Změny mysli

Jóga nám pomáhá hledat vnitřní klid a zastavit, nebo alespoň zpomalit změny mysli. Těm podléhá každý den, každou hodinu, každou minutu. Jistě to znáte sami z vlastní zkušenosti. Vezměme si vzorový příklad. Večer se, unavení po dlouhém dni, těšíte do postele a na to, že se pořádně vyspíte. Jenže jakmile ulehnete, ztiší se sice pohyby těla, za to se na plné obrátky rozjedou pohyby mysli. Myšlenky létají jako splašené, předbíhají se a znemožňují vám usnout. Myslíte na to, co se vám během dne přihodilo, na to, co vás čeká a nemine, na to, co všechno musíte druhý den zvládnout…

Hledání stability

Je těžké říci STOP. Mnohdy ani vlastně nevíme, jak bychom to měli udělat. Odpovědí je jóga. Věnujme každý den alespoň malou chvilku sami sobě, učme se sami se sebou jednat a pracujme na setrvalém zklidňování mysli. Spolu se zpomalováním jejích pohybů začneme nacházet stabilitu a rovnováhu v rovině vnitřní, která se časem projeví i v rovině vnější. Ideálním způsobem je snažit se o to, aby jógová praxe vnitřní vždy prostupovala tou fyzickou. A ne naopak. Pokusme se proto naučit se pracovat s neklidem uvnitř sebe, což se posléze automaticky projeví i na tom, že se naučíme pracovat s neklidem hrubého fyzického těla.

Poloha vzpřímeného sedu

Posaďme se do vzpřímeného sedu, založme nohy tak, jak je to pohodlné. Pokud jsou kolena výše než kyčle, podložme hýždě polštářkem, abychom rozdíl srovnali. Začněme si všímat dechu a dráhy, kterou v těle vykonává. Obraťme sem veškerou pozornost. Myšlenky nechme myšlenkami, pokusme se nevšímat si jich. Jediné, co nás zajímá, je dech. Zůstaňme u něj a setrvejme ve vzpřímeném sedu tak dlouho, dokud to bude příjemné. Jakmile začneme pociťovat známky nepohodlí, opusťme polohu a založme nohy na druhou stranu. Celý postup opakujme.

Poloha loďky

Položme se na záda, přitáhněme kolena k hrudníku a obejměme se pod nimi tak, aby prsty pravé ruky uchopily levé zápěstí. Ramena odtáhněme od uší, bradu od hrudní kosti, horní část těla přilepme k hrudníku. Dýchejme a zůstávejme pozorností u dechu. Poté přesuňme ruce pod kolena, ale tak, že je položíme na zadní stranu stehen. Zde propleťme prsty. Pomalu se rozhoupejme a začněme provádět kolébku. Snažme se, abychom nohy co nejméně oddalovali od trupu, aby pracoval střed těla. Zhoupněme se celkem třikrát, poté zastavme pohyb a zůstaňme nahoře v poloze loďky. Rovnejme záda, vytahujme se z ramen, nohy mějme pokrčené. Pokud se cítíme stabilně a pohodlně, můžeme nohy propnout. Jakmile se začnou projevovat známky svalového vypětí v podobě třesu, odejděme z polohy. Celé, včetně houpání, třikrát zopakujme. Poté zůstaňme dole a s koleny u hrudníku prodýchejme.

Poloha nekonečna

Položíme se na pravý bok, obě nohy jsou pokrčené. Pokrčíme i pravou ruku a odložíme do ní pravý spánek. Zavřeme oči. S výdechem zahákneme ukazovák levé ruky za palec levé nohy. Setrváme se zavřenýma očima. Jakmile se cítíme stabilní, začneme s nádechem pomalu zvedat nohu nahoru. Naším cílem přitom není dostat ji až nahoru a celou ji propnout, ale dostat ji do takové polohy, kde dokážeme vydržet stabilní stále na boku bez toho, aniž bychom se prohýbali v bederní oblasti a přepadali dopředu či dozadu. V poloze setrvejme, dokud je to příjemné. Potom se vraťme do výchozí polohy a celé zopakujme i na druhou stranu.

Šavásana

Sestavu zakončeme klidným spočinutím v poloze šavásany, kde stále zůstáváme pozorností u dechu a nevšímáme si toulavých myšlenek.

• autor: Kateřina Lukášová
• www.sadhak.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com