Jaro obecně mělo pro generace před námi vždy význam nového začátku, naděje, světla, jež zažehlo sílící slunce po dlouhé a mnohdy, doslova, smrtící zimě. Křesťanská víra však jaru, právě díky Velikonocům, dala ještě jiný, hlubší význam, kdy se oběť jako taková přesouvá z roviny materiální (zaříznutí zvířete pro ukojení božstva) do roviny duchovní, v jejímž rámci se syn Boha obětoval pro celé lidstvo, aby se mu na zemi lépe a dobře žilo. Motivem přitom nebylo nic víc ani nic míň než láska a dobro. 

Co spojuje jógu a Velikonoce

Konání dobra pro dobro. To je něco, o čem hovoří i Pataňdžáli ve svých jamách a nijamách, jež jsou součástí jeho osmistupňové cesty jógy. Jejich přijetím a praktikováním nepečujeme pouze o spokojenost a štěstí vlastní, ale právě tyto jsme schopni vyzařovat a rozdávat dál a přičinit se tak o to, aby byl každý o něco spokojenější a šťastnější. To je ona myšlenka, která spojuje největší křesťanské svátky s významným jógovým etickým učením. Myšlenka, která pomáhá pochopit význam oběti a sílu lásky a dobra, toho, když někdo koná nezištně a pro dobro samotné.

Co se na Velikonoce slaví

Vedle těchto hlubokých souvislostí je však čas, který Velikonoce obklopuje, mimo jiné také časem radosti, veselí a oslav, jimiž naši předkové vzdávali hold vyšším silám, přírodě, slunci, a děkovali za přečkání zimy. S tím vším se samozřejmě pojí spousta velmi zajímavých a inspirativních tradic a obyčejů, které se s křesťanskou tradicí protínají. 

Kdo je beránek boží

Před Velikonocemi ctí křesťané postní období, kdy by se měli vzdát masa a alkoholu, zklidnit se a věnovat se rozjímání. Samotné Velikonoce jsou pak oslavou oběti beránka božího, Ježíše Krista. Jeho Zmrtvýchvstání potom vrhá nový pohled na smrt, která již není vnímána jako konec, ale naopak jako nový začátek. Postava Ježíše Krista tak funguje jako lék na strach z konečnosti a smrti jako hranice, za níž už nic neexistuje. 

Jak vypadají křesťanské oslavy

Hlavní velikonoční křesťanské obřady začínají po západu slunce na Bílou sobotu. Tehdy se věřící shromáždí před kostelem, z něhož kněz a jeho pomocníci vycházejí oděni do bílých rouch nesouce velkou velikonoční svíci, takzvaný paškál. Na něm bývá uveden aktuální letopočet. Světlo, které vyzařuje, je symbolem Ježíše Krista, spásy pro tento svět. 

Jak jsou propojené s lidovou tradicí

Poslední týden před Velikonocemi začíná po Květné neděli a říká se mu pašijový (svatý) podle pašijí – biblických příběhů popisujících život Ježíše Krista. Na Škaredou středu se na Ježíše měl mračit Jidáš, který jej potom zradil, po čemž následovalo jeho ukřižování. Pověry praví, že každý, kdo se v tento den bude mračit, se bude mračit už navždycky. 

Jidáše a kopřivy ve středu a čtvrtek

Hospodyně na Škaredou středu tradičně pekly jidáše, kynuté pečivo složením podobné mazanci nebo vánočce. To symbolizovalo provaz, na němž se Jidáš po zrazení Krista oběsil. Vedle oprátky se objevovaly i jiné pokroucené tvary. Všechno se potom snědlo k snídani na Zelený čtvrtek. Ten je jinak dnem odpuštění, očisty a připomenutí si poslední večeře páně. Symbolikou je něco zeleného, co byste si po snídani měli přidat do každého jídla – typicky mladé kopřivy, alternovat se dá i špenátem nebo hráškem. 

Mazanec jako slunce a Beránek symbolizující oběť

Bílá sobota sloužila k tesknění nad Ježíšovou smrtí, zároveň v sobě ukrývala příslib radosti z jeho vzkříšení. Hospodyně zadělávaly na mazance. Mazanec znázorňuje slunce a patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva. Těsto je stejné jako to vánočkové, jen obsahuje více vajec. Jeho kynutí symbolizuje bohatství a prosperitu. Na Boží hod na Velikonoční neděli jej rodina nesla do kostela na posvěcení a poté jej doma společně snědla. Sladký pečený beránek se v našich končinách začal objevovat až v 19. století. Symbolizuje beránka božího – Ježíše Krista - a oběť, kterou lidstvu prokázal. 

Červená vajíčka symbolizují život

Červená barva je barva života, proto je právě červené vajíčko nejtypičtější ikonou Velikonoc – značí nový život, obnovu, zrození. Děvčata chlapcům dávala vajíčka za to, že je vyšlehali pomlázkou. To je mělo omladit, protože přejaly vlastnosti pružných proutků plných mízy, z nichž byly spleteny pomlázky. Chlapec, který se těšil dívčině přízni, měl dostat právě červené vajíčko. 

• autorka: Kateřina Hájková
• foto: Shutterstocks.com