Džnána jóga – cesta vědění

29. 11. 2018


Džnána jóga se zabývá rozumovou stránkou člověka. Proto bývá nazývána cestou vědění. Vede k poznávání sebe sama – čistého vědomí, átman. Jejím cílem je zkoumání základního pocitu člověka, tedy pocitu vlastní existence – já jsem, a odhalení jeho skutečné podstaty.

Indická metafyzika, učení védanty, je pro džnána jógu velmi podstatná. Vychází z ní totiž. Učení védanty zahrnuje šest indických filosofických systémů a je charakterizováno hledáním jednoty. Její učení se odvíjí právě od pojmu jednoty, totožnosti čistého vědomí (átman) s absolutním vědomím (brahman). Za dosažení cíle džnána jógy je tak považována realizace pravé přirozenosti čistého vědomí. Ta podle védanty rozhodně není závislá na žádném vývoji nebo podmínkách. Protože vše, co má základ v nějakém vývoji, podmínkách a příčinách, je podmíněné – a tedy proměnlivé a dočasné. Takové čisté vědomí být nemůže.

Překlenutí mezery mezi subjektem a objektem

Realizace čistého vědomí ve smyslu védanty tedy nastává, když dojde k odstranění i té nejmenší mezery mezi subjektem a objektem. Tedy átmanu s brahmanem. Jedině tehdy může čisté vědomí zářit, aniž by se jevilo buď jako objekt, nebo jako subjekt. Je totiž povzneseno nad jakékoliv kategorie stejně jako nad veškerou dvojnost. Společně s ukončením vědomí subjektu a objektu končí rovněž nutnost poznávání něčeho něčím. Absolutní vědomí brahman se v jedinci promítá jako subjekt. Podle védanty není možné osvobodit se z věčného koloběhu opětovných zrození a smrtí, dokud jedinec nerealizuje absolutní jednotu překlenutím veškeré podvojnosti.

Zkušenost absolutna

V různých směrech jógy bývá čisté vědomí brahman realizováno jako objekt. V bhakti józe dochází k realizaci osobního boha Íšvary uvnitř i vně účinkem lásky a zbožného uctívání. V Pataňdžaliho systému rádža jógy je ve stavu sampradžnáta samádhí realizováno jako zářící objekt. Džnána jóga je uctíváním čistého vědomí átmanu nižším já ego. Ve všech případech vidíme mezeru mezi subjektem a objektem, k jejímuž přemostění dochází postupně, a sice stálou meditací. Splynutím subjektu s objektem pak nastává zkušenost absolutna.

Odhalení závoje vlastní nevědomosti

V džnána józe dochází k splynutí subjektu s objektem uvědoměním skutečnosti, že nejde o nic jiného než o překonávání vlastní nevědomosti. Vše je totiž již hotové, jde jen o to to uvidět. Džnána jóga tak žákům v pravém slova smyslu otevírá oči a učí je se dívat. Ne hodnotit, ale sledovat. Nevědění (avidja) je tak džnáninovi (ten, kdo jde cestou džnána jógy) největší překážkou. Vzniká na základě nerozlišování (avivéka) mezi subjektem a objektem, a projevuje se zejména mylným vkládáním ne-já a jeho znaků do čistého vědomí átmanu.

Odpovědi na všechny otázky máme v sobě

Na cestě džnána jógy si tak žák postupně uvědomuje, že vše již je hotové a že nemá nic tvořit. Jeho cílem je „pouze“ usilování o odhalení závoje vlastní nevědomosti, která mu zastírá pravou skutečnost. Můžeme to připodobnit k platónskému rozpomínání na dokonalý svět idejí. Duše, která z něj spadla, si na něj pamatuje a jde jen o to si toto pamatování uvědomit a znovu se rozpomenout. Stejně tak podle džnána jógy nespočívá realizace čistého vědomí v hledání něčeho, co v nás nebylo, ale v odhalení skryté nekonečnosti zjevnou konečností. Všechno již tedy v sobě máme – odpovědi na všechny otázky. Stačí se dívat. A džnána jóga, jak již bylo řečeno, nás tomu učí – otevírá naše oči pravé skutečnosti, kterou najdeme v sobě.

 

Literatura: Jóga, od staré Indie k dnešku

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket