Zdravá strava 23. 09. 2020 PDF Tisk

Vstřebávání živin – nemyslete jen na kvalitu jídla, ale i na své střevo

Většinou klademe hlavní důraz na to, co jíme – co do našeho těla přijímáme. Rozmýšlíme, co jídlo, které konzumujeme, obsahuje nebo neobsahuje za prospěšné či škodlivé látky. Zapomínáme ale, že je to hlavně naše tělo, které rozhoduje o tom, co, kolik a jak efektivně přijme a následně zpracuje.

Vstřebávání živin – nemyslete jen na kvalitu jídla, ale i na své střevo

Tenké střevo, místo hlavního dění
Vstřebávání látek je mimořádně komplikovaný proces, který probíhá hlavně v tenkém střevě. To je tvořeno epitelem s plochou větší, než je tenisové hřiště. Taková plocha mu umožňuje nebývalé možnosti, ale má to i své nevýhody. Tkáň střevního epitelu je velmi citlivá a proto když se stane někde chyba, může dojít k narušení správného vstřebávání. Z toho důvodu je potřeba se o svá střeva velmi pečlivě starat a brát tento orgán jako místo, kterým dnes a denně prochází nespočet látek, kde probíhá velké množství reakcí a jako místo, které si zaslouží nemalou péči – přinejmenším pravidelnou očistu.

S čím naše tělo během trávení pracuje?
Během trávení dochází hlavně k rozkladným procesům na základní stavební cihličky, které je našeho střevo schopno přenést ze tzv. střevního lumen do krevního řečiště. Jde hlavně o jednotlivé aminokyseliny, základní cukry (glukózu, fruktózu a galaktózu) a také specifické formy tuků, triacylglycerolů, které ale vyžadují svůj vlastní přenos. Mimo základní stavební jednotky živin, které jsou ve své podstatě poskytovatelé energie, dochází v tenkém střevě také k absorpci mikroživin, mikroprvků jako jsou vitamíny, minerální látky a stopové prvky. Samotný přesun, přenos nebo transport jednotlivých entit je buď velmi jednoduchý a nebo v některých případech velmi specifický. A právě s nim bývá často problém.

Jak dosáhnout co nejlepšího vstřebávání živin?
Zdaleka neplatí, že vše co svého těla pošleme se efektivně vstřebá ze 100 %. Hlavně mikroprvky jsou velmi citlivé na to, v jaké formě jsou tělu dodávány. Vstřebatelnost je z velké míry ovlivněna okolními látkami a hlavně stavem našich střev. Pokud je střevo nemocné a střevní lumen nefunguje tak, jak má, živiny se správně nevstřebávají a to může vést k různým deficiencím.

Předpokládejme ale nyní, že střevo je v pořádku. Co pro efektivní vstřebávání živin můžeme udělat my?

Vláknina je velmi důležitá složka stravy, ale i u ní platí, že všeho moc škodí. Její nadměrné množství může blokovat vstřebávání železa, vápníku nebo zinku. Optimální denní příjem je okolo 30 g s převahou té rozpustné. Nadmíra nerozpustné vlákniny se také může stát zátěží pro střevo, které je nestravitelnými zbytky kartáčováno. I u vlákniny tedy platí, že vše s mírou.

Pro optimální doplnění potřebných látek je důležité střídat zdroje. V každé potravině je daný mikroprvek vázán různě a jeho uvolnění není vždy optimální. Vápník je například prvek, který v hojné míře nalezneme v máku nebo ve vybraných oříškách. Díky obsahu antinutričních látek, vlákniny a inhibitorů se vstřebatelnost pohybuje někde okolo 40-60 %. Ořechy, obiloviny, ale i luštěniny je tedy dobré nechat máčet, fermentovat, klíčit nebo nechat odstát. Těmito procesy se vstřebatelnost značně zlepší.

Některé vitamíny jsou látky nerozpustné ve vodě a vyžadují pro své vstřebání chytnout za ručičkou nějakým vhodným tukem. Z toho důvodu moc nedoporučuji si nosit krabičky s nakrájenou zeleninou, kterou jen tak samotnou sezobete. Vždy je dobré ji něčím doplnit. Hlavně zelenina bohatá na betakaroten, vitamíny K, D a E vyžaduje tukového parťáka. Na salát tedy vždy patří extra panenský olej. :)

Kouření, přemíra kofeinu, přemíra alkoholu – to vše vyčerpává některé vitamínové zásoby. Pakliže těmto lehkým drogám holdujeme, myslete na to, že byste se mu měli snažit odvděčit alespoň vyšší množstvím kvalitní zeleniny a ovoce.

Zvláštní postavení má vitamín B12, který k efektivní absorpci potřebuje tzv. vnitřní faktor, který se nachází v žaludku, kde dochází k jeho napojení na vitamín. Teprve tento komplex prochází trávicí soustavou až do tenkého střeva, kde je v jeho jedné části vstřebán. Poškození, zanesení či nemoc tenkého střeva může nehledě na vegetariánskou nebo veganskou stravu taktéž způsobit jeho deficit.

Výše zmíněné jsou malé krůčky, které v případě, že je zařadíte do svého stravovacího režimu, mohou vašemu tělu pomoci. Nezajímejme se tedy jen o to, jestli jíme nutričně bohaté potraviny nebo dokonce superpotraviny, zajímejme se i o to, jak s nimi naloží naše střevo a jestli si s nimi vůbec dokáže dobře poradit.

 

Objednat předplatné