BLESKOVĚ
Detoxikace a imunita 20. 11. 2021 PDF Tisk

Veselá mysl, půl zdraví: Budujme imunitu posilováním ducha

Doba covidová je zlá: Omezení i strach a úzkost, které produkuje neustálá přítomnost tichého záludného nepřítele, jsou frustrující. Navíc to trvá moc dlouho. Není proto divu, že máme tendenci upadat na mysli. Právě mysl je ale v této věci naším nejmocnějším spojencem!

Veselá mysl, půl zdraví: Budujme imunitu posilováním ducha

Albus Brumbál, moudrý ředitel školy čar a kouzel v Bradavicích, řekl, že „štěstí lze nalézt i v té nejtemnější době, nezapomeneme-li, že je světlo“. To znamená, že naše mysl má moc najít pozitiva v čase, kdy se všechno kolem zdá negativní. A nemám teď na mysli covidově pozitivní nebo negativní, což má význam úplně obrácený a opačný – myšleno ve vtipu. Tuto teorii potvrzuje nejen jógová praxe, ale i psycholog a spisovatel Jeffrey Bernstein, který tvrdí, že negativní realitu vytváříme sami negativními myšlenkami.

Proč nic nevytrhávat z kontextu
V případě koronaviru by se logicky o Bernsteinově názoru dalo pochybovat – jenže je známo, že i z Bible lze vytržením z kontextu a dezinterpretací toho, co je zde psáno, dokázat, že Bůh není. V žalmu 14 totiž stojí: „Říká blázen v srdci svém: Není Boha.“ A tak ani Bernsteinovo přesvědčení nelze vytrhávat z kontextu. Psycholog má totiž na mysli, že necháme-li se ovládnout temnými myšlenkami, můžeme v ostatních vzbudit přesvědčení, které negativitou navozujeme sami v sobě.

Dobro plodí dobro
Opačný příklad nabízí jóga – konkrétně Pataňdžali, který o ahimse, první jamě, říká: „Je-li neubližování plně vyvinuto, pak v přítomnosti tohoto člověka mizí z jeho okolí všechno nepřátelství.“ V lidech, kteří se nacházejí v přítomnosti toho, kdo došel dokonalosti neubližování, tedy ahimsy, pěstování dobra, se začnou objevovat tendence změnit vlastní chování, protože být v přítomnosti dobra jednoduše evokuje potřebu být také dobrý. Být dobrý je proto podle Pataňdžaliho samo o sobě dobrým skutkem. Váčaspatimišra ve svém komentáři Jógasútry z 9. století uvádí, že „v přítomnosti takového jogína kočka a myš, had i promyka zanechávají nepřátelství, protože jsou přizpůsobováni a sladěni s tokem jogínovy mysli“.

Z negativních myšlenek můžeme onemocnět
Podle toho je pravda, že vlastní realitu vytváříme vlastními myšlenkami: Tím, jak mluvíme sami se sebou. Pokud se neustále přesvědčujeme o tom, že život za nic nestojí, že lepší časy nenastanou, že nebezpečí nepomine, pokud se budeme podceňovat, budeme se jen propadat do úzkostí a depresí, budeme kolem sebe šířit tmu a otupělost tamasu a může se stát, že z toho sami onemocníme. Protože neprospívá-li mysl a psychika, dříve či později se ono strádání projeví i na těle. I Bernstein hovoří o tom, že negativním uvažováním si během času můžeme způsobit vysoký krevní tlak, nevolnosti, bolesti hlavy nebo i nadváhu. Četné studie a vedle nich i přední český psychiatr Jan Cimický rovněž hovoří o tom, že dlouhodobý stres může působit jako významný faktor při vzniku a rozvoji rakoviny.

Člověk je strůjcem vlastního štěstí
I když to všechno může znít děsivě, dobrá zpráva je, že negativním myšlenkám se můžeme naučit odolávat a dostat je pod kontrolu. Jóga k tomu radí jednoduchou taktiku – nahrazovat negativní myšlenky pozitivními. A v duchu jamy a nijamy bychom samozřejmě měli začít s těmi, které směrujeme sami k sobě. Protože jedině od pevného vztahu, který máme se sebou, se mohou zdravě odvíjet a na jeho základě rozvíjet vztahy další, ať už rodinné, partnerské, nebo přátelské. Vytrvalou praxí a prací na zušlechťování vlastního nitra je možné stát se pánem vlastní mysli a docílit toho, aby pracovala v náš prospěch. To nás potom činí odolnějšími nejen proti úzkostem, depresím a tamasickým stavům, ale také vůči virům a bakteriím, z nichž je nový čínský koronavirus jen jediný. Začněme třeba tím, že se na konci každého dne zamyslíme nad tím, co nám udělalo radost, co se nám povedlo a co dobrého jsme vykonali. A abychom na to nezapomněli, rovnou si to zapišme.

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Objednat předplatné