Vitamín D

30. 03. 2016


S jarem přichází více světla a silnější sluneční svit - využijme toho a nachytejme "déčko"! Jeho nedostatek může vést k demineralizaci kostí a rozvoji osteoporózy, proto využijte prvních příležitostí a vyjděte si na procházku.

Vitamín D je souhrnný název pro steroidní hormonální prekurzory, kalciferoly a má dvě formy: D2 (ergokalciferol, rostlinný) a D3 (cholekalciferol, živočišný). Jeho hlavní funkcí, zjednodušeně řečeno, je sloužit jako základní kámen pro vznik hormonu kalcitriolu, který se finálně vytváří v ledvinách a je důležitý pro správný metabolismus vápníku a fosforu. Vitamín D3 je ale právě i ta forma, která vzniká v naší kůži po dopadu slunečního záření (UVB). Při optimálním stavu bychom 80 % denní doporučené dávky (DDD) získali právě pomocí slunečního záření a zbylých 20 % prostřednictvím stravy – vitamín D3 se nachází v rybím tuku, játrech, vejcích a mléčných produktech (bývá často uměle přidáván – tzv. fortifikované potraviny).

Jednou z nejdůležitějších funkcí tohoto vitamínu je navyšování vápníku v krvi pomocí regulace absorpce této látky ze střev. Vyšší obsah vápníku v krevním řečišti vede k intenzivnější mineralizaci kostí. Nízká hladina tohoto vitamínu naopak způsobuje pokles hladiny vápníku v krvi, což vyvolává tvorbu jiného hormonu – parathohormonu, který naopak bere vápník z kostí a posílá jej do krevního řečiště. Biochemických pochodů týkajících se vitamínu D je mnohem více, tato znalost ale postačí.

O DDD se již dlouhá léta vedou spory, pravda je ale taková, že v současnosti žije na naší planetě více jak miliarda obyvatel, kterým tato látka chybí. To, že nám v zimních měsících chybí sluneční svit (mluvíme-li o nás, obyvatelých mírného a severního pásma), cítíme sami na sobě hlavně psychicky, neboť ruku v ruce se Sluncem jde i nálada. To, že nám však chybí vitamín D, na sobě poznáme už hůře. Bylo zjištěno, že nízká hladina tohoto vitamínu je úzce spjata s rizikem výskytu cukrovky, rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, ale i revmatické artritidy nebo osteoartritidy. Z toho vyplývá, že dostatek je určitou prevencí. Jenže jak toho dosáhnout, když nám několik měsíců chybí Slunce a stravou potřebnou hladinu prostě nezískáme? S úctou k rakovině kůže z nadměrného slunění radím: pohlídejte si, abyste se s co největším povrchem těla vystavili denně alespoň na několik minut Slunci (okolo poledne). Tato doba postačí na vznik vitamínu D a riziko nežádoucích vlivů zůstává relativně nízké.

Pozor, faktorů, které vznik ovlivňují je mnoho, proto samozřejmě raději spoléhejte na své zkušenosti s opalováním a rozum!

Výše uvedené platí pro slunečné dny, kdy obyčejně netrpíme příslušným nedostatkem. V zimních měsících však nastává problém a zde se ke slovu dostávají suplementy. Bezpečná denní dávka se pohybuje okolo 1000 IU (IU = mezinárodní jednotka) a příslušné doplňky je dobré konzumovat s jídlem, protože je rozpustný v tucích. Vitamín D se navíc často uměle přidává do potravin a to zejména do mléčných výrobků a margarínů. Jejich obsah je však v porovnání s přírodními zdroji nižší. Nutno podotknout, že vitamín D je vitamínem, který naše tělo je schopno ukládat do zásoby až na několik měsíců, otázkou ale zůstává, na jak dlouho příslušné zásoby vydrží. To už jen tak snadno nezjistíme.

Co si z toho všeho odnést?

My lidé máme velký problém – věci často neřešíme, dokud nás něco vyloženě nepálí. V oblasti zdraví je to ale velmi zrádná věc. Prevence je jedna z nejdůležitějších záležitostí a měli bychom na ní myslet. Začít můžeme kdekoliv, třeba právě u vitamínu D. 

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket