Lidské tělo je dokonale fungujícím biologickým strojem, jehož funkčnost závisí na tom, zdali je mu dodáváno optimální množství energie a látek, které jsou nezbytné pro správné fungování jednotlivých metabolických procesů. Některé látky si lidské tělo dokáže za určitých okolností vyrobit samo, jiné je tělu nutné dodávat potravou. Velice zajímavými látkami jsou z tohoto úhlu pohledu kalciferoly, obecně známé pod označením vitamín D.

Úloha v lidském těle
Vitamín D je pro tělo nezbytným prvkem, který patří do kategorie vitamínů rozpustných v tucích. Tato látka sehrává nepostradatelnou roli při vstřebávání vápníku a fosforu v tenkém střevě a následném udržení jejich optimální hladiny v krevním řečišti. Vápník a fosfor jsou nedílnou součástí pevných tělesných tkání, kterými jsou především kosti a zuby. Vitamín D je tak klíčovým činitelem, který ovlivňuje pevnost a kvalitu těchto tkání.

Zdroje vitamínu D
Vitamín D patří do kategorie živin, které si naše tělo dokáže, zejména v letních měsících, vytvořit samo. Pokud je lidská pokožka vystavena slunečnímu záření, dochází v jejích spodních vrstvách k chemické reakci, jejíž produktem je právě tento vitamín. Avšak v období, kdy je slunečního svitu nedostatek, zejména v podzimních a zimních měsících, je zpravidla jediným zdrojem vitamínu D potrava. 

Mezi potraviny, které jsou bohatými zdroji vitamínu D, patří obecně tučné ryby, rybí tuk, houby a vaječný žloutek. Zejména v zimě by tak lidé měli konzumovat alespoň dvě porce ryby týdně, vhodnými jsou z tohoto hlediska ryby kaprovité, makrela či losos. Vzhledem k tomu, že se nacházíme ve vnitrozemí a kultura konzumace ryb u nás není příliš pěstována, je zde předpoklad, že většina naší populace nemá tohoto vitamínu v zimních měsících dostatek. Přitom právě v zimě jsou kladeny mnohem vyšší nároky na náš imunitní systém. Ohroženými skupinami jsou z hlediska nedostatku tohoto vitamínu také děti, senioři a ženy po menopauze. Jedná se totiž o osoby, které jsou náchylnější k nedostatečné mineralizaci kostí a tím také špatnému vývoji či deformaci kosterního aparátu. Příznaky nedostatku tohoto vitamínu nemusí být zcela zjevné až do chvíle, kdy se tento stav rozvine ve vážnější onemocnění. Za mírné příznaky jsou považovány vyšší únava, svalová slabost či bolesti svalů a kostí. Mezi závažné následky nedostatku pak patří u dětí křivice, u dospělé populace řídnutí kostí a jejich demineralizace, což vede k častým kosterním frakturám.

Jaká denní dávka tělu prospívá?
Minimální doporučená dávka vitamínu D je 5 µg, u osob starších 65 let až 10 µg. Dle nejnovějších vědeckých poznatků by však měla být denní dávka vitamínu D vyšší, a to v rozmezí 25 až 50 µg. 25 µg vitamínu D nalezneme například ve 200 gramech lososa, 300 gramech sardinek, 18 vejcích či 1 kg másla. Jelikož je velmi obtížné a každodenně nereálné takové množství sníst, je zcela na místě vitamín D v zimních měsících doplňovat suplementárně prostřednictvím vitamínových preparátů. Jelikož jsou potravinovými zdroji vitamínu D především ty, které jsou živočišného původu, měli by být při doplňování vitamínu pozorní zvláště lidé, kteří se stravují výhradně rostlinnou stravou. Při suplementaci vitamínu D nikdy nepřekračujte doporučenou denní dávku. Pokud však budete tělu dodávat tohoto vitamínu dostatek, pravděpodobněji se ve zdraví dočkáte prvního jarního sluníčka.

• autor: Tomáš Ulč
• foto: Shutterstock.com