B. K. S. Iyengar a jeho precizní ásany

27. 10. 2016


Iyengar přirovnával jógu ke stromu, jež má jeden kmen a velmi mnoho větví, aby ukázal, že principy jakéhokoliv stylu jógy jsou stejné a že není ani podstatné, zda se klade důraz na fyzickou, mentální, nebo duchovní rovinu jógy, protože jóga je zkrátka jen jedna.

Jeho cvičební styl, později nazývaný Iyengar jóga, se vyznačuje důrazem na precizní provedení ásany, na srovnání motorických nervů se smyslovými, tak aby bylo docíleno harmonie mezi kostmi, klouby, svalovými vlákny, energií, myslí a inteligencí, a životní síla se tak mohla dotýkat všech rovin těla.

Cvičením jakéhokoliv stylu jógy zažíváme podle Iyengara vždy stejnou transformaci. U něho se tato proměna projevila v podobě přechodu od chudého, podvyživeného chlapce, pronásledovaného nemocemi, k vyhledávanému učiteli jógy, autorovi jedné z nejprodávanějších knih o józe všech dob „Light on Yoga“ a jednomu ze sta nejvlivnějších lidí světa.

Ze zajetí bídy a celkově složité situace, do níž se Bellur Krišnamačar Sundararaja (B. K. S.) Iyengar narodil v roce 1918 v Belluru, ve státě Karnátaka v Indii, a posléze vyrůstal, mu pomohl sňatek jeho sestry s T. Krišnamačarjou. Uznávaný a erudovaný učitel jógy, který v Mysorském paláci vyučoval bráhmanské chlapce, pozval tehdy šestnáctiletého Iyengara do Mysore, aby se postaral o svou sestru, během doby, kterou on stráví na cestách. Po svém návratu Iyengara požádal, aby v Mysore zůstal. Zpočátku mu snad, se záměrem probudit v něm pocity zodpovědnosti za svůj život a vytvořit mu prostor pro objevení vlastní vnitřní síly, příliš pozornosti nevěnoval. Když ale později začal svého švagra józe učit, bral velký ohled na Iyengarovo křehké zdraví, jež podlomila prožitá tuberkulóza, malárie a tyfus. Byl též přinucen, kvůli jeho špatné fyzické kondici, klást důraz na přesnou pozici těla při ásaně. Iyengar tento Krišnamačarjův přístup rozpracoval do stylu jógy zaměřeného na srovnání těla za pomoci pomůcek – Iyengar jógy.

 

Vznik Iyengarovy metody

Po pěti letech studia jógy a zlepšení svého zdravotního stavu byl Iyengar Krišnamačarjou požádán, aby se v Puně ujal výuky jógy. První roky jeho vedení byly náročné. Neuměl dobře tamní jazyk, ani jeho angličtina nebyla dobrá, a v technice provádění ásan byl často horší než jeho studenti. Oddal se proto plně jógové praxi, a když při provádění nesprávné techniky pociťoval bolest, začal experimentovat s rozličnými pomůckami i modifikacemi. Přestože jej používání pomůcek – jako jsou polštáře, deky, bločky, židle či pásky – proslavilo, nepovažoval je ve svém učení za zásadní. Jejich uplatňování rozvinul s cílem navést žáka k pochopení správného směru pohybu, pomoci těm, kteří jsou ztuhlí, fyzicky nestabilní, nebo těm, již trpí nějakým postižením a nemohou cvičit samostatně. Snažil se nalézt způsob, jak své svěřence dovést k prožitku vyváženosti a otevřenosti mysli i duše a dosáhnout u nich pocitu fyzické pohody i nadšení z pohybu. Chtěl, aby jógová praxe pomohla člověku porozumět božské anatomii, a ne té, jež byla formována našimi nesprávnými návyky a chováním. Srovnání těla považoval za ukazatel na cestě k osvícení.

 

Matka Belgie a houslový virtuóz
Iyengar se především díky svému přístupu, překračujícím koncept pozice, a snahou vyhovět individuálním potřebám jednotlivce, stal významným a vyhledávaným učitelem i přítelem takových osobností, jakými byly například belgická královna či maestro Menuhin. Když se Alžběta ve svých 85 letech rozhodla podívat se na svět z opačné perspektivy a postavit se na hlavu, na první pohled se zdálo, že jde jen o veselý kousek korespondující s její pověstí nejvtipnější královny světa. Skutečným důvodem byl ale její zájem o jógu a Iyengara, jako člověka. Podobně zaujatým jógou se stal i světoznámý houslový virtuóz izraelského původu Yehudi Menuhin, který po setkání s Iyengarem bez váhání zapojil jógu do svého každodenního života, napsal úvodní slovo k jeho knize Light on Yoga, jež se vzápětí po svém vydání v roce 1956 stala bestsellerem, a nazval ho nejlepším učitelem houslí i přítelem.

 

Iyengarův přínos

Styl jógy zaměřený na detailní provedení ásany, s ohledem na tělesnou konstituci a kondici jednotlivce, jež podrobněji popsal ve svých dalších publikacích, začal měnit styl praktikování hatha jógy po celém světě. Vždy se hlásil ke všem osmi stupňům Pataňdžaliho aštanga jógy a vycházel z jeho jóga súter, ale idea perfektní pozice a vědomý přístup k fyzickému tělu se nese celým jeho učením. Byl též výborným pedagogem, jasným a srozumitelným, jehož všichni jeho studenti i učitelé jiných jógových stylů chovají v úctě jako skutečného znalce svého oboru.

 

  • autor: Olga Remešová 
  • zdroj fotky: kniha On YOGA The Architecture of Peace

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket