Skutečností, že meditace způsobuje změny ve fungování mozku, se zabývá celá řada vědců. Pomocí moderních technologií, jako jsou různé skeny, se do jisté míry naučili porozumět dějům, které během meditace v naší myslivně probíhají. Je to fascinující, podobně jako celá jóga. Něco, co my cítíme a vnímáme uvnitř sebe, potvrdila i věda. Co se tedy s mozkem, nebo spíše v mozku, během meditace děje?

Co se v mozku děje, když meditujeme

Hlavním rozdílem oproti běžné činnosti je fakt, že během meditování přestává mozek zpracovávat informace tak aktivně, jak je zvyklý. Meditování zpomaluje aktivitu v části zodpovědné za uvažování, plánování, emoce a uvědomování si sebe sama; v části zpracovávající smyslové informace o okolním světě, zodpovědné za orientaci v čase a prostoru; včásti zodpovídajícím za převod smyslových dat; v částipřijímající příchozí podněty a uvádějící mozek do pohotovosti, připravující jej k reakci. Stručně řečeno meditace snižuje tok příchozích informací na minimum a mírní vzrušení, které tato data vyvolávají.

Proč meditovat pravidelně

To všechno má za následek změny v našem vnitřním rozpoložení i chování. Podobně jako je doložen způsob, jímž meditace ovlivňuje činnost mozku, jsou doloženy i důsledky, které z toho vyplývají. Lidé, kteří pravidelně meditují, se dokáží lépe a více soustředit, prožívají méně úzkosti a stresu, respektive se se stresem lépe vyrovnávají.

Jak meditace mírní stres

Meditace totiž uvolňuje spojení určitých nervových drah, což v praxi znamená, že oslabuje nervové spojení mezi prefrontální kůrou (Já centrum), zpracovávající informace týkající se nás samotných a našich zkušeností, a centry tělesného vnímání a strachu. Díky tomu nereagujeme na stresové a frustrující podněty tak silně, naproti tomu posilujeme spojení mezi centry tělesného vnímání a strachu a hodnotícím centrem v mozku zajišťujícím uvažování. Takže když zažíváme děsivé nebo znepokojivé pocity, můžeme se na ně díky tomu dívat racionálně.

Například když zažíváme bolest, tak místo toho, abychom panikařili a děsili se, co s námi bude, budeme schopni sledovat, kde bolest pociťujeme, co ji spouští, a podobně. Jedná se o onen pověstný nadhled, který jóga pomáhá budovat a který je základem hluboké vnitřní spokojenosti nezávislé na čemkoliv přicházejícím zvenku.

Jak na to

Existuje bezpočet technik a postupů, které popisují, jak meditovat, veskrze lze však všechny rozdělit do dvou skupin.Jde o meditaci, kdy se soustředíte na jednu konkrétní věc, nebo na více věcí. Smyslem prvního typu je pozorovat například dech, pocit v těle nebo konkrétní předmět mimo nás (třeba plamen svíčky) – soustředíte se na tento bod a pokud se pozornost toulá, vracíte ji pořád k němu. V druhém typu věnujete naopak pozornost tomu, co se děje kolem vás, ale cvičíte se v tom, abyste jen sledovali, všímali si, ale nereagovali. Jako když stojíte na mostě nad dálnicí, díváte se na auta, která po ní projíždějí, ale nesnažíte se na ně zaostřit, oddělit je od sebe, zaměřit se na jedno či na druhé, přemýšlet o tom, jak rychle nebo pomalu jedou – jen je sledujete, nic víc, nic míň.

Jak začít

Úplně jednoduše. Nehledejme v tom příliš velkou vědu – ačkoliv s pomocí meditace můžeme dosáhnout velkých věcí, neměly by ony věci být cílem, pro nějž ji budeme praktikovat. Cílem meditace by měla být meditace sama. Pokud nebudeme ulpívat na výsledku, dostaví se sám od sebe a mnohdy rychleji, než bychom čekali.

Základní je učinit vědomé rozhodnutí a prostě začít. Zaujmout pohodlnou polohu – pokud se necítíte dobře v sedu, klidně si lehněte na záda; v sedu si také můžete opřít záda nebo různě podložit nohy, abyste byli v pohodlí. A potom už jen zavřete oči a zaměřte pozornost na něco konkrétního, snažte se ji u toho co nejdéle udržet. V józe se nejčastěji začíná pozorováním dechu.

Neklesejte na mysli, když to nepůjde, ale pravidelně se ke své praxi vracejte. Nevzdávejte to, vytrvejte. A uvidíte, jak se vám jednou, najednou uleví…

• autorka: Kateřina Hájková
• foto: Shutterstock.com