Čím více jsme se vzdálili sami sobě, své přirozenosti, tím více potřebujeme lékaře a další odborníky na zdraví. Touto logikou přistupuje k nemocem taoismus, prastará filozofie uchování zářivého zdraví a mládí.

Současná epidemie civilizačních chorob a nemocí svědčí o tom, že jako lidstvo jsme od své přirozenosti sešli docela kus cesty. Kolik lidí z vašeho okolí má cukrovku, chronické bolesti páteře, kyčlí, hlavy nebo jiné části těla, alergie, vysoký tlak či cholesterol, prodělal infarkt nebo mu lékaři odoperovali nějaký „nepotřebný“ orgán? Počítejte. Jeden, dva, deset? Přijde vám to normální?

Normální je být zdravý.

Jistě znáte často opakovanou frázi:

Jsme to, co jíme. Opravdu?

Nelze říct, že za všechny civilizační nemoci může špatná výživa, ale u většiny hraje významnou roli. Neexistuje tolik činností, které bychom dělali tak často a s takovou pravidelností, jako jezení. Kolikrát denně něco vložíte do úst?

Každé sousto je v trávicím procesu zpracováno a rozebráno na součástky, z kterých si tělo tvoří vlastní živiny pro stavbu kostí, svalů, správné fungování orgánů a mozku.

A teď i položte otázku: co se stane, když sníte balíček sušenek máčených v čokoládové polevě plné transmastných kyselin, a co, když čerstvý křupavý pestrobarevný salát nebo doma připravený zeleninový vývar? Jistě vám dochází, že v každém z případů dodáte do těla nejen odlišné živiny, ale i energii, a že stojí za to se o to, co vkládáme do úst, zajímat.

Jenže informací o jídle je všude tolik.

Nízkosacharidová nebo vysokosacharidová dieta? Jezte málo tuku, nechcete-li být tuční. Tukem nešetřete, omezte sacharidy! Jednou vajíčka škodí, protože obsahují cholesterol, podruhé jsou zdravá – zkusili jste už vajíčkovou kúru pro pevné zdravé vlasy a nehty? Máslo je hřích, na chleba jedině margarín. Vzápětí je to naopak. Vědci zjistili, že špenát má mnoho železa, ale ouvej, sekli jsme se v desetinné čárce. Špenát železo sice obsahuje, ale zas tolik ho není. Tropické ovoce v zimě? Ano, ne, ano, ne... A sakra.

Kdo se v tom má vyznat?

Vegetariáni, raw foodisté, vegani, paleožrouti, makrobiotici... ti všichni mají jasno. Ale co je dobré pro mě? Jedinou cestou jak vybrat ten správný režim stravování pro vás je naučit se naslouchat sami sobě. Přirozená moudrost našeho těla ví, co je pro nás v danou chvíli to dobré. Dobrým orientačním smyslem je vlastní pocit.

Po dobrém jídle byste se měli cítit lépe než před ním.

Buďte vnímaví k tomu, co vkládáte do úst a jak se u toho cítíte. Nic si nezakazujte. Zásady a pravidla výživových směrů berte jako inspiraci, nikoliv jako dogma. Příliš striktní stravovací režimy vás po chvíli stejně omrzí a sklouznete snadno do starých kolejí.

Jak ale z těch zajetých kolejí vyjet? Kdo mi poradí?

Prokousat se tou záplavou informací může dát zabrat. Zpočátku je dobré najít si zkušeného průvodce, který má přehled, a začít se o to, co jíte, zajímat. Vzdělávejte se ve výživě. Ptejte se, kdo je zdrojem informací o výživě a v zájmu koho jedná. Potravinová lobby chce vaše peníze, nikoliv vaše zdraví.

Více informací na www.akademielecivevyzivy.cz

foto: archiv firmy