Meditace 14. 11. 2019 PDF Tisk

Meditace jako cesta do nitra

Každý člověk touží po zdraví. Tato touha, kterou všichni sdílíme, se rodí ze silné tendence, již mají hluboko v srdci všechny bytosti. Při praktikování meditace se naše vědomí otevírá nekonečnému rezervoáru energie, tvořivosti a inteligence, které se nacházejí v každém z nás.

Meditace jako cesta do nitra

Meditací směřuje k něčemu nekonečnému, kde může duše najít místo k odpočinku, které je tolik bezpečné. Soustředit se na přítomnost bez potřeby vzpomínat na minulost nebo utíkat do budoucnosti. A žádné další pocity, ať už nedostatku nebo potěšení, rozkoše nebo bolesti, touhy nebo strachu. Jen pocit čistého bytí, neomezený v čase a prostoru. Ztišit se, zklidnit, být trpěliví a uvolnění a pak vnímaví vůči svému tělu a následně pak k druhým. Existuje celá řada meditačních technik, my se budeme v této meditaci učit napojovat na podvědomou mysl a vstoupit do ní tak, abychom odemkli pouta bytí svého starého já a stali se novým člověkem.

Co se děje při meditaci

Lidé se často domnívají, že meditace je způsob, jak se uzavřít před tíhou světa nebo vlastní mysli, což však není zcela přesné. Meditace se před ničím nezavírá ani nic nevypíná. Pomáhá nám vidět věci jasně a postaví nás vůči nim do správného úhlu.

Při meditaci se snažíme veškerou pozornost zaměřit do nitra a trénovat mozek k tomu, aby žil přítomným okamžikem místo toho, aby se stresoval z událostí minulých či budoucích. Přirozeně přepneme ze sympatického nervového systému do parasympatického. Změníme svou fyziologii ze systému ochrany při nouzových situacích v systém vnitřní ochrany, růst a obnovu. Cílem meditace je vznášet se jako pírko na nebi, pomalu a plynule. Nejprve je potřeba naučit se nechat tělo uvolněné, ale mysl udržovat soustředěnou. Jakmile začneme tuto dovednost zvládat, konečným cílem je nechat tělo usnout, zatímco mysl zůstává bdělá a my se snažíme oprostit od těla, věcí i času. To je okamžik, kdy se mozkové vlny více synchronizují, přecházejí z hladiny beta do hladiny alfa a théta. Uvědomění se posune z příliš rozškatulkovaného myšlení zaměřeného na přežití k myšlenkám, které jsou otevřenější, uvolněnější, přítomné a jednoduché. To je nový přirozený stav bytí, kterým máme žít, který organizuje všechny systémy do homeostázy. Tělo se začíná léčit, hojit a regenerovat jako celek.

Při meditaci je potřeba přetvořit se v novou osobnost, zbavit se starých způsobů myšlení, vymazat z paměti emoce minulosti a vyladit tělo na novou mysl a nové emoce. Když upínáme veškerou pozornost na vnější svět, náš mozek zůstává ve stavu zvýšených mozkových beta vln, jsme velmi ostražití, nedokážeme tvořit, snít, řešit problémy, učit se novým věcem, léčit. Aktivita mozku se zvyšuje a díky reakci „bojuj, nebo uteč“ roste přirozeně i naše tepová frekvence. Tělo je stále v defenzivě a snaží se nás chránit, abychom nějak přežili den. Neustálé opakování myšlenek soustředěných na režim přežití vytváří pocity úzkosti, smutku, deprese, nejistoty. Odpověď však leží mimo myšlenky, s nimiž se potýkáme, které nás drží ve spojení s minulostí. Řešením může být ponoření se do sebe, do otevřeného prostoru naší duše skrze meditaci.

Prostřednictvím meditace se můžeme dostat až do změněného stavu vědomí a lépe se seznamovat se svými automatickými nevědomými programy, dokud se nestanou vědomými, a následně s nimi pracovat ve svůj prospěch. Podvědomí obsahuje celou řadu mentálních procesů, které se odehrávají mimo naše vědomé uvědomění, něco, co řídí to, jak se chováme, jaký máme život a co v něm prožíváme. Tedy tím, že věnujeme pozornost starým nastavením mysli, naše vědomá účast se začíná oddělovat od oněch nevědomých programů a dává nám nad nimi větší kontrolu. Například chceme-li být šťastní, prvním krokem je přestat být nešťastní, tedy přestat cítit emoce bolesti, lítosti a hořkosti. Chceme-li být zdraví, musíme přestat žít nezdravým životním stylem. Chceme-li se uzdravit, musíme silně procítit emoci víry. Nejprve je nutné procítit staré já, a to do takové míry, abychom vytvořili prostor pro novou osobnost – myšlení, jednání, vnímání či nastartování uzdravujících procesů v těle.

Existuje celá řada meditačních technik. My se budeme snažit o napojení na podvědomou mysl a vstoupit do ní tak, abychom odemkli pouta bytí svého starého já a stali se novým člověkem.

Meditační proces – jak na to?

Nejlepší čas na meditaci je ráno po probuzení nebo večer před spaním, vždy přibližně ve stejnou dobu. Je to čas, kdy rychleji přejdeme na hladinu alfa nebo théta. Když usínáme, přirozeně procházíme celým spektrem stavů mozkových vln od bdělého beta stavu k pomalejšímu alfa stavu, když zavřeme oči, k ještě pomalejšímu théta stavu, když jsme napolo vzhůru a napolo spíme, až po hluboký spánek charakterizovaný vlnami delta. Když tedy meditujeme před spaním anebo po probuzení, je pro nás snazší dostat se do alfa či théta mozkových vln. V těchto chvílích jsou dveře do podvědomé mysli otevřené.

Prvním důležitým krokem je správně nastavit tělo. Posadíme se do zkříženého sedu, páteř bychom měli nastavit do vzpřímené pozice. Můžeme se klidně opřít o zeď, aby se nám sedělo příjemně, nebo sednout na židli s nezkříženýma nohama.

Na počátku se budeme cítit neklidní a nesví. Tělo bude klást odpor. Uvědomíme si to a uvolníme se. Osobně se na meditace těším stejně jako na cokoliv jiného, co ráda dělám, meditace se stala součástí mě, mého procesu sebepoznání. Nacházím jasnost, inspiraci a skoro nemine den, abych se jí nevěnovala. Ale do tohoto stavu jsem se dostala až po dlouhé době práce na sobě, proto mějte, prosím, trpělivost a nevzdávejte se.

Nejprve je nutno zaměřit pozornost na tělo, protože tělo a mysl jsou propojené. Pokud tělo bude v napětí, bude těžké zklidnit mysl. Důležité je přesunout mysl od myšlení k cítění. Uvědomte si a prociťte prostor, který každá z částí těla zaujímá. Vnímejte také hustotu, hmotnost, pocit tíhy, který vás přivede do uvolněného stavu. Představte si oblast ve tvaru kapky, která obklopuje vaše tělo. Vnímejte prostor, který zaplňuje. Když vnímáte oblast okolo svého těla, pozornost se již nesoustředí na myšlenky. Jen pokud jste skutečně vědomí, můžete se začít ztišovat a zklidňovat. Začněte pozorovat svůj dech, který vám pomůže napojit se hlouběji do sebe.

Definujte stav mysli

Nyní se zkuste zaměřit na aktuální pocity v těle. Vnímejte své dýchání. Jste netrpěliví? Pociťujete nějaké emoce? Jen prociťte, co se v danou chvíli odehrává, a nesnažte se tomu uniknout. Ta spousta různých pocitů se stane emocí, když je pojmenujete jako hněv, strach, smutek či jakkoliv jinak. Prociťte emoci, které se chcete zbavit, nesnažte se ji zahnat. Tím, že si pravdu o sobě uvědomíte, uvolňujete emocionální pouta, závislosti, vazby a návyky na všechny vnější podněty v životě. Toto vědomé prohlášení vás osvobodí od vašeho starého já. Když vyslovíte, kým jste, uvolníte současně energii uloženou v těle. Stanete se „volnou energií“, kterou budete moci využít při meditaci, abyste vytvořili své nové já a nový život. Uvědomte si tělem i myslí, co na sobě chcete změnit, a rozpoznejte svá vlastní omezení. Pak si v hlavě řekněte, jakou emoci uvolňujete, abyste se osvobodili. Věnujte svému záměru tolik pozornosti, až se vaše myšlenky o novém ideálu stanou vnitřním prožitkem, a když pocítíte emoci tohoto prožitku, přejdete od myšlení k bytí.

Odevzdání se

Odevzdání se je dalším krokem, v němž se vzdáváte špatného zvyku, případně nemoci, z které se chcete vyléčit. Skutečné odevzdání se znamená vzdát se kontroly ega, věřit ve výsledek, dovolit této moci, aby vám poskytla to nejlepší řešení. Radostně se vzdejte emoce, jíž se chcete zbavit ve prospěch širší mysli. Čím více dokážete prociťovat radost z volnosti, tím silnější bude efekt celé meditace. Nyní dopřejte svému tělu, aby ochutnalo budoucnost tím, že mu ukážete, jaké to bude, když budete prožívat tento stav, nechejte tělo, aby reagovalo na novou mysl. Otevřete své srdce. Je nutné emoci prožít s tak pevným záměrem, tak silnou energií, že vaše tělo zareaguje na novou mysl. Napojte se na myšlenku, která ovlivňuje vaše tělo.

Praktická část – příklad výroků odevzdání se

Až ucítíme, že naše tělo je ukotvené a ztišené, zkusíme promluvit sami k sobě: „Univerzální mysli ve mně, odpouštím svým starostem, úzkostem i malicherným problémům a dávám je tobě. Uspořádej hráče v mém světě tak, aby se pro mě otevřely dveře. Vrozená inteligence, předávám ti svá trápení, sebelítost i svou nemoc. Dovoluji ti zasáhnout a poskytnout mi lepší život, takový, jaký je pro mě správný.“

Na závěr každé meditace nezapomeňte ještě před tím, než se projeví její účinky, poděkovat. Když vzdáváte díky, vysíláte signál vašemu mozku, že záměr již došel uskutečnění. Vděčnost je nejvyšším stavem přijímání. Ať už je to, čeho se snažíme v životě dosáhnout, cokoliv a ať už se ke svému cíli a naplnění vydáváme jakoukoliv cestou, meditace představuje nesmírně mocný nástroj, protože skrze ni se stáváme srozumitelnějšími, ucelenějšími a odhodlanějšími na všech úrovních svého chování. A pokud stále nevíme, kudy se za svým naplněním vydat, meditace nám může pomoci tuto cestu najít.

 

Objednat předplatné