Jogíni nazývají duchovno horou. Hora Méru je snadno zdolána skutečným jógovým aspirantem, a proto se také nazývá Sukha-méru, tj. hora, na kterou je příjemný a snadný výstup. S jóga dršti a dalšími aspekty jamy (morálních zásad) a nijamy (etickým omezení) je kráčet po této cestě nikoliv jednoduché a prosté, ale snadné. Staří indičtí ršijové popisovali tuto cestu jako „bytí na ostří nože“. Buddhisté nazývají tuto cestu „střední cestou“. Řekové říkali, že je to určitý způsob „umírněnosti“. Jogíni to nazývají královskou cestou. Královská cesta má svá vnější i vnitřní pravidla. Mezi vnější pravidla patří způsob myšlení, chování a činnosti. Vnitřní cestou královské cesty je sušumná nádí z praktik lajajógy – procházení středem páteří. Ať je cesta jakákoliv, vyžaduje splnění osmi podmínek, které vyjádřil Buddha. Jeho osmidílná střední cesta se může aplikovat na kohokoliv, bez ohledu na etnickou příslušnost nebo náboženství. Jsou to nutnosti vnitřního života.

1. Pravé porozumění

Člověk musí rozumět vnímání smyslů stejně dobře jako koncepcím mysli. Pravý pohled na svět, pravý názor, správné ocenění situace a věcí, správné soudy ve chvíli, kdy je třeba podle nich jednat.

2. Pravá předsevzetí

Je to nasměrování mysli a činnosti člověka správným směrem jako předpoklad pro postup na duchovní cestě. Člověk musí analyzovat motivy svého činění, a zjistit, zda jsou skutečně povznášející. Musí své plány dělat tak opatrně, aby vedly k žádoucím cílům, a přitom aby jimi nikoho neporanil ani neomezil. Někdy budeme muset konat proti sobeckým zájmům, zájmům ega jiných. V takové chvíli si však musíme být jisti, že naše rozhodnutí je to pravé, evoluční.

3. Pravá řeč

Jazyk je dvousečný meč, je-li používán moudře. Přemýšlejte, než promluvíte. Řeč odráží stav vývoje člověka. Malé mysli hovoří o věcech, velké mysli o ideách.

4. Pravé jednání

Chování a činy hovoří hlasitěji než slova. Je nutno se ujistit, zda je řeč těla v souladu s tím, co se děje uvnitř jako odraz mysli. Měli bychom se vyhnout „situační etice“, při níž se jedná jen o daný okamžik. Lépe je jednat s vědomím dlouhodobého cíle.

5. Pravé žití

Kráčet po vnitřní cestě života je obtížné, není-li způsob života v souladu s duchovními ideály. Práce by měla být citlivá, a je-li to možné, role v práci by měla být co nejnesobečtější. Osvobozujte se.

6. Pravá snaha

Do práce vkládejte více úsilí a času než kdokoliv jiný. Student jógy musí být nejlepším pracovníkem, nikoliv lenochem. Pravá snaha rovněž zahrnuje pomoc druhým a konání dobra i mimo vlastní profesi. Ať vaše povolání a koníčky slouží i jiným.

7. Pravá bdělost

Používá-li ďábel zahálčivé ruce pro svoje cíle, pak je skutečně ďábelskou myslí zahálčivá mysl. Vložte svoji mysl do práce, do studia filosofie, psychologie a zaměřte ji na cíle vnitřního života. Zdokonalujte ztišení stažením smyslů. Užijte koncentraci na tichou mysl jako základní kámen pro vnitřní meditaci. Naplňte svůj život jógou.

8. Pravé soustředění

Snažte se udržet svoji mysl co nejvíce na úrovni intuice a vhledu. To jsou dva nástroje vnitřního života. Člověk se musí stát mnohem citlivějším a vnímavějším k aktivitě vnitřního života. Vhled do vlastních potřeb a do problémů druhých, pokud s nimi pracujete je nezbytností. Intuice, dotek či spojení s vnitřním učitelem srdce a mysli, představuje jedinou jistou cestu na vrchol duchovnosti. Každý z nás se přibližuje po své cestě, kterou mu předkládají učitelé. Čím blíže se dostáváme k vrcholu, tím více si uvědomujeme podobnost učení vnitřního života. Ať už je zázemí jakékoliv, křesťanské, islámské, židovské, buddhistické, hinduistické, vždy lze dosáhnout vrcholu hory duchovnosti. Na vrcholu jsme v jednom okamžiku všichni zajedno.

• autor: Eva Učňová
• zdroj: Jóga - krok za krokem, Dr. Svám Gítánanda Giri, 1999
• foto: Shutterstock.com