sobota 20. 4. 2024
Klid, relaxace, čerpání sil a sbírání energie. Tím je charakteristická zima, kdy se mnoho zvířat ukládá ke spánku a vlastně nedělá vůbec nic. Vezměme si z nich příklad, zpomalme a následujme naši přirozenost.
Pro naše předky byla zima, podobně jako pro přírodu, obdobím útlumu. Odpočívali po úrodných měsících, napojení na přírodní zákony respektovali skutečnost krátkých dní a dlouhých nocí a nedostatku světla uzpůsobovali i svůj denní režim – oproti tomu, jak aktivní byli v jiných ročních obdobích, déle spali, odpočívali a trávili více času doma. Aby si zimu zkrátili, scházeli se se sousedy v jedné chalupě, uvařili si něco dobrého a teplého k jídlu a pití, vyprávěli si příběhy, předli, šili, vyšívali. Jejich život se od života v jiných měsících zkrátka významně lišil. A jiné to není ani s námi – rytmus související se střídáním ročních období v sobě máme zakořeněn pořád stejně pevně jako generace před námi. Jen jsme stále méně schopni mu naslouchat. Není to škoda?
Zachumlejte se a odpočívejte bez výčitek
Ve střídání rytmů dne a noci hraje významnou roli hormon melatonin, jinak nazývaný také jako hormon tmy a spánku. Lidské tělo je nastaveno tak, že s narůstající tmou se zvyšuje i hladina melatoninu v krvi a my dobře spíme. Je tedy logické, že v zimě jsme daleko ospalejší, protože tma padá dříve a odchází později než na jaře, v létě nebo na podzim. Umělým prodlužováním dne a přetahováním ospalosti jen jdeme proti vlastní nátuře, což se může projevit potížemi se spánkem, stresem, úzkostmi a stavy hraničícími s depresí – chováme-li se tak často. Člověk je součástí přírodní říše a tak, podobně jako zvířata, se naše tělo i psychika v zimě nacházejí ve stavu jakéhosi příjemného útlumu a lenosti. Naši předkové to věděli a respektovali, nebojujme s touto skutečností, která je starší než my sami, ani my a podvolme se jí. Kdy jindy než v zimě je ten pravý čas pro lenošení a sbírání energie do dalších měsíců?
Nebojte se „přepnout“ na zimní režim
Nevyčítejte si, že se vám z postele nevstává tak dobře jako na jaře nebo v létě, ani to, že se večer cítíte více unavení. Nesnažte se toto rozpoložení přebít silou a uzpůsobte mu svůj režim i chod celé domácnosti. Vezměme si příklad z našich předků a travme více času doma se svými milovanými. Zapalujme svíčky, nechme se světlem a teplem, které vydávají, zahřát na těle i na duši. Povídejme si, čtěme si společně, hrajme společenské hry. Když je přes den světlo, vydejme se ven, pořádně se projděme a nadýchejme se čerstvého mrazivého vzduchu. Všímejme si krás, které kouzelník mráz a sníh dovedou v přírodě vyčarovat, a večer na pohovce, přikrytí teplou dekou a s pořádným hrnkem horkého čaje mezi rukama, vzpomínejme na zážitky, které jsme společně prožili.
Scházejme se u rodinného stolu
Zkraťme si zimu společnými rituály, které prohřejí zkřehlé tělo a potěší mysl, jíž schází sluneční světlo. Těšme se na ně a udělejme z nich chvilky, na které nezapomeneme. Naši předkové se scházeli u rodinného stolu k hlavním denním jídlům – k snídani, obědu a večeři. I když se nám nepodaří dodržet všechny tři časy, pokusme se zvyknout si na to, že se i ve všední den všichni v rodině posadíme společně ke stolu, zapálíme si svíčku, najíme se a popovídáme si, jak jsme se celý den měli – bez zapnuté televize, chytrých telefonů a dalších zařízení, které vydávají škodlivé světlo a oddalují nás od našich vlastních podstat i od našich nejbližších.
Dejme sami sobě čas relaxovat
Věnujme se právě v zimě sami sobě, sledujme své pocity a formulujme přesvědčení, hodnoty a zásady, které bychom chtěli vnést do svého života. Odložme vše, co nás v uplynulém roce tížilo, a nenosme to s sebou do roku nového, kdy můžeme začít znovu, s čistým štítem, jako každý nový den. Darujme si v zimě čas na to popřemýšlet si, podumat, odpočinout si a dostatečně se vyspat. Uzpůsobme svému rozpoložení i jógovou praxi. Nechce se vám ráno z vyhřáté postele? Praktikujte pod teplou dekou, zapalte si svíčku a meditujte s pohledem upřeným na její hořící plamen – zkrátka naslouchejte svému nitru a odpočívejte. Vězte, že právě v tomto období se v nás rodí semínka, která potom mohou na jaře začít klíčit. A když si přes zimu pořádně odpočineme, budeme mít dostatek chuti, síly a vytrvalosti o ně nadále pečovat a udržovat je.