Zdravá strava 25. 03. 2020 PDF Tisk

Žijte jednoduše aneb Jak neplýtvat potravinami

Miliony tun potravin ročně ve vyspělých zemích světa zůstávají nevyužity a na pospas svému osudu. Stejně jako se učíme v dětství hospodařit s korunkami v duchu pořekadla „bez práce nejsou koláče“, tak bychom se měli učit vážit si potravin a věcí obecně. Stačí malé změny, malé krůčky, které můžete sami udělat. I kdyby to mělo být jen pro dobrý pocit a z úcty k opravdovému jídlu.

Žijte jednoduše aneb Jak neplýtvat potravinami

Doufám, že mi dáte za pravdu, ale znakem dobře vedené domácnosti není lednice narvaná k prasknutí, kdy se po otevření na vás sype dvacet plastových obalů s uzeninami a svítí na vás divoké barvy nejrůznějších zpracovaných potravin, které známe z reklamy. Myslím, že umění je v tom vytvořit takové jídelní zázemí, ve kterém jste schopni ve chvilce vykouzlit mnoho čerstvých, chutných pokrmů. Však potraviny neuchováváme jen v lednici, máme sklepy a temná místa, letní úroda se nám často schovává v mrazáku nebo zavařená ve sklenicích ve spíži, šuplíky zase ukrývají oříšky, semínka, sušené bylinky nebo jáhly a luštěniny. Zelenina a ovoce je buď dobře uložená v dolních šuplících či fresh zóně a nebo v pokojové teplotě v ovocné míse. Kvalitní oleje jsou zase pečlivě uchované v tmavých lahvích tak, aby na ně nemohlo světlo. Každá potravina potřebuje jiné zázemí, jedině tak si zachovává své původní a zdraví prospěšné vlastnosti.

Skladování potravin

Šetrné skladování potravin a správné zacházení s nimi je v podstatě základem jednak pro zachování kvality, jednak prodloužení doby trvanlivosti a zdravotní nezávadnosti. Pro každý typ potraviny existují jiné ideální podmínky. Pokud se člověk chová k potravinám lhostejně a nerespektuje jejich specifika, pak se mu přinejlepším vše dříve zkazí, chytne plíseň nebo škůdce a jídlo pak může jen vyhodit. Přitom respekt k potravinám a neplýtvání je cestou, jak ušetřit peníze i přírodu. Potraviny, jako jsou těstoviny, mouka, rýže, různá koření, cukr, sůl nebo například některá ochucovadla, je možné v neotevřeném a neporušeném obalu skladovat ještě o rok déle, než je datum minimální trvanlivosti.

Ani data uvedená na obalech by neměla být něčím striktním, co rozhoduje o tom, zdali potravinu vyhodíte, sníte a nebo dojíte. Pokud se zabalená trvanlivá potravina neotevře, často vydrží mnohem déle, než uvádí datum. Vždy byste tedy měli dát hlavně na svou intuici a chuť – danou potravinu vždy případně ochutnejte, zkontrolujte ji ze všech stran, jestli nebyl porušený obal a případně jestli v ní nejsou na první pohled nějací moli, vajíčka či broučci. Pokud se vám zdá potravina v pořádku, nemusíte se jí bát. Často zbytečně vyhazujeme například jogurty jen proto, že už jsou třeba dva dny prošlé. Velmi specifická jsou vejce, jejichž doporučená doba spotřeby je obvykle do 2–3 týdnů, přitom vám v chladu mohou vydržet i několik měsíců.

Datum použitelnosti nebo také datum spotřeby uvádí datum, do kterého je daná potravina deklarovaná jako zdravotně nezávadná a zachovává si své specifické vlastnosti (množství probiotických bakterií, konzistenci apod.). Obvykle se uvádí u potravin, které podléhají rychlejší zkáze. Po uplynutí data spotřeby se nesmí tyto výrobky prodávat.

Datum minimální trvanlivosti je benevolentnější a používá se u potravin, které mohou být delší dobu skladovány a nic se jim v případě dodržení skladovacích podmínek nestane. Jedná se například o konzervy, těstoviny apod. Potraviny, které takzvaně prošly, se mohou dále prodávat, ale pouze ve speciálně označeném regále.

Desatero rad pro efektivní využití potravin v kuchyni

  1. Když nakupujete potraviny, všímejte si data spotřeby a vybírejte takové kusy, které ho mají delší. V regálu většinou najdete nejstarší potraviny vepředu a nové, s delším datem spotřeby, více vzadu. To vám pak umožní mít produkty i déle doma, třeba v ledničce. Když si pak vybíráte jednotlivé kusy k použití v ledničce, konejte opačně – nejdříve spotřebujte ty, které by prošly dříve.
  2. Druhá nejčastěji vyhazovaná potravina je pečivo. Pokud kupujete pečivo, snažte se koupit jen takové množství, které očekáváte, že sníte. Nesnědené pečivo můžete zamrazit a posléze ho vyndat, když bude potřeba. Pečivo, které už nechcete, můžete nechat ztvrdnout a poté namlít na strouhanku. Kváskový chléb zabalte do utěrky a do mikrotenového sáčku. Utěrka nasaje vlhkost, ale sáček zabrání vyschnutí. Pokud vám nevadí sušší pečivo, stačí ho zabalit do utěrky.
  3. Naučte se odhadovat množství jídla, které sníte vy i vaše rodina. Děti jsou samozřejmě někdy nepředvídatelné, u dospělého ale většinou uspějete. Zkuste se naučit vařit tak, aby nezůstávaly zbytky, ale případně celé porce. Pro mě je kuchyň trochu jako laboratoř, mám ráda přesné postupy a třeba v tomto ohledu je to velmi výhodné – ladím postupy tak, abych pak pokrmy připravovala ve stejných množstvích. Neříkám, že musíte všechno vážit, občasná poznámka bokem ale nikdy neuškodí.
  4. V prvé řadě investujte do dobré lednice, o kterou pečujte a ukládejte do ní potraviny tak, jak je vhodné. Mějte přehled, co v ní máte. Teplota v těle lednice se pohybuje okolo 2–8 stupňů a většinou čím blíže mrazáku, tím nižší teplota a naopak. Patří tam jogurty, maso, uvařené pokrmy, máslo a další. Dveře lednice jsou nejteplejším místem a patří tam spíše nápoje, hořčice, zavařeniny, vejce apod. Důležitým místem v lednici je fresh zóna, která má speciální cirkulaci vzduchu a teplotu – podmínky vyladěné tak, aby zde hlavně vybrané ovoce a zelenina zůstaly co nejdéle čerstvé. Respektujte, že některé druhy ovoce a zeleniny do lednice nepatří – banány, avokádo, dýně, zázvor, citrony a ani rajčata.
  5. Potravin s minimálním datem trvanlivosti nebo takových, které lze uskladnit, si můžete dovolit nakoupit více, ve větším balení nebo obecně větším množství – cenově i obalově výhodněji. Například obiloviny nebo různé ořechy a semínka. Potravin s datem spotřeby nakupujte méně a raději je nakupujte častěji.
  6. Když vaříte jednotlivé suroviny – přílohy, zeleninu, maso, myslete i na to, jak jinak se dají jejich zbytky využít. Zbytek kuřete do sendviče, zbytek těstovin do těstovinového salátu, uvařené brambory do omelety nebo třeba zbytek sýra na zapečenou topinku. Nevyhazujte automaticky nesnědené potraviny, ale naopak, uvařte základních potravin třeba více a poté jste schopní si do několika minut připravit rychlý, ale vyvážený oběd. Zvadlou zeleninu poduste nebo ji přidejte do vývaru. Vybrané typy můžete i rozmixovat do smoothie.
  7. Naučte se fungovat bez služeb dovážení jídla. Vytvořte si takové zásoby, ze kterých si vždy něco uvaříte – ať už jsou to jednoduché špagety s kvalitní rajčatovou omáčkou a parmazánem (nastrouhaný parmazán mějte v mrazáku a vyndavejte jen potřebné množství) nebo pečená ryba s polentovou kaší (hotová do pěti minut).
  8. Využijte potenciál mrazáku. Zbyl vám rajčatový protlak? Dejte zbytek do malé krabičky a zamrazte. Určitě se vám bude někdy hodit. Je zrovna doba úrody ovoce, zeleniny, bylinek? Zamrazte si je na zimu. Obzvláště nyní v lednu či únoru hřejivou kaši s borůvkami z léta určitě tělo ocení. Máslo, maso, zbytky zeleniny, vlašské ořechy – těm všem mráz nevadí (... prý lze mrazit i rýže, ale ještě jsem to nezkoušela).
  9. Načínejte větší balení s rozmyslem. Odjíždíte zítra na týden pryč? Tak to balení sýra nenačínejte. Nemáte rádi den dva otevřené balení velkého jogurtu? Tak ho nekupujte. Ze sklenic se zavařeninami odebírejte čistou lžičkou, stejně tak z balení hořčice nebo třeba pesta. Nebudete tak do otevřených potravin zanášet zbytečné bakterie. Možná se to někomu zdá jako samozřejmost, ale často není.
  10. Nejlepší jídla se rodí ze zbytků – nebojte se hodit na pánvičku vše, co zrovna potřebuje dojíst. Většinou vznikne chutný pokrm. Přidejte třeba vejce a nějaké koření, jídlo může skvěle doplnit i na kostičky pokrájený a opečený kus staršího chleba.