středa 18. 9. 2024
Asi se všichni, co máme rádi jógu, shodneme, že v ní vidíme spousty přínosů a kvitujeme, jak je skvělé, že ji máme! Mě osobně trochu mrzí, že se ke mně dostala později než v dětském věku, i když jako malá jsem pohybu měla dost. Samozřejmě dnes víme o józe o moc více než v době mého dětství, takže za mne - vše v pořádku, vše má svůj čas. A právě proto, že vsoučasné době víme více, svým dětem ji nabízím a ukazuji už od narození a vidím, jak je to skvělé, že ji znají – a to je nejdůležitější.
V tuto chvíli je nabídka dětských jógových lekcí poměrně velká a již velmi známá. Proto není problém zapsat dítě na takovýto kurz, pokud se my rodiče tak rozhodneme a dítě o něj projeví zájem. Je velmi pravděpodobné, že to udělá ten rodič, který sám jógu potkal, poznal, praktikuje a díky této osobní zkušenosti je to pro něj jasná volba.
Někteří rodiče však své děti vedou jinými sportovními směry a ony o setkání s touto aktivitou dětském věku přicházejí. Nabízí se ale možnost ukázat ji dětem ve školním prostředí, protože tam chceme ve velkém podpořit jejich pohybový rozvoj. A kde jinde je na to skvělé místo a prostor než při pravidelných hodinách tělesné výchovy.
Přesně takto šly mé myšlenky, když jsem se po letech vrátila do školství na pozici učitelky tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ. Ráda bych s dětmi cvičila stejně jako na lekcích v jóga studiích, jak ji někteří znají. Díky podpoře vedení školy, které neváhalo a nakoupilo jógamatky právě pro tuto aktivitu, mohu děti pomalu a postupně zasvěcovat do filozofie jógy a jednotlivých ásan. Bohužel stále jsem měla pro tuto činnost málo možností (s ohledem na učební osnovy), proto nám na rozložení podložek vycházela tak jedna vyučovací hodina za měsíc. Takže mi nezbývalo nic jiného, než se snažit vymyslet jinou alternativu, jak s dívkami „potkávat“ ásany častěji, kdy půjde o velkou pravidelnost, a pokud možno i bez jógamatek, aby nešlo o klasickou lekci, ale o vložení pozic do hodiny tělesné výchovy kdykoliv. A tuto alternativu dnes každou hodinu máme. A věřte, je to jednoduché, přínosné a zábavné zároveň.
Na základě vlastní praxe vím, že zařazení prvků - pozic, hluboký předklon (uttanásana), kočka (mardžariásana – vzpor klečmo), prkno (vysoký klik), pes hlavou nahoru (urdhva mukha švanásana), pes hlavou dolů (adho mukha švanásana), se skvěle tělo rozhýbe. Tyto pozice jsou moc přínosné na zahřátí, rozproudění energie a připraví tak tělo na výkon. Proto jejich volba. Ideálně zařazuji na začátku vyučovací hodiny, pak klidně v průběhu i v závěru s delší výdrží. Všechny tyto pozice jsem postupně začala zavádět do hodin tělesné výchovy a hlavně učila děti jejich správnému provedení. Vše zvládají bez podložky ve výdrži, dynamice nebo různém opakování a občas s přidáním dalšího pohybu či pozice… Jsou tak nenápadně posouvány do praxe jógových ásan. Jednotlivé pozice je posílí, protáhnou, uvolní.
Pokud v danou chvíli skupina „dovolí“ v sedu zmíním, ať si všimnou dechu a tlukotu srdce. Pokud ne, končíme „jen“ pohybem. Rozhodně bych nechtěla dávat do roviny tuto možnost pohybu s cvičením na podložkách – kdy skutečně více pozornosti věnujeme dechu, ásanám, dokonce se pokoušíme i o šavásanu – ano pokoušíme, neboť tato věková skupina 10-15 let je specifická a nevyzpytatelná, řečeno v dobrém, s pochopením k nim.
Cílem celé této mé myšlenky o zařazení jógy do hodin tělesné výchovy je, aby co nejčastěji dívky mohly provést již zmiňované pozice, a tak chvíli pocítily sílu těla, zpevnění, zvládaly postupně delší výdrž, sílily – prkno, protáhly se v psovi hlavou dolu a stočily tak svou hlavu směrem k zemi, protáhly přední i zadní část těla - střecha, pes směrem nahoru, aby je naopak protáhl po přední straně, zaklonily se a vzhlédly přímo vpřed s otevřeným hrudníkem - kobra. A tak bych mohla pokračovat dalšími pozicemi i přínosem jednotlivých pozic. Při další možnosti rozložení podložky na delší jógovou chvíli, přesně vědí, co mají cvičit, jsou krásně připravené a je to pro ně naprosto známá věc – a ano, přesně o to jde – jsou to pro ně již plně známé prvky, pohyby a díky pravidelnému opakování v každé hodině jsou silnější, pružnější, pohyblivější, celkově připravenější po tělesné stránce na jógovou praxi. Po roce a půl práce se stejnými dětmi jsou jejich změny dost patrné.
I proto jsem se chtěla o tento pohled podělit a poslat ho dále, a kdyby oslovil třeba jen jednoho dalšího učitele tělesné výchovy nebo trenéra, měla moje úvaha o zařazování jógy do hodin tělesné výchovy smysl. A pokud by oslovil rodiče a ti se s dětmi doma pravidelně (třeba jen každou sobotu ráno) protáhli podobným způsobem, bylo by to moc prima.
Protože pohyb je život, život je pohyb a jóga je úžasný nástroj nejen pro pohyb, ale i pro poznání sebe. Myslím, že i toto by se ve školách mělo učit, že je v pořádku mít emoce, učit se s nimi pracovat, být vnímavý k sobě i okolnímu světu.