Filosofie jógy 11. 05. 2017 PDF Tisk

Mandala – Návrat do středu sebe sama

"...Je zajímavé, že lidé, kteří si někdy bezmyšlenkovitě čmárají na papír (například u nudné přednášky), tak velice často spontánně vytvářejí obrazce mandalovitého charakteru..."

Mandala – Návrat do středu sebe sama

Co je to mandala?

Pokud mandalu pojímáme jako archetyp, pak je téměř vším a všude (ve světě okolo nás, v našem těle i v našem myšlení). Je to univerzální obrazec nejrůznějších tvarů a forem, nejčastěji kruhový, čtvercový a trojúhelníkový. Mandaly můžeme najít ve všech světových náboženstvích i kulturách nejrůznějších oblastí světa. Jsou to silová znázornění vnějších i vnitřních dějů, která popisují, jak člověka samotného, tak kosmické univerzálie a jejich vzájemné propojení.

Kruh totality

Mandala, jako sanskrtské slovo, znamená kruh nebo také magické kolo. Milan Nakonečný mandalu vysvětluje jako obrazec s kruhovým uspořádáním prvků, který tvoří praobraz psychické totality. Člověk se při tvorbě mandaly, nebo během meditace o ní, propojuje s celkem. Je zajímavé, že lidé, kteří si někdy bezmyšlenkovitě čmárají na papír (například u nudné přednášky), tak velice často spontánně vytvářejí obrazce mandalovitého charakteru.

Mandala v buddhismu a hinduismu

Eliade zkoumal významy mandaly v buddhismu a hinduismu, kde se samotné její vytváření stalo posvátným obřadem, jakousi alchymistickou transformací, kdy vnější mění vnitřní a vnitřní vnější. V Tibetu mandala znamená spíše střed. Jednou z nejznámějších mandal je jantra, diagram tvořený kruhem, řadou trojúhelníků a čtvercových čtyř bran po vnějším obvodu. Tato jantra má moře významů. Velmi zjednodušeně řečeno, trojúhelník s vrcholem dolů mimo jiné symbolizuje yoni (lůno, bohyni, Šakti). Trojúhelník s vrcholem nahoru znázorňuje mužskou potentní energii (Šivu). Středovým bodem mandaly je poté v tomto pojetí bindu, neprojevené semínko brahma, střed všeho.

Mandala jako shromaždiště bohů

Podle Eliada slouží mandala také jako shromaždiště bohů nebo vesmírných sil. Vytváří dveře do posvátného prostoru, který se zásadně odlišuje od naší každodenní reality. Propojuje nebe, zemi, podsvětí a cestu člověka.

Jung a jeho mandaly

Pro Junga je mandala ústředním symbolem bytostného já jako souhrnného centra celé osobnosti. Po mnoho let sám spontánně maloval mandaly, aniž by věděl, co vlastně vytváří. Později popisoval, že mu jejich tvorba zásadně pomáhala v krizových situacích a vnášela mu do jeho fantazií řád a orientaci. To také dosvědčuje jeho slavná Červená kniha. Mandaly pro něj byly cestou ke středu, k individuaci.

 

Použitá literatura:

Mircea Eliade: Jóga – nesmrtelnost a svoboda

Milan Nakonečný: Lexikon magie

Lutz Müller, Annette Müller: Slovník analytické psychologie

 

  • autor: Tereza Ghose
  • www.taite.cz
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

 

Objednat předplatné