Hledání rozumu v nerozumném světě

28. 06. 2018


Každé ráno při čtení zpráv na internetu se mi zdá, že se svět zbláznil a my se nacházíme v jakémsi hororu s apokalyptickým tématem a opravdu béčkovým scénářem. Příběh je tak špatný, že není pochyb, kdo letos získá ocenění Zlatá malina za nejhorší film roku. Co s tím?

Všechno vypadá tak vážně, ohromně, neskutečně a naprosto mimo naši kontrolu. Svou roli hrají jistě média a jejich způsob podávání zpráv a událostí, protože hezké a příjemné zprávy se prostě neprodávají. Řešením není odstěhovat se do lesa či jeskyně a odstřihnout se naprosto od civilizace. Nejrozumnější věc, kterou můžeme uprostřed všech šíleností udělat, je zůstat duševně zdraví. Nejlepší obranou proti nepříčetnosti je zůstat příčetní.

A přesně to nám může přinést meditace, stejně jako nám může pomoci zachovat zdravý rozum. Meditace nerovná se přívaly nekonečného štěstí či odhmotnění sebe sama za nepřítomného pohledu kamsi do dáli. Skutečným smyslem meditace je stát se bdělejším a uvědomělejším, a to jak sebe sama, tak i ostatních a celého světa a pokusit se rozvinout zdravější vztah k našim myšlenkám, emocím a zkušenostem.

Co meditace vlastně znamená?

Meditace je přístup k trénování mysli, podobně jako když fyzickými aktivitami trénujeme své tělo. Existuje mnoho způsobů meditace, ale jak se naučit skutečně meditovat? S meditací je to podobné jako s jógou – je i není jen jedna. V buddhistické tradici je slovo „meditace“ rovno například slovu „sport“ v Evropě. Jedná se o skupinu aktivit a nikoliv jedinou věc. Různá meditační cvičení vyžadují různé mentální schopnosti a vyspělost. Pro začátečníka je extrémně složité hodiny sedět, nad ničím nepřemýšlet či si uchovat čistou mysl. Obecně nejjednodušším způsobem, jak s meditací začít, je soustředit se na dech a jeho plynutí.

Jako cokoliv nového, s čím teprve začínáme, se pokusy o meditaci mohou zpočátku zdát příliš obtížné. Jsme zvyklí spíše „konat“ než „být“ a na první pohled „nicnedělání“, jak začátečníci meditaci zpočátku vnímají, se zdá jako nepříjemná, nudná a neskutečná ztráta času. Existuje dokonce nedávná vědecká studie, ve které byli její účastníci požádáni, aby seděli sami v místnosti a nic nedělali, a to po dobu 6 až 15 minut. Většina lidí poté řekla, že se jednalo o velmi nepříjemný zážitek. V druhé části pokusu dostali účastníci na výběr: opět nečinně sedět, nebo dobrovolně podstoupit lehké elektrické šoky, které si mohli sami způsobit. Překvapivě si mnoho z nich vybralo variantu číslo dvě, tedy dobrovolně sami sobě dávalielektrické šoky (Shocking but True“,The Guardian, 3 July 2014). Očividně nejstrašnější aktivitou je neaktivita sama o sobě.

Neschopnost tiše sedět

Většina lidí jasně dává přednost tomu dělat cokoliv než nedělat nic, a to i v případě, že cokoliv znamená něco nepříjemného. Francouzský filozof Blaise Pascal si byl této skutečnosti vědom již v roce 1600, kdy řekl: „Všechny těžkosti člověka vznikají z jeho neschopnosti tiše sedět o samotě.“ Toto tvrzení platí v dnešní době snad ještě více, vezmeme-li v potaz všechna velmi intenzivní rozptýlení, jimž nepřetržitě čelíme. Přes to všechno je nutkání stále něco dělat pouze náš zvyk a nikoliv podstatná část nás samých.

Dobrou zprávou je, že se můžeme změnit, což bylo dokázáno v průběhu uplynulých 50 let objevem neuroplasticity, tedy schopností mozku vyvíjet se i v dospělosti. Ačkoliv jsme byli přesvědčeni, že náš mozek a jeho zvyky jsou nezměnitelné po dosažení dospělosti, nyní víme, že mozek zůstává plastický po celý náš život. Záleží tedy pouze na našem rozhodnutí a chuti a vůli se sebou a pro sebe něco udělat. V posledních desetiletích bylo také provedeno několik dalších vědeckých studií, které prokázaly výhody a účinky meditace. Podle těchto výzkumů může meditace skutečně změnit či přenastavit způsob našeho myšlení a vnímání. Navíc pomáhá redukovat stres, zlepšit zdraví, podpořit naši kreativitu, zvýšit soustředěnost, snížit úzkost, zlepšit komunikaci a tak dále. Celkově vzato, zní to téměř zázračně.

Je pravdou, že v poslední době získává meditace lehce ironický nádech. Každý medituje. A kdo nemedituje, meditovat začne nebo o tom alespoň bude mluvit. Kdo nemedituje, jako by nebyl. Spousta lidí má na meditaci už předem daný, jasný názor, aniž by ji někdy předtím zkusili. Je velký rozdíl o meditaci číst, diskutovat nebo ji skutečně provozovat. Dovolím si říct, že meditace je podstatně složitější a náročnější než ásanová praxe, které se také říká někdy „meditace v pohybu“. Skutečná meditace je v podstatě možná až po „očištění těla“ od různých nepotřebných vzorců a nastavení, k čemuž nám napomáhá právě ásanové cvičení. Pokud je naše tělo ztuhlé a neumíme s ním pracovat, jen těžko se nám povede utišit naši mysl. Není však nutné čekat na dosažení „ásanové dokonalosti“ a až poté začít s meditací. Jak se říká, „nohy za hlavou ještě nikoho osvíceným neučinily“. Jediné, co je potřeba, je trpělivost a uvědomit si, že rčení „cesta je cíl“ zde platí dvojnásob. Chuť učit se, poznávat a být připraven kdykoliv své názory přehodnotit a někdy dokonce žádné nemít jsou základní předpoklady práce na sobě a se svým vědomím.

Relaxace výsledkem meditace

Mnoho lidí si často pomyslí: „Proč bych, proboha, měl někde sedět se zavřenýma očima a nic nedělat?“ Možná proto, že tato na první pohled ztráta času a naprostá neproduktivita nám pomůže přinést pocit klidu, jasnosti, stability, zvýšené vědomí a uvědomění, pomáhá k uvolnění a v konečném důsledku jsme díky ní daleko produktivnější. Ačkoliv relaxace není cílem meditace, je často jejím výsledkem. Ruku v ruce s ní kráčí další zdravotní benefity, jako například nižší krevní tlak, zlepšení krevního oběhu, lepší dýchání, méně stresu a úzkosti. Je nutné mít na paměti, že účelem meditace není získávání výhod. Slovy východních filozofů: „Cílem meditace není cíl. Je to jednoduše být přítomný.“ V buddhismu je vrcholným přínosem meditace osvobození mysli od lpění na věcech, které nemůže kontrolovat, jako například vnější okolnosti či silné vnitřní emoce. „Osvícený“ praktikant již nesmyslně nenásleduje své chtíče či komplexy, není závislý na zážitcích, ale naopak zachovává klidnou mysl a vnitřní harmonii. Může to znít jako klišé, ale není. Pokud jsme rozhodnuti s meditací začít, možná nás napadne zásadní otázka „jak?“.

Jak začít?

Jak bylo zmíněno výše, existuje mnoho technik meditace. Příklad jednoho z nejběžnějších způsobů meditace je koncentrace neboli soustředění. Tato technika zahrnuje soustředění mysli na jeden bod, kterým může být například dech, opakování jednoho slova či mantry, hledění do plamene svíčky, poslouchání opakujícího se zvuku atd. Vzhledem k počáteční obtížnosti soustředění se je začátečníkům doporučováno meditovat pouhých pár minut a postupně se propracovat k delším časovým úsekům. Touto formou meditace jednoduše přesunete svou pozornost na vybraný předmět pozornosti pokaždé, když vaše mysl začne bloumat. Spíše než soustředěním se na myšlenky je jednoduše necháte být. Tímto způsobem se zlepší schopnost koncentrace a kontrola mysli. Na tomto principu pracuje dnes i u nás známá meditace vipassana.

Dalším způsobem je meditace tzv. všímavosti („mindfulness“). Tento způsob podporuje praktikanta v pozorování bloumajících myšlenek přesně tak, jak plují jeho myslí. Záměrem je se jich neúčastnit, nesoudit je ani nehodnotit, ale být si jich pouze vědom, přesně tak, jak přicházejí a odcházejí. Během cvičení všímavosti si uvědomíte, jak se vaše myšlenky a pocity pohybují v určitých vzorcích. Postupně zjistíte zcela lidské tendence k rychlým soudům toho, co je dobré a co špatné, příjemné a nepříjemné. Pravidelná praxe všímavosti pomáhá k vnitřní vyrovnanosti. Mnoho studentů praktikuje oba způsoby – soustředění i všímavost.

Existuje mnoho dalších, pokročilých technik zahrnujících například vizualizaci. Naším cílem však není dostávat se do mnohahodinového transu či zažívat mystické vhledy. Ani v pokročilejší praxi není nutné věnovat meditaci déle než 30 minut, maximálně hodinu. Délka není tolik důležitá jako pravidelnost. Čas sednout si 5 minut denně a věnovat se sám sobě a svému dechu má dnes opravdu každý. A výsledky nás mohou velmi překvapit.

JEDNODUCHÁ MEDITACE PRO ZAČÁTEČNÍKY

Toto cvičení je výborným úvodem do meditačních technik:

  1. Pohodlně se usaďte či položte. Pokud si chcete lehnout, pokuste se neusnout.
  2. Zavřete oči.
  3. Nekontrolujte svoje dýchání. Dýchejte přirozeně a naprosto volně.
  4. Soustřeďte svou pozornost na svůj dech a na to, jak se vaše tělo s každým nádechem a výdechem pohybuje. Vnímejte pohyb svého těla a dechu. Pozorujte svůj hrudník, ramena a břicho. Pouze soustřeďte svou pozornost na váš dech, aniž byste ho jakkoliv kontrolovali. Pokud vaše mysl odpluje jinam, vraťte ji zpět ke svému dechu.

Praktikujte meditaci nejprve v délce dvou až tří minut a postupem času dobu prodlužujte. Možná vás překvapí, jak může být pár minut velmi dlouhých... Nenechte se odradit počátečním neúspěchem a pokuste se vytrvat.

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket