Meditace pro zimu

16. 01. 2017


Napojíme se na zpomalený rytmus paní zimy. S padajícími vločkami ztišíme mysl. Mysl je tichá a nehybná. Naše tělo mysl následuje. Cítíme své bytí.

Pomalu plujeme do svého nitra. Pohladíme pozorností naši duši. Trpělivě čekáme na její dary. V tichu čekání si uvědomíme její samotu a smutek. Vnější svět byl pro nás důležitější příliš dlouho. Ztratili jsme kontakt. Chlad projde naším tělem. Jako by se zimou venku srostl.


A tak se vydáme na cestu za teplem. Projdeme zahradou, která se skryla. Na jejím konci vstoupíme do malé jeskyně. Pocítíme závan tepla. Jdeme hlouběji, stále hlouběji. Naše srdce se otevírá. Sestupujeme hlouběji, tak hluboko, kam nás naše mysl pustí. V hlubinách našeho nitra se otevře prostorná místnost. Uprostřed stojí magické zrcadlo. Stojíme před ním a sledujeme svůj vlastní obraz. Magické zrcadlo neukazuje jen naše tělo, ale i naši krásnou nekonečnou duši. Vidíme v zrcadle záři a světlo. Jsme to my sami, ve své celistvosti. Naše tělo plné čistého a zářivého obsahu, kterým je naše duše. Obraz ze zrcadla vystoupí a vstoupí do nás. Cítíme teplo a lásku. Teplo a Lásku. Hřejeme sami sebe tím, kdo jsme. Už nikdy neztratíme kontakt. Vrátíme se do jeskyně, abychom našli zahradu poznání. Víme. I když venku je čas zimy, nás duše hřeje svou nekonečnou Láskou zevnitř. Trpělivě a stále. 

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket