BLESKOVĚ
Filosofie jógy 25. 02. 2021 PDF Tisk

Daša Mahávidja – Deset kosmických sil

Dle šaktismu se Ádi Parašakti, Božská Matka, rozestoupila do deseti směrů a tak vzniklo deset tantrických bohyní, deset aspektů Reality. Každá z bohyní je strážkyní některé ze zásadních úloh Vesmíru. Deset kosmických sil. Deset cest k realizaci Jednoty. Ač jste už o některých z nich určitě slyšeli, tantrické praxe uctívání Mahávidjí nejsou veřejně příliš známé. Jedná se o učení, která zůstávají spíše skrytá, přesto se s jejich praxí můžete setkat i v dnešní době v tantrických liniích učitelů, kteří je předávají dále. A když mluvíme o uctívání bohyní, je důležité si uvědomit, že co je venku, je i uvnitř nás. Nejde o nic cizího, vzdáleného. Skrze poznání deseti kosmických sil objevujeme niternou, velmi intimní a zároveň nekonečnou Jednotu.

Daša Mahávidja – Deset kosmických sil

Kálí
Šakti of Kála, šakti času, tedy Kálí. První aspekt Divine Mother neboli Božské Matky. Čas a energie transformace. Zosobněná do ženské podoby v černé barvě s opaskem z lebek či utnutých hlav a ostrým nástrojem alespoň v jedné ze svých čtyřech rukou, tak je znázorněna bohyně času. Tak si ji lidé představují. Protože v jistém smyslu je to obraz toho, jak vnímáme čas. (Ne)milosrdně. Ztělesnění Mahávidjí vnímám jako odraz představ o tom, jaká by ta energie byla, kdyby se zhmotnila.

Jak „meditovat na téma čas“, koncept tak neuchopitelný?

Nádech a výdech. Jsme si vědomi energie, která přichází s nádechem. Dokážeme si ale vážit i výdechu? A posledního výdechu?

Odevzdání. Rovnováha nádechu a výdechu. Smíření se se smrtí jedné formy, která končí s posledním výdechem. Vědomí toho, že aby mohlo něco začít, něco jiného musí skončit. Rovnováha ve vesmíru. Kálí je bohyně transformace. Odsekává to, co už k nám nepatří. Dává nám sílu, odvahu a důvěru, že když se život rozsype na kousíčky, je to proto, aby se mohl poskládat znovu, jinak a lépe. Původní forma není nahrazena naprosto stejnou. Evoluce spočívá v tom, že se proměňujeme. Plujeme ve spirále univerza.

Kálí má v Indii mnoho příznivců. Oltář v domácnosti s každodenní ártí, tedy ceremonií a uctívá se specifickým způsobem v mnoha chrámech, v těch oblíbených často i ve velké tlačenici.  S mocnou Kálí a její silou se setkáte například i na šmašánech, tedy místech, kde se pálí zemřelí. A proto jsou mezi tantriky šmašány populární místa, kam jít meditovat. V severní Indii i Nepálu jsem zažila obrovskou sílu při setkáních právě tam. Při cestě z Indie do Nepálu za účelem získání dalšího indického víza v dobách, kdy e-visa ještě neexistovala, a to staré mi už končilo, jsem trávila jeden zvláštní Silvestr sama v Káthmandů čekáním na to, jestli vízum dostanu a budu se moci vrátit do Indie dokončit svá studia. Bylo to pro mne velmi důležité. Najednou po šesti letech jako by celý závěr mého mnohaletého snažení závisel na tom, jestli dostanu to správné razítko do svého všemi těmi cestami opotřebovaného pasu. V divokém a hlučném nepálském hlavním městě jsem hledala vhodné místo pro meditaci a kontemplaci. Rikša mě vyložila na hlavní silnici kousek od známého chrámu Pašupatináth, prošla jsem uličkou mezi malomocnými ke šmašánu a usadila se u řeky. Naproti na přesně odměřené hromadě dřeva hořelo tělo. Žebrající muž, který za mnou přišel se žiletkou a postavil se přímo vedle mne, si začal uřezávat kousky svého tlejícího masa. Je to pro vás příliš? Pro mne bylo také. Zavřela jsem oči a začala se modlit. Ani jsem nevěděla, co přesně dělám. Prosila jsem o požehnání a zažila tu obrovskou sílu probuzené kundaliní, jejíž je Kálí strážkyní. Kálí je děsivá i laskavá zároveň. Nutí nás objevit světlo i ve velké temnotě.  

Tára
S bohyní Tárou a jejími různými formami se častěji setkáte v tibetském buddhismu a džainismu než v hinduismu. V Indii je uctívána zejména v Kašmíru. Význam slova tarati se váže k těm, kteří přešli, a tárajati jsou ti, kteří pomáhají přecházet i dalším. V buddhismu bódhisattvové jsou osvícené bytosti či bytosti na cestě osvícení a pomáhají dosáhnout osvícení, tedy nejvyšší poznání, i ostatním. 

Tára znamená hvězda. Hvězda putuje prostorem a je nositelkou světla, které nás vede. Z tmy nevědomí do světla, od nevědomosti k osvícení, od smrti k nesmrtelnosti vědomí. Tarí je loď, která umožňuje přeplout oceán. V hinduismu a indické tantře jsou tři různorodé aspekty této bohyně: Ugra Tára, Níla Sarasvatí a Ékadžata. Ugra Tára podobně jako Kálí tančí na mrtvém těle. Je nositelkou prvotního pohybu, v misce z lidské lebky jímá veškerou nevědomost lidstva, kterou jedním šmahem umí odstranit. Níla Sarasvatí je aspektem čisté řeči, pravdy a paprsek vědění, který protne temnotu nevědomosti. Ékadžata je koncentrovaná energie zvuku stvoření. Další aspekty Táry jsou čistá, Bílá Tára, šukla; Níla Tára, modrá nebo černá, tmavá děloha stvoření a čitra, mnohobarevná tak jako pestrost barev našeho života. Součástí praxe Táry je Pravda, a proto nás často vede k vážení svých slov i k sebereflexi. Óm je prazvukem vesmíru a v óm, prvotním zvuku vycházejícím z temné dělohy univerza, je i Tára.

Tripura Sundarí
Prvotní semínko v mysli je niterná touha. Touha je tajemstvím (s)tvoření. Touha nejprve rozdělená do jednotlivostí a poté touha po spojení všech rozdělených částí. Božské se v rámci stvoření rozdělí do fragmentů a pak touží navrátit se zpět k Sobě. Božská Láska bez lpění – taková, jaká prostupuje květinou i kamenem, jen my lidé ji umíme překroutit. Sundarí je zosobněná Krása. Tripura je božskou trojicí – trojúhelníky, božské vibrace, které se koncentrovaly do tří bodů a tím vznikla jóni stvoření, trojice je i svět tří úrovní, dále tři úrovně vědomí (džágrat, svapna, sušupti) atd. Tripura Sundarí je trojjediná manifestace Božské Matky. Uvádí se, že i sama má tři aspekty: bálá, mladá dcera bohyně, tripurasundarí, ta krásná, a tripurabhairaví, ta hrozivá. Krásná i hrozivá jsou jako dvě strany jedné mince, duální aspekt Bohyně. Trojoká bohyně v rudé barvě, která je barvou vášně, přináší pro oddané aspiranty důvěru v to, že cokoli se v životě děje, pokud je naše mysl sjednocená s myslí božskou, s trojjedinou bohyní, bude pro naše dobro.

Bhuvanéšvarí
Čtvrtou bohyní mezi Mahávidjemi je Bhuvanéšvarí, která zosobňuje koncept Prostoru. Rozpínání božského v prostoru po stvoření vesmíru. Prostor je rozšířené vnímání. To, co tvořilo, uzřelo samo sebe a tím došlo k jeho rozpínání. Čím víc se rozšíří náš pohled, tím víc se rozšíří i prostor a my díky tomu poznáváme stále více z toho božského rozpětí. V sanskrtu bhuvana je svět, to, co se zrodilo, a lóka to, co je vnímáno. Bhuvanéšvarí je aspekt Božské Matky, která tvoří vesmíry a zároveň je udržuje. Tyto světy však nejsou definitivní, stále se vyvíjejí. Prostor dává formu jinak beztvarému božství. Bhuvanéšvarí nám přináší vědomí propojení – vesmír v nás žije, myslí, tvoří a naše tělo a mysl je vlastně rozšířením mysli a těla samotného univerza.

Tripura Bhairaví
Tripura Bhairaví sídlí v múládháře, kořenové čakře. Je i agni, ohnivá síla probouzející kundaliní, která se vydává na cestu k sahasráře. Je i v tapas, naprosté koncentraci na něco, co je pro nás esenciální. Probouzející se kundaliní nemilosrdně vytlačuje na povrch to, co potřebujeme uzřít, přijmout či transformovat. Děsí nás evoluce? To, že musíme překonat překážky, být koncentrovaní a neztratit se v záhybech života při cestě k Seberealizaci?  Kundaliní, obrovská síla, která může být i děsivá. Očista i očistec. Když kundaliní projde až ke korunové čakře, Tripura Bhairaví splyne v Tripura Sundarí. Propojení. Okruh. Bez postupné praxe a uvolňování energetického systému a cesty odspoda, od kořenů, není možné dosáhnout cíle. Chtěli bychom to už mít. To Krásno. A zatím před námi stojí Hrozivá Tripura Bhairaví. A v srdci pro ni tvoří prostor Bhuvanéšvarí a pránickou sílu transformace přináší Kálí, aby splynutí bylo možné. V plném odevzdání se vedení bohyně odstraňuje Tripura Bhairaví strach a nevědomost, je mostem mezi hmotou a duchem.

Čhinnamasta
Čhinnamasta symbolizuje jak životodárnou sílu, tak smrt. V tantrické buddhistické tradici je jí příbuzná Vadžrajóginí. Síla hromu, světlo v útrobách mraku, které umí roztříštit to, co jde proti božské podstatě. Zatímco Kálí má sídlo v srdci, Čhinnamasta sídlí v hlavě, v ádžně a transformuje, odsekává v jedné instanci. Je indrija, síla, tedy šakti boha Indry, který vévodí mysli. Umožňuje tak ovládnout mysl, smysly i touhy. Fakt, že se zobrazuje stojící na milující se dvojici božstev, symbolizuje mimo jiné i vítězství nad samsárou – cyklem narození, smrti a znovuzrození. Bohyně si usekává vlastní hlavu, vyjadřuje tím i obětování něčeho – vítězství ducha nad touhami díky schopnosti kontrolovat mysl. Tři prameny tryskající krve, z nichž jeden pije sama a další dva pak polární dvojice pod ní, jsou energie vyživující tři energetické kanály: sušumnu, idu a pingalu. Reprezentuje jak zánik, smrt a pomíjivost, tak život, nesmrtelnost a znovuzrození. Uvědomujeme si, že stejná „elektřina“, která hýbe vesmírem a posouvá vesmír je i hybná síla v nás? Dokážeme si „useknout hlavu“, ukončit své závislosti a otevřít se vědomí něčeho, co nás přesahuje?

Dhúmavatí
Ta, která dokáže spolknout vesmíry. Primární stav před Stvořením a stav, který nastává, když se Bytí rozpustí zpět do Ne-Bytí. Ultimátní tma před vznikem i po rozpuštění. Bytí odpočívá v Ne-Bytí jako semínko stromu, které má teprve vzejít. Což je možné pouze, pokud Ne-Bytí drží ve své temné děloze potenciál Bytí, aby se mohlo zrodit. Dhúmavatí není zcela temná. Je to temnota se zárodkem světla. Kouř, který v sobě skrývá jiskru ohně. Je to i čas spánku, stav nevědomí, ze kterého se každý den probouzíme do nového dne a večer opět odcházíme rozpustit se do vod nevědomí. Pro tantriky i spánek je součástí sádhany. I ve spánku se odehrává mnohé.

Baglámukhí
Bohyně žluté barvy. Slavné žluté koření kurkuma očišťuje zevnitř i zvenčí. Baglámukhí zbavuje mylných představ, paralyzuje nepřátele, démony a ztělesňuje i zastavení, zádrž. Tak jako kumbhaka, pauza po nádechu nebo výdechu při pránájámě, umožňuje přesměrování prány a další pročištění energetických kanálků. Zastavení může být i v řeči, dá prostor promyslet si, co říci dál nebo jinak, a zastavit můžeme na chvilku i proud myšlenek v hlavě. Osobní praxi s mantrou Baglámukhí jsem dostala v náročně době, kdy se mi nechtělo dále žít, protože tíha mého starého příběhu na mne dolehla tak, že jsem v jeho pokračování neviděla smysl. Hodiny a hodiny jsem seděla na horkém slunci ve středu Indie a při ohnivém rituálu jadžňa s mantrou vhazovala do ohně sámógrí, jehož jednou z hlavních složek byla právě kurkuma. Celá ve žlutém a žlutá od kurkumy jsem v ohnivé meditaci s mantrou revidovala svůj život, bojovala s démonem hluboké deprese a v nastalé zvláštní pauze postupně začala restartovat svůj operační systém. Mysl je mocný nástroj. Směřuje on nás nebo my jej? Dokážeme prohlédnout naše mylné představy? Dokážeme ty myšlenky, které nás poškozují, nebo když si něco nalháváme, zastavit? Jakých démonů se bojíme a umíme se před nimi ochránit?

Mátangí
Slovo, které se zrodilo v srdci, myslí pak bylo zformulováno a nakonec vyřčeno. To je kvalita Mátangí. Sídlí v krční čakře višuddhi. Mocná bohyně v barvě smaragdu přináší sebevyjádření. Ať už skrze poezii, hudbu, nebo zpěv.

Stojím v jedné z pražských katedrál a nesměle si začínám pobroukávat. Je tam pár lidí. Nebudu je rušit? Ale zvuk se dere ven. Hlas sílí a tím obrovským kostelem se rozezní Hallelujah a pak křesťanská mantra Božské Matky, která je spojena s touto částí světa. Mám husí kůži všude. Vážně je tohle můj hlas? Nebo se bohyně prostě chtěla projevit tam, kam patří a odkud jsme ji na nějakou dobu vyloučili?  

Kamalátmika
Desátou kosmickou bohyní je Kamalátmika nebo také Kamala, síla, která dává momentum, rozhýbává a manifestuje. V překladu je to „Ta, kterou charakterizuje lotos“. Voda jako životní šťáva, kreativita. Tantrická Lakšmí. Zrozená z oceánu stojí na lotosovém květu, který je symbolem kreativity, a je neustále omývána vodou od čtyř slonů. Krása zrození, tvoření, vědomí v akci. Přináší hojnost na úrovni materiální i duchovní.

Mahávidja sádhana
Sádhana, neboli tantrická praxe, sestává z mantry a někdy je posílena ještě jantrou, zejména ve svátečním období oslavy bohyně, tedy v čase Navarátri. Každá bohyně má své mantry a jantru. Pokud se pro praxi Mahávidjí rozhodnete, je vždy lepší požádat o sádhanu učitele a mít vedení. Každá bohyně má i přesně určené procesy uctívání a rituální kroky, které jsou prováděny k její invokaci.

Jantra bohyně, jakožto její magický geometrický obrazec, může být nakreslená na papíře, kdy s ní praktikujeme takzvaný trátak, energeticky efektivnější je však tvořená z barevné rýže a vysvěcená mantrami nebo ještě lépe, zasazená a vysvěcená živá jantra. Osení se na specifický svátek rituálně zasadí do vrstvičky země v chrámu ve správném tvaru, na zvláštní místa jantry přijdou ještě měděné nádoby s vodou a listy pandánu jako reprezentace dalších sil a Navarátri sádhana oficiálně začíná zažehnutím olejové lampy na největší nádobě se specifickým počtem knotů, která se liší pro jednotlivé bohyně a která po dvanáct dní nesmí zhasnout. Iniciaci do tvorby živé jantry obvykle dostanete až po několikaleté sádhaně. Je to velmi pokročilá praxe. Jantra se rituálně probouzí pomocí manter a po skončení Navarátri je opět pomocí přesných rituálů a za užití specifických manter sbalena a odevzdána přírodě.

Zasvěcení do mantry a další praxe Mahávidjí je obvykle možná skrze tantrického guru, tedy učitele. Mnohé učení je totiž předáváno pouze ústně a silné kundaliní mantry ani nebývaly nikde zapsány, právě aby nedošlo k jejich zneužití. V dnešní propojené době je ale mnohem snazší iniciaci získat. S mantrami Mahávidjí pracujeme zejména v období Navarátri, tedy oslavy Bohyně, které nastává dle indického kalendáře dvakrát do roka: na jaře a na podzim. Letošní podzim se takzvaný Ášvin Navarátri slaví od šestnáctého října, a tak se zájemci mohou připojit k mantra meditacím odkudkoli na světě. Protože jsem nositelka tradice ShivoHam tantry, tvořím také meditační skupinu pro Čechy a Slovensko, kam se lze zdarma připojit a praktikovat si s mantrou jedné z bohyní.

Každá praxe, kterou vykonáme, je jako ukládání této sádhany na svůj „účet“. Pokud se rozhodnete pro tantrickou sádhanu, pravděpodobně vás volá i z toho důvodu, že jste již dříve praktikovali. Obvykle to není praxe na jeden život. Navazujeme. Život za životem se posouváme. A pokud se v tomto životě dostaneme k pokročilým praxím, je to proto, že jsme pravděpodobně touto cestou šli již po mnoho životů. Když jsem v lednu roku 2013 stála po pás v oceánu při odlivu u thajského ostrova Koh Phangan, kde mi má spolužačka ze studií tantrické jógy vykládala o tom, jak se skupinkou lidí a indickým učitelem na posvátných místech v Indii tvoří jantry a meditují s mantrami, měla jsem jasno. Žádné zaváhaní. Věděla jsem, že to je i moje cesta, i když jsem do té doby nic takového nedělala. Požádala jsem, jestli bych se mohla k této meditační skupině přidat, a gurudží po úvodní energetické kontrole, jestli na to mám (a v mém překladu, jestli „ten fičák vůbec přežiju“), souhlasil. Jenže to byl jen začátek cesty a přede mnou bylo šest dlouhých let studií v Indii, kdy jsem to mnohokrát chtěla vzdát a žít „normální život“.

Když jsem teď zpět v Praze a ten normální život žiju, platím si zdravotní pojištění a pronájem v pražském bytě, vedu semináře tantrické jógy a sem tam sdílím mantry s těmi, kdo si o ně požádají, kousek ve mně se usmívá a šeptá: Nebyl to vše jenom sen? Měla bych tu sílu jít tam, kam mne srdce volá, kdybych nepodstoupila roky náročné praxe? Měla bych tu odvahu postavit se sama za sebe, když mě na dálnici zezadu naboural kamion nebo když se mě muž na pláži pokusil znásilnit a ve mně něco doslova zařvalo: „Už ne! Tohle už se mi dít nebude!“? Nebyla to Kálí uvnitř, která mne zachránila a vyburcovala mé niterné síly, o nichž jsem neměla do té doby tušení?

Mezi racionálním světem našeho běžného chápání a tím magickým zdá se závoj jiného vědomí, který ne vždy jsme ochotni odhalit. Přesto, ať už tyto aspekty pojmenováváme jako tantrici, nebo pro ně máme „racionální“ názvy, nejsou ony kosmické a magické síly nakonec opravdovou, niternou součástí našeho života?

Objednat předplatné