Jóga mezi svíčkami

16. 12. 2019


Vyzdobte si místnost, kde praktikujete, abyste navodili atmosféru vhodnou pro soustředění a budování vnitřního klidu a pohody. V tomto směru skvěle poslouží svíčky, které se mohou stát i pomůckou při meditaci.

Vnitřní neklid, roztěkaná mysl a nemožnost ji uklidnit. Takové potíže v dnešní hektické době trápí mnohé z nás. Jenže jak dostat mysl pod kontrolu, převzít otěže a naučit ji, aby fungovala a pracovala tak, jak my potřebujeme? Jedním ze způsobů se může stát praxe zvaná trátak, která spočívá ve fixaci pohledu na předmět. Tato fixace může být, v lehčí variantě vhodné pro začátečníky, na předmět vnější (potom se jí říká bahiranga) nebo, ve variantě obtížnější, na předmět vnitřní, kde si jej sami vizualizujeme (potom se jí říká antaranga). Velmi často se při této meditační metodě užívá právě nehybného a nekomíhajícího se plamene svíčky.

Účelem je zaměstnat roztěkanou mysl, tím ji zklidnit a postupně uvolnit tak, že prakticky dojde k jejímu vyprázdnění a vyčištění od probíhajících myšlenek. Ty ustoupí navození prožitku prázdnoty, čidakáše. Ten přináší duševní osvěžení, uklidnění a pocit vyrovnanosti. Budeme-li praxi trátaku provádět pravidelně, můžeme se časem naučit, jak si tento osvěžující stav mysli navodit co nejčastěji, ba možná dokonce i setrvale. Takový výsledek však vyžaduje důslednou a pravidelnou praxi zaměřenou ne pouze na onen cíl, ale již na onu cestu, již sama o sobě vlastně představuje.

Cvičení mysli a navození prožitku čidakáše

Trátak je jednou ze šesti očistných hathajógových technik. Cílem hathajógy je jógovou praxí stimulovat hrubší i jemnější oblasti těla, z nichž ty jemnější prostupují ty hrubší a vzájemně tvoří jeden nedílný celek. Jógovou praxí má být jejich činnost uvedena do harmonie. Prapůvodním účelem hathajógy je tak uvést do harmonie protikladné síly organismu a v tomto pojetí představuje celkové pročištění těla. K tomu existuje šest očistných technik, jejichž úkolem je dostat z organismu pryč nahromaděné toxiny. Ty mohou způsobovat poruchy krevního, oběhového i žlázového systému, které se mohou projevit nejen na úrovni těla, ale i na úrovni mysli. K pročištění vedou techniky známé pod jmény néti (očista nosu), dhauti (očista jazyka), basti (očista břišních orgánů a střev), kapalabháti (příprava k meditaci, stimulace činnosti mozku), naulí (posílení břišního svalstva a střevní peristaltiky) a trátak, který se rovněž řadí k metodám cvičení mysli.

Cvičení mysli podobné autohypnóze

V knize Jóga od staré Indie k dnešku je trátak popisován jako jedna z metod, jimiž hathajóga ovlivňuje duševní dění. Autoři se všechny metody, včetně trátaku, pokouší porovnávat se známými psychoterapeutickými metodami, aby srovnali jejich blahodárné účinky na mysl a duševní rozpoložení. Trátak, jak bylo výše zmíněno, spočívá ve fixaci pohledu na předmět. O této technice je mimo jiné známo, že může navodit hypnotické stavy. Pro správné provádění trátaku není klíčový předmět, který pozorujeme, ale stálost a nehybnost pohledu, která právě dokáže zklidnit přirozený vnitřní neklid. Po nějakém čase je možno zavřít oči, v prostoru za očima si udržet představu do nedávna pozorovaného předmětu, a přenést se tak do hlubin vlastního nitra, kde jedině lze navodit kýžené zklidnění a harmonizaci.

Od bahirangy k antaranze

Podle Jógy od staré Indie k dnešku je takovéto koncentrační cvičení již možno považovat za součást rádžajógy, Patandžaliho systému jógy. Zároveň tak přecházíme od koncentrace na předmět vnější, tedy z bahirangy, na koncentraci na předmět vnitřní, tedy antarangu. Jednou z představ může být i zmíněná představa prázdnoty, čidakáše, v níž naše myšlenky vznikají, pohybují se a také mizí. V čem tkví terapeutický účinek této metody? Koncentrujeme-li se na představu prázdnoty, dovolíme z hlubin podvědomí vyplout potlačovaným vzpomínkám, přáním a fantaziím. Díky koncentraci na vnitřní předmět k nim však zaujímáme postoj objektivního nezúčastněného pozorovatele, díky čemuž se nás nedotýkají a může dojít k jejich ústupu a rozpuštění.

Plamen svíčky jako výchozí bod fixace

A jakou úlohu v celém tom procesu plní výše zmiňovaná svíčka? Právě plamenu svíčky bývá často užíváno jako bodu, na nějž se v rámci praxe trátaku upírá nehybný pohled. V místnosti, kde se chystáte praxi provádět, by rozhodně neměl být průvan a vzduch v ní by měl být stojatý, aby nezpůsoboval komíhání plamene svíčky a nesnižoval tak uklidňující účinky trátaku. Zaujměte pohodlnou polohu, svíčku umístěte přibližně do výšky očí a poté, co se zklidníte se zavřenýma očima obrácením pozornosti k dechu a dráze, kterou v těle vykonává, můžete oči otevřít a upřít pohled na prostřední část plamene, na oblast žhavého konce knotu svíčky. Pokuste se nemrkat a upřeně zírat na žhavý konec hrotu a jej obklopující plamen tak dlouho, dokud nezačnete mít pocit, že slzíte. Poté zavřete oči a pozorujte otisk plamene na sítnici. Tento otisk udržujte uprostřed zorného pole v místě, kde se před zavřením očí nacházel skutečný plamen.

 

Zdroje:

Kolektiv autorů, Jóga od staré Indie k dnešku

 

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket