úterý 15. 10. 2024
Žijte jógu – cesta praxe jógy na podložkách a především mimo ni. Učíte se využít všech dovedností a rozvinout své schopnosti z jógové praxe pozic, technik soustředění a všímavosti pro běžný život. Pracujete s emocemi, které nepopíráte, ale prožíváte, čímž zmenšujete amplitudy (výkyvy) emočního nastavení.
Je to harmonie, kterou tvoříte v podmínkách, jež vás obklopují. Na józe je nejdůležitější cesta, tedy pochopení, kudy a kam člověk jde a směřuje, protože pomocí cesty a jejích „nástrah“ přicházíme k poznání, kdo jsme, a díky tomu se vědomě podílíme na seberozvoji a sebepoznání. Je to výlet k sobě sama se zvýšenou vědomostí a oddaností dělat pro sebe a okolí to nejlepší a pomocí nabízených jógových technik zkoušet zvládat vše, jak přichází. Ne vždy to vychází dle představ a společenských konvencí, ale důležité při započatém sebepoznávání je nevzdat to hned, když o sobě člověk zjistí to, co slyšet nechce.
Na FF UK jsem byl učen panem Skarnitzlem, učitelem s velkým „U“, cestě džňánajógy, cestě sebepoznání. Na začátku studia mi to přišlo i částečně zbytečné a dost náročné, lépe řečeno nepohodlné, ale v průběhu jsem ocenil tuto nabídku k sebezkoumání a tento záměr. Vědomá práce s jamou a nijamou naplnila poznání sebe sama a pomohla mi začít se chápat, reagovat a chovat se upřímně k sobě i svému okolí. Celé studium eticko-morálních kodexů, tedy 1. a 2. stupně Pataňdžaliho systému jógy, bylo a je mou každodenní psychohygienou a meditací zároveň.
Máte-li zájem, vydejte se se mnou na cestu poznání, kým jste, objevte v sobě dobré i stinné stránky a učte se každý den ze svých myšlenek i emocí. Nikoho nenutím jít touto cestou, která prochází trnitými křovinami, ale nabízím jen možnost, jak do cesty seberozvíjení a především přijímání se takovým, jakým jste, vstoupit.
Pravidla psychohygieny
Postup psychohygieny
Večer se posaďte do zkříženého sedu nebo sedu na patách. Vyrovnejte se a současně uvolněte držení těla. Nechte dech plynout, stejně jako vaši mysl. Vše, co přichází a odchází, plyne bez vašeho vědomého zásahu (vyhodnocování, analyzování, ztotožňování se s obsahy).
Svou pozornost zaměřte na dnešní ráno. Uvědomte si, jak vám bylo, jak jste se cítili, co jste cítili a jaké myšlenky vás napadaly. Postupujte celým dnem až do současné chvíle a vzpomeňte si na situace, lidi, myšlenky, pocity, které jste během dne měli. Rozklíčujte, co jste komu řekli a jak se on cítil. Co bylo řečeno vám a jak jste se vy cítili? Uvědomte si, co jste vykonali fyzicky i mentálně, a porovnejte to se základními pravidly: neubližování, nekradení, nelhaní, nepřivlastňování, střídmost, čistota, spokojenost, řád, učení se, víra. Na základě těchto doporučení zhodnoťte svůj „pohled – čin i prožívání“. Slyšíte v sobě něco, co vám říká, ale… opravdu jsi to tak vnímal, myslel? Proč si říkáš něco jiného, než vnitřně slyšíš? Stojíte si za vším, co jste dnes udělali, jak jste smýšleli, a také jaký pocit máte z toho, jak bylo zacházeno s vámi?
Chcete-li být přesnější, vyberte si jen jednu oblast, např. jamu a z ní třeba ahimsu (neubližování), a podrobte svůj den této kvalitě. Neublížili jste skutkem, činem, myšlenkou sobě nebo někomu?
Aplikujte tuto nebo jinou kvalitu na vícero úrovní (např.):
Na cokoliv si vzpomenete, že tvořilo váš den, ptejte se sami sebe: proč jste to řekli, proč jste to udělali a proč se ten druhý tak mohl cítit a proč se vy nyní cítíte, jak se cítíte, když jste zjistili, že ublížení nebo jiná podobná kvalita opanovala vaše smýšlení a možná i jednání.
Výsledek psychohygieny
Každý z nás máme v sobě pravdivý semafor, který ve formě intuice vzniká dříve než naše rozumové smýšlení. V sobě slyšíte a cítíte svého gurua. Řekněte si nyní popravdě a bez omlouvání sebe sama, že to, co vnitřním hlasem slyšíte, tak je. Jste si toho vědomi a nijak se za vzniklou (nepohodlnou) přítomnost neomlouvejte. Přijměte ji a v dalších dnech s ní pracujte. Výhodou deníku je to, že vše vidíte zcela jasně. Nehruťte se z toho, že byste chtěli sami před sebou vypadat jinak. Nezpychněte, když vnímáte spokojenost. Prostě toto je zjišťovací cesta a poznávání sebe sama a ze skutků, které jste udělali, se učte a nastolte nový směr, abyste k sobě byli pravdiví. Zkuste pozorovat to, co přichází, a nechávejte to plynout, jako by to byly scény filmu, které odcházejí. Nepovažujte se za toho, komu se vše děje, ale za toho, jehož film pozorujete a hledáte k danému postoj.
Takto napsáno to zní velice jednoduše. To znám. Jsem stále ve stejném procesu učení se, ale skutečnost, kdy zjistíte, že doporučení (jama a nijama, desatero…) znáte a umíte je porovnat a reálně přijmout (žijete je), vás posunuje mílovými kroky vpřed. Přestáváte být ve vleku sebe sama, ale ze sebe sama se učíte rozvíjíte se. Podvědomé vzorce chování se proměňují tímto zkoumáním a analyzováním. Ve vzájemném analyzování a přijímání se takovým, jaký člověk je, se tato meditativní praxe stává hlubokou meditací sebepoznání. O nic víc nejde. Jde o cestu, ve které odhalujete své pravé já bez vlivu společnosti, vlastního přikrašlování a lhaní si. To vás postupně obohatí, zjemní a bude se vám dobře dýchat.