl stoletím byli jogíni považováni za podivné hipíky, dnes se tato disciplína stala součástí mainstreamu ve společnosti (velkým dílem právě díky těm hipíkům). V momentě, kdy se jóga dostala z Indie do USA, vzniklo množství směrů, které už nemají kořeny ve východní civilizaci, ale jejich kolébkou je západ. V této chvíli mluvíme o moderní józe. Vzniká takové množství škol, že je v podstatě nemožné se v nich orientovat. Takže jestli tápete v rozvrhu jógového studia, na jakou hodinu jít a co ten či onen název vlastně znamená, netrapte se tím. Za prvé v tom nejste sami a za druhé v současné době je důležitější učitel, jeho kvalita a způsob interpretace jógy než samotný název lekce.

Posturální jóga

U nás na západě je nejoblíbenější praktikování ásan, tedy jóga posturální. Byť tělo není pro tento filosofický systém ve své původní verzi cílem, ale jen prostředkem k propojení se s vědomím (ať už individuálním nebo univerzálním). I zde se ale vychází z tradice Pataňdžaliho a středověké hathajógy. Kromě cvičení se ve většině hodin setkáte i s dechovými technikami (pránájáma). Za otce posturálního stylu je považovaný Krišnamáčarja. Ten založil školu v indickém Mysore a v podstatě díky němu se cvičení ásan dostává na výsluní. Podle ověřených i neověřených zdrojů mu měl dát jeho učitel spis Jóga korunta, který byl považován za ztracený a z něho Krišnamáčarja čerpal. Žáci se poprvé začali učit vinyasy, plynulé přechody pozic propojené dechem, a v této době vzniká také pozdrav slunci. Takže jóga je sice stará několik tisíc let, ale to, co cvičíme na běžných lekcích, je známé jen pár desetiletí.

Meditace v pohybu

Mezi nejvýznamnější Krišnamáčarjovi žáky patří B. K. S. Iyengar a K. Pattabhi Jois (zakladatel aštanga jógy). Iyengar jóga není u nás v Česku ještě tolik populární jako ve světě, nicméně také zažívá svůj rozvoj. Často se uvádí, že její specifikum tkví v respektování rozdílnosti fyziognomie žáků. A proto se používá množství pomůcek, jako jsou pásky, bloky či polštáře, aby se každý mohl do dané ásany správně nastavit. Což je ve své zásadě pravda, ale hlavní leitmotiv tkví jinde. Jako má aštanga dané série ásan, které se konzistentně opakují, každá lekce Iyengar jógy je jiná. Tím se zabrání určité nudě či stereotypu a posiluje se schopnost bodové koncentrace. To je základem tohoto stylu. Tělo je prostředkem pro zklidnění mysli, pro poznání sebe sama a schopnosti lépe a ostřeji vnímat sebe na fyzické i mentální úrovni. Člověk musí nejlépe rozumět sám sobě, aby rozuměl i okolním věcem a souvislostem. Dochází zde tak k propojení všech osmi stupňů jógy v jeden moment, medituje se v pohybu. Cvičení, pozornost, dech, koncentrace, meditace, vše je spojeno v rámci jedné praxe.

Meditační jóga

Druhou větví kromě posturálních stylů je meditační jóga, která nachází své kořeny v buddhismu, upanišadách i tantře. Důraz se klade na práci s myslí, koncentraci a meditaci. Nejčastěji se u nás vyučují meditační techniky pocházející z théravádového buddhismu. Nejznámější je samatha meditace, díky níž se člověk zklidní a nachází vnitřní mír a tím pádem i spokojenost. Ideální pro začátečníky. Druhou technikou je vipassana, meditace vhledu. S tou je lépe začít až poté, kdy má student už zkušenost se samathou. Z mahájánového buddhismu se transformuje řada technik do formy zvané zen. Meditačním objektem není dech jako v samatha meditaci, ale příběh nebo otázka, kterou nelze racionálně pochopit. Kontemplováním pak nad takovou větou se aktivují určité části mozku a jiné se deaktivují a vzniká tak meditační vnor. Nejmladší směr buddhismu – vadžrajána (diamantová cesta) zahrnuje meditační i tělesná cvičení. Pracuje také s mantrami a mandalami.

V naší republice existuje řada meditačních a buddhistických center, které toto učení předávají. Na běžných lekcích v jógových studiích se s čistou výukou meditace setkáváme jen sporadicky. Záleží na každém, co si chce z komplexní vědy, jakou jóga je, vytáhnout. Dobrá je pochopitelně kombinace obojího, fyzické i spirituální praxe.

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket