Ájurvéda a veganství

19. 07. 2019


Na první pohled dva výživové styly, které se nepotkávají. Nebo přece jen?


Na úvod si řekněme něco málo o tom, co je to ájurvéda. Áju označuje život a véda znamená vědění. Ájurvéda se tedy zabývá věděním o životě a zkoumá ho jako celek. Nejde jen o výživový styl a strava není jediným aspektem jejího zkoumání. Je to holistický přístup k životu a našemu zdraví. Nevyčleňuje nemoc jako samostatný prvek našeho bytí, ale dívá se na ni jako na stav těla, mysli a duše. Ájurvéda bere naše tělo jako celek, který reaguje na naše prostředí a mělo by být v souladu s ním. S přírodními cykly, denní dobou nebo ročním obdobím.


Ájurvédský přístup k člověku je velmi individuální. To, co je pro jednotlivce ve výživě a životním stylu dobré a prospěšné, stanovuje na základě diagnostiky tří dóš – pitta, váta a kapha. Ideální je, aby si každý, kdo má zájem, udělal osobnostní test, pomocí kterého dokážeme určit, jaký je dóša typ. Když víme, jaký dóša typ jsme, můžeme se pustit do studia a následování ájurvédského životního stylu.

Při přechodu na veganskou stravu, která je často plná čerstvého ovoce, zeleniny, smoothie a podobně, může docházet u mnohých veganů k problémům se zažíváním. A právě ájurvéda může dát, podle mě, zcela jasné vysvětlení a odůvodnění těchto problémů. Nabízí návod na to, jak těmto problémům předcházet. Ne každý jsme nastaven tak, abychom ze dne na den přešli a konzumovali velký podíl syrové stravy, například v podobě smoothie či salátů. Následně můžou přijít problémy v podobě plynatosti, špatného trávení, bolesti žaludku a podobně. Proto je výhodné znát svůj konstituční typ a vycházet z něj, může to pomoct předcházet určitým komplikacím. Problémem, pro vegany, se může zdát pohled ájurvédy na mléčné výrobky, které ájurvéda často považuje za zdraví prospěšné a s léčebnými účinky. Je na zvážení každého, jak s tímto faktem naloží a jak si nastaví priority. Popřípadě jak závažný je jeho zdravotní problém. Vždy je lepší konzultovat tyto věci s odborníky.



Váta

Ze všech tří konstitučních typů je váta nejméně vhodná z hlediska ájurvédy pro veganství. Nedělá jí dobře už zmiňovaná syrová strava. Proč? Váty jsou suché (pokožka, vlasy), většinou štíhlé konstituce s pocitem chladu v končetinách. Váta často trpí na problémy s trávením a zácpou. Proto se tomuto typu doporučuje konzumace vařené, dušené nebo lehce osmažené zeleniny. Z ovoce by to měly být vždy zralé a sladké druhy. Váty vegani to mají obtížnější a můžu to potvrdit z vlastní zkušenosti. Připouštím, že je možná lepší nevzdávat se 100%, v případě přetrvávajících problémů, všech mléčných výrobků, ale do jídelníčku zařadit alespoň ghí, popřípadě velmi kvalitní lokální mléčné produkty, nepocházející z velkovýroby.


Pita

Tento typ je určitě lépe stavěn na rostlinnou stravu a na syrovou stravu obecně. Pita má silný vnitřní oheň, což ji ale může přinášet, v případě že to přežene například s kořením, problémy. Pity jsou pak velmi akční a neumí najít klid a vnitřní rovnováhu. Měly by se určitě vyhýbat kořením, která zahřívají, a také smaženým jídlům. V případě, že to s nevhodnou stravou přeženou, jdou do extrémů a mají sklony to pak přehánět například s raw stravou. Aby svůj oheň a neustálou aktivitu drželi na uzdě, je lepší zařadit do stravy více vařeného jídla.



Kapha


Nejlépe se s veganstvím vyrovnává kapha. Je to typ, který je robustnější postavy, pomalejší, nemá problémy se spánkem. Problém mají naopak s přejídáním, ale nemají jej se syrovou stravou, i když s trávením občas ano. Tento problém však není způsobený konzumací syrové stravy. Důležité ale je, aby jejich strava byla lehká, suchá, teplá. Syrová strava je vhodná, avšak v zimním období je lepší ji konzumovat v pokojové teplotě, rozhodně ji ale nekonzumovat studenou.

Nevím, jestli se budete při výběru své stravy řídit ájurvédou, je to určitě na každém z vás. Myslím si, že její hodnota je v komplexnosti, a hlavně v tom, že jde o tisíciletími prověřený životní styl a životní filosofii.


Na závěr jeden citát o tom, k čemu ájurvédští mudrci došli už dávno, a platí to i dnes: Čím blíže jsme přírodě a jejímu dění, tím zdravější budeme. Čím více se od přírody zatouláme, tím více budeme trpět. (Z knihy A. Shunya, Moudrost ájurvédského životního stylu)

S láskou Tina

foto: Tina


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket