Symboly a rituály 11. 02. 2021 PDF Tisk

Masopust: Období veselí a hodování

Po Třech králích v lednu začíná a v úterý před Popeleční středou v únoru končí. Kdo? Přeci masopust neboli fašank či ostatky. Jde o dobu plnou hodování, plesů a veselí, která je vklíněná mezi dvě období postní – vánoční a velikonoční. Jak masopust slavili naši předkové a jaké zvyky i obyčeje jsou s ním spjaty?

Masopust: Období veselí a hodování

V původním překladu znamená termín „masopust“ doslovně „opuštění od masa“. A i pojem „karneval“, který je s masopustními veselicemi odjakživa spjat, pochází z italského „carne levare“, což znamená „dát maso pryč“. Paradoxem potom je, že právě v době masopustní se konají slavnosti, hody, veselice, tancovačky a zabijačky, tedy se maso konzumuje ve velkém a k tomu teče proudem oblíbený český zlatavý mok – pivo. A bylo tomu tak i dříve, nejedná se pouze o záležitost dnešních dní.

V postní době se hodovat neslušelo
Na rozdíl od současnosti se ale dbalo na dodržování určitého termínu, kdy masopust vrcholil. Tím bylo právě úterý před Popeleční středou. Na masopustní úterý procházely městy průvody maškar, předváděla se secvičená divadelní představení a tučné jídlo se zapíjelo pivem, vínem i tvrdým alkoholem. Půlnocí ale začínala Popeleční středa a vše muselo utichnout, protože začínalo postní období před Velikonocemi, kdy se veselí, popíjení alkoholu a pojídání masa už neslušely. Přesný den, na který připadá Popeleční středa, je pohyblivý a určuje se od začátku Velikonoc. Od velikonoční neděle se potom odečte 6 nedělí a středa před je ta Popeleční. Dnes se bohužel často stává, že bujaré oslavy se konají až o víkendu po Popeleční středě, tedy již v postním období, čímž se původní význam masopustu vytrácí.

Rituální masky měly odehnat zimu
Masopustní oslavy měly za cíl odehnat a zkrátit zimu, přivolat slunce a zajistit plodnost a dobrou úrodu. Významnou roli přitom hrály rituální masky, které se objevovaly ve slavnostním masopustním průvodu v úterý před Popeleční středou. Jednalo se o medvěda s medvědářem a kobylu (někde se jí říkalo klibna), která byla symbolicky zabita a poté vzkříšena. To mělo připodobňovat konec uplynulého zemědělského roku a začátek nového, zároveň docházelo k přirovnávání ročního cyklu ke koloběhu života. Mezi dalšími tradičními maskami se objevoval ženich a nevěsta, dědek a bába nebo Žid. Od Irska až po Balkán jsou přitom všechny masky velmi podobné.

Tučný čtvrtek, masopustní zábavy a ozdobný vrkoč
Vedle masopustního úterka, na který připadal vrchol masopustního období, tedy slavnostní průvod, měl velký význam i takzvaný tučný čtvrtek, tedy čtvrtek před Popeleční středou. Právě tehdy bylo zvykem, že lidé nejvíce hodovali a popíjeli, aby se naplnili silou a celý nadcházející rok jí překypovali. V rámci hodování se podávalo maso ze zabijaček, také sezónní pokrmy ze zvěřiny a jehněčího. Neděle se potom nesly ve znamení tradičních zábav, kdy se často tancovalo až do pondělního rána. Na odpoledních zábavách tancovaly i děti a děvčata s pomocí maminek připravovala pro chlapce vrkoče – koláčky z kynutého těsta, do nichž byly zapíchány špejle zdobené sušeným ovocem. Vrkoče se dávaly za okna, i týden před masopustem, aby si je chlapci mohli prohlédnout, a na masopustních zábavách se potom večer vybíral ten nejhezčí.

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Objednat předplatné