Legendy o vzniku lingamu

Jedna z legend vypráví, proč hinduistická tradice považuje lingam za jeden z nejpotentnějších symbolů. Prý to začalo tím, že se Brahma a Višnu dohadovali o tom, kdo z nich je mocnější. Jejich bezvýsledné argumenty byly přerušeny ostrou září, která vycházela z divného a spalujícího sloupu, který měl tvar připomínající lingam. Oba se přiblížili k tomuto silnému objektu, který se před nimi rozprostřel až do nekonečna a penetroval skrze zemi i nebesa. Oba byli touto nevysvětlitelnou vizí zasaženi, a proto začali hledat počátek a konec tohoto ohromujícího pilíře. Nakonec své hledání museli vyčerpaně vzdát a v tom momentu se žhnoucí sloup rozestoupil a v něm se nechal objevit Šiva ve své plné síle s děsivým a hřmotným smíchem zvuku AUM, který vycházel z nebes onoho sloupu.

Propojení nebe a země

Tento falicky ohnivý sloup propojoval nebe a zemi. Neměl začátku ani konce, ale měl směr, který směřoval vzhůru (podobně jak se také chová pozemský oheň). V metafyzickém významu byl kosmický pilíř symbolem vertikálního středu světa, spojující božské i pozemské. Proto je dodnes vnímán jako archetyp kosmické integrity.

Šiva a Agni

Ve védských hymnech je Rudra (přízvisko Šivy) identifikován s Agni (ohněm) a právě Agni je považován za prostředníka mezi lidským a božským, který se chová jako metafyzický most mezi dvěma protikladnými realitami, podobně jako kosmický lingam. Agni (božstvo ohně) je také chápán jako metaforický rozměr Šivova kreativního plamene.

Lingam zaklesnutý do jóny 

V tomto kontextu je lingam ve svatyních často symbolizován jako falus, který je zaklesnutý do nádoby symbolizující jóny (lůno, pochva), která bezmezně přijímá Šivovo potentní semeno. Nad lingamem často visí nádoba (dharapatra), ve které je malá dírka, ze které pomalu kape voda na vršek lingamu. Záměrem je ochladit ohnivý lingam. Kapky vody mají zmírnit Šivovu horoucí ohnivou povahu, protože je znám jako Bhairava (výbušný), ale také jako Ashutosh (ten, který se rychle zklidní).

Každý lingam jednou spočine v božské jóny

Lingam je téměř vždy vyobrazován společně s jóny – symbolem ženské pochvy. Některé legendy vyprávějí, že Šivův falus byl natolik těžký a rozpálený, že se utrhl a dopadl na zem a vše, co mu stálo v cestě, svým žárem okamžitě zničil. Až mu matka země nabídla své lůno, do kterého penetroval a navždy v něm spočinul. Tak Šivova potentní energie zůstala navždy hluboce propojena s femininní silou Bohyně.

Použitá literatura:
Nitin Kumar: The Shiva Linga – Images of Cosmic Manhood in Art and Mythology, ExoticIndiaArt 2003

• autor: Tereza Ghose
• www.taite.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com