Teacher toolbox blog 26. 06. 2020 PDF Tisk

Ego v jógové praxi – ahamkara

Na mnoha jógových lekcích slyšíme o egu: „Nechť je ego transcendentální… Potlačte ego…“ Tyto fráze nejsou tím pravým návodem, jak bychom měli s naším egem v praxi nakládat. Existuje jiná cesta k vnitřní svobodě.

 

Ego v jógové praxi – ahamkara

Ego není špatné slovo, není chybou. Je to naše individualita, kterou potřebujeme. Ego nám pomáhá nastavit si zdravé hranice a skutečně není náhodou, že se s touto individualitou rodíme.

Pokud máte malé děti nebo jsou ve vašem okolí, pak si uvědomujete, jak obtížné je s nimi vycházet ve věku 2 až 3 let. Jejich mantrou je slovo NE a snaží se odporovat a vyčlenit vůči svým rodičům. Je to velmi důležitá fáze vývoje naší psychiky. Učíme se spoléhat sami na sebe, dělat rozhodnutí a vnímat pocit vnitřní stability. V okamžiku, kdy si vybudujeme zdravý pocit uvědomění sebe sama, učíme se vnímat pocit integrity. Vnímáme, že vše je spojeno, ale zároveň každý z nás je unikátní, je osobností.

Každý z nás má své slabé a silné stránky a učíme se s nimi žít, přijímat je a pracovat s nimi.

Snažíme se najít zdravé sattvické ego, tedy vyvážené já. Takové, které není přehnaně vysoké ani potlačené. Cílem je poznat a přijmout, kdo opravdu jsem, jaké je moje nadání, jaké mám stinné stránky a jak jednám ve světě se všemi jeho aspekty.

Žijeme ve světě duality. Pravá–levá, mužský princip–ženský princip, fyzický–duchovní…

Naším cílem je být uprostřed a plně vnímat obě strany mince.

Když jsme již narazili na slovo sattvický, je třeba zmínit další guny, vlastnosti, které jsou důležitým principem v józe i ájurvédě. Sattvické ego je to, čeho praxí chceme dosáhnout. Sattvické znamená čisté, vyrovnané. Čistá mysl, tělo, ať už fyzické, nebo energetické.

Další dvě guny jsou pak spojovány s nadměrným, nebo potlačovaným egem.

Dnes se velmi často setkáme s jogíny, kteří svojí neúměrnou praxí ego „nafukují“. Podívejte se, co já dokážu! Takový jsem jogín, protože si dám obě nohy za krk. Toto je ego radžasické.

Opakem je ego tamasické, potlačované, kdy je člověk v neustálých pochybách, nedůvěře v sebe sama, s nízkou nebo žádnou sebeúctou.

Jsou to dvě strany jedné mince. Paradoxem je, že velmi často přehnané ego bývá maskou pro ego nízké. Snaha přesvědčit okolí o své dokonalosti bývá cestou, jak skrýt pochybnosti, zda jsem dostatečně schopný. V tuto chvíli se dostáváme pod tlak vlastního ega.

Jak se dostat z tohoto oboustranného tlaku?

Přiznáním, akceptací svých stinných a silných stránek. Pak jsme schopni vnímat sami sebe takoví, jací skutečně jsme, a uvědomit si své zdravé, sattvické ego. Už etymologie slova sattva nám pomáhá pochopit, co nás dostane do stavu zdravého ega. Sat znamená pravda. Když vidíme obě strany mince a jsme otevřeni vnitřnímu dialogu v duchu satja (druhá jama v Pataňdžaliho jógasútrách, upřímnost, pravdomluvnost), pak přijímáme stinné a silné stránky.

Tedy úkolem naší jógové praxe není utlačovat nebo zabíjet naše ego, ale budovat zdravé. Spočinout v místě rovnováhy, sebepřijetí, lehkosti i humoru. Zasmát se svým chybám, slabostem, pracovat na jejich zdokonalení a odstranění. Umět přijmout pochvalu od jiných i od sebe, když víme, že si ji zasloužíme.

Zdravé, sattvické ego je přijetí všeho, co člověka činí člověkem. Dobré i špatné.

Užijte si cestu poznání sebe sama, svého opravdového já.
Namasté 
Zuzka