Tvořit, nebo hledat? Nebo obojí zároveň?

14. 06. 2018


O takových těch „hlubokých“ věcech se nemůžete bavit pořád, a také ne s každým. Jedna kamarádka, se kterou se o nich bavíme docela často, a jsem za to vděčná, jednou řekla zajímavý názor. Že život není o tom hledat sám sebe, ale tvořit sám sebe. Zamyslela jsem se nad tím…

A to přemýšlení se mi stalo vnitřní praxí. V duchu jamy a nijamy. Co nás učí jama a nijama? Upozorňuje na nedostatky, jichž bychom se měli vyvarovat. Připomíná, co je v nás dobré, a co bychom naopak měli ještě pěstovat. Co jiného to tedy je než to, že nám pomáhá pochopit, jací jsme, srovnat se s tím a přijmout to s láskou a pokorou ve jménu Vyššího principu, Boha, který vše sjednocuje a přesahuje? Co jiného nás jama a nijama učí než hledání sebe sama? A co jiného nás v konečném důsledku učí jógová praxe než najít cestu sám k sobě a naučit se být se sebou a v sobě spokojený a radostný?

Význam nadhledu

To všechno se ve mně odehrávalo. Ale potom přišlo ještě něco dalšího. Další „aha“ moment. To, co mi jógová praxe dává, je nadhled. Poodstoupit od svého života, od celého světa a dívat se na to seshora, jako němý nezúčastněný svědek, který sleduje, ale nehodnotí. Který vše vidí, ale nenechává se tím strhnout. Který si udržuje vnitřní klid nezávislý na tom, co se děje kolem něj. Dá to práci, ale jde to. A když se to podaří, stojí to za to.

Někdy stačí podívat se jinak

Takže tenhle svědek ve mně najednou uviděl ještě něco dalšího. Podíval se totiž na celou situaci z trochu jiného úhlu pohledu a najednou to tam bylo, vyjevilo se to, vzniklo to. Co když ono hledání v sobě obsahuje tvoření? Co když nemusíme tyhle dva pojmy odlišovat, hodnotit, ale můžeme je vnímat jako jedno? Co když společně a dohromady tvoří harmonii a rovnováhu, o niž usilujeme, k níž spějeme v jógových praxích? Co když otázka již v sobě zahrnuje odpověď?

Co když otázka je i odpovědí?

Hledat sám sebe. Tvořit sám sebe. A co třeba – chápat sám sebe a jednat tak, abychom si neubližovali a byli šťastní a spokojení? A v duchu toho jednat tak, abychom neubližovali ani ostatním, abychom žili v souladu s jednotou myšlenek, slov a činů a byli srovnaní se sebou, s ostatními i s celým světem? Také v tom vnímáte samu podstatu jamy a nijamy? Jógové vnitřní praxe?

Se sebou a v sobě

Chodit sám za sebou, trávit čas se sebou, v sobě a nechat vše plynout tak, aby nám to vyhovovalo a zároveň neomezovalo okolí. Formovat sám sebe tak, abychom se mohli stát nejlepší verzí sebe sama. Abychom mohli být pyšní na své činy, ale ne nadutí a nafoukaní. Abychom byli ochotní a neváhali pomoci, ale ne na úkor silného poškození sebe sama. Abychom byli veselí, ale nenechávali se unášet extrémními výkyvy nálad. Každý ať přidá něco svého. Hledat sám sebe, tvořit sám sebe, formovat sám sebe. Není to v konečném důsledku totéž?

Každý je svého štěstí strůjcem

Všichni jsme tvůrci vlastního života a můžeme jej mít takový, jaký jej chceme mít. Neničme si rozhled tím, že se budeme zaobírat niternými problémky a malichernostmi, které v kontextu nedozírného veškerenstva nejsou vůbec podstatné. Pěstujme nadhled, překračujme hranice a nenechme se limitovat strachy a obavami. Nedopusťme, abychom přes stromy neviděli les a přes les jako celek zase jednotlivé stromy. Vzpomeňme, co je jóga. Zlatá střední cesta bez extrémních vychýlení tím či oním směrem. Klid a stabilita. To nám dává jóga. A to nám pomáhá hledat i tvořit.

 

  • autor: Kateřina Lukášová
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket