Jóga je zastavení fluktuace mysli. Takhle to bylo řečeno kdysi a s tímto názorem souzním. Vím, že jsem před několika lety, než jsem sama začala praktikovat jógu, nedokázala zastavit své myšlenky. Neuměla jsem to. Neustále mi hlavou probíhala slova, věty. Co kdo zrovna řekl, co jsem řekla já. Pořád a stále, hlava nebyla k zastavení, nedokázala jsem vypnout. Propřemýšlela jsem hodiny, dokonce dny nad tím, co o mně řekl můj bývalý partner. Tehdy mi dalo největší práci napsat e-mail správnou formou tak, abych vysvětlila situace, ve kterých jsem byla – dle svého expartnera – ta špatná.

Určitě jste si sami prošli situací, kdy jste o sobě zaslechli v kuloáru kolovat pomluvy, řeči, obvinění. Není to příjemné a člověk se nad tím pozastaví, a leckdy se přes to nedokáže přenést. Neustále se nám pak hlavou honí jen to, PROČ se tohle děje, zda je to pravda, jestli ten dotyčný opravdu jedná a mluví na základě pravdy, nebo jen s cílem ublížit. Možná jste také uronili velmi mnoho slz nad příkořím, které jste v tu danou chvíli cítili. S odstupem času vám pak určité situace přijdou absolutně impertinentní, a ne už zcela důležité a podstatné jako kdysi, když jste je prožívali. Já sama při vzpomínce na dny, kdy jsem se trápila, se dnes už pousměji. Naučila jsem se totiž díky józe vypínat. Prostě dát off, nezabývat se tím, neřešit. Nechat myšlenku proplout, ale nepozastavovat se nad ní. Nehledat řešení, vypustit. Je to velice úlevné! Líbí se mi to natolik, že dnes cíleně dokážu „nemyslet“.

Zkusila jsem si při meditaci položit otázky typu „Záleží mi na tom? Bude to důležité i za pár let?“ Odpověď přišla vzápětí. Díky meditacím jsem se zklidnila, nenásilně a jednoduchou formou jsem se naučila zastavit mysl. Nedovolit ničemu negativnímu proplout skrz mou hlavu do srdce a do těla. Včera jsem četla velmi přínosný článek o tom, jak si spoustu nemocí vyvoláváme sami. Jde o psychosomatiku. Je jen na nás, zda si vybereme zdraví, či nemoc. Živení negativních emocí nám ubližuje, veškeré „zlo“ si ukládáme, necháváme ho v sobě bobtnat, růst. Proč si tohle děláme, proč si ubližujeme? Jde to přece i jinak, lépe!

Zkuste v meditacích prostě jen BÝT. Nevytvářejte domněnky, nepitvejte se v žádné myšlence, která přijde. Nechte ji proplout, stejně jako přišla, tak i odejde. Nemá význam trápit se něčím, co neovlivníte. Zkuste se koncentrovat pouze na své tělo, především ale také na svůj dech. Vždyť přece všechno začíná i končí naším nádechem a výdechem. Pojďme zavřít oči, dýchat plným jógovým dechem a spojme svůj ukazováček a palec do gyan mudry... Zastavme svou hlavu, teď je čas pouze a jen na BÝT… Tak pojďme být…

• autor: Veronika Fojtíková
• zdroj fotky: Shutterstock.com