Cesta za jasnou myslí

29. 12. 2016


Znáte ten pocit, kdy večer ležíte v posteli, hodinová ručička se dávno ponořila do noční poloviny ciferníku, vaše oči jsou doširoka rozevřené, hlavou se vám honí milion myšlenek a ať se snažíte sebevíc, prostě nemůžete usnout? Vítejte v klubu zaneřáděných hlav!

Z tohoto stavu nevede žádná zaručená cesta. Můžete zkusit prášky na spaní, ale po čase si na ně zvyknete. Můžete si dát skleničku vína před spaním, ale po čase se stanete tichým alkoholikem, který, aby si vyčistil hlavu, popíjí těch skleniček víc a víc. Můžete si večer před spaním přilepšit něčím sladkým, to je „zaručená rada“ jak usnout, ale po čase se vám může stát, že se přes kvalitně vyvinutý a vyklenutý prstenec, nepředkloníte, abyste z lednice vytáhli další půlnoční dobrotu.  A jednoho dne tak můžete v zrcadle spatřit něco, co vzdáleně připomíná vaše Já, ale po pádu do vosího hnízda.

Vůbec ale nemusíte zoufat, protože tímto stavem prochází mnoho lidí. Pohybují se nahoru a zase dolů, ale někteří se snaží na „tom“ pracovat. Hledají rovnováhu, aby se prudké vzestupy a stejně prudké, ne-li ještě strmější propady co nejvíc přiblížily nule, tedy tomu ideálnímu a vysněnému klidu. A ono s tím pracovat jde a vcelku úspěšně. Jen je  třeba celou situaci chytit za správný konec. 

Říkáte si, že se mi to pěkně povídá? Ale moji milí, já jsem jedním z vás! Bojuji zrovna tak. Jednou nahoru a jednou pěkně dolů. Občas se mi podaří na chvíli ustálit na pomyslné nule. Ale nezáviďte mi, ten stav nikdy dlouho netrvá. A já jsem za to vlastně rád, protože kdybych docílil naprostého klidu mysli, nemohl bych chodit na svoji oblíbenou lekci jógy, nemohl bych jít na večeři s přáteli, nemohl bych cestovat. Všechno by mě vyrušovalo. A tak se snažím všechny ty rušivé elementy využívat ve svůj prospěch. Přestože vedu několik lekcí powerjógy týdně, snažím se najít si čas sám pro sebe, abych si šel zacvičit na někoho jiného. To je úleva, když nemusím nic říkat a mohu si všechny ty pozice prodýchat. Jednou týdně si také zajdu na heat program, kde se totálně vypotím. Při lekci navíc nemám šanci myslet na nic jiného, něž na dech, jinak bych nejspíš z pásu spadnul a s fialovým obličejem v křeči lapal po kyslíku. Když nastane velká krize, sednu si do auta, zaparkuji někde kde nepřekážím a pustím si CD meditace a zase dýchám, vizualizuji, vkládám si do hlavy cíle, kterých si přeji dosáhnout. Někdy se také stane, že stresovou situaci nezvládám ustát a napětí se nemohu zbavit ani poskakováním a vytřásáním toho zapeklitého problému z hlavy a pak je na řadě zmizet na chvíli na jiné místo. Kamkoli, kde mě nikdo nezná, kde se mohu procházet, užívat si volna a ničehonemusení. 

A když je krize naprosto nezvladatelná jakýmkoli z již vyjmenovaných způsobů, sepnu ruce a prosím vesmír, ať mi proboha pomůže, protože si nevím rady, jak z toho všeho ven. A jakmile to přání vyslovím nahlas a jasně ho definuji, strašně se mi uleví a v hlavě se rozhostí klid. A moje mysl je najednou jasná a všechno vidím tak nějak zářivější.

Pokud jste se dočetli až sem a ještě pořád si myslíte, že nejsem úplný cvok, zkuste můj recept na vnitřní pohodu a vyrovnanost, který by se dal jednoduše shrnout do několika hesel:

  • hýbejte se a cvičte pro radost
  • jezte střídmě a zdravě
  • pravidelně odpočívejte
  • cestujte a poznávejte nové věci
  • mějte radost z toho, že jste.

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket