Střevní bakteriální osídlení je zcela přirozeným jevem, jehož existence je podstatným faktorem pro správné fungování celého organismu. Bakterie nacházejí domov ve střevech již po našem narození. V případě, že porod probíhá přirozenou cestou, získává novorozenec první mikroby prostřednictvím matčiných porodních cest. Střevní mikroflóra se následně rozrůstá na základě konzumace mateřského mléka, které obsahuje především lactobacily a bifidobakterie. Střevní flóra dospělého jedince se skládá z 300 až 400 různých kmenů bakterií a váží přibližně 1 kilogram.

Jak bylo zmíněno, základní stavební kámen vývoje střevní mikroflóry je položen již v průběhu porodu. Ve sliznici vaginy se nachází složení bakterií, které novorozenec dostává jako první přirozené očkování do nového světa. Žaludek novorozence v průběhu porodu ještě nemá žádné kyselé šťávy, proto mají bakterie snadnou cestu do střeva, kde se následně začínají množit. Kvalita mikroflóry také závisí na kvalitě mateřského mléka. Mateřské mléko obsahuje oproti mléku umělému mnohem více cenných bifidogenních bakterií. Děti, které jsou rozené císařským řezem, mají střevní mikroflóru více ovlivněnou okolím a je prokázáno, že bývají náchylnější k různým nemocem. Správně vyvinutá střevní mikroflóra totiž plní v těle mnoho důležitých funkcí, mezi které například patří formování imunitní soustavy, ovlivňování produkce hormonů, fermentace nestrávených zbytků potravy, podpora střevní peristaltiky, produkce vitamínů K a B12 či obrana před přemnožením patogenních organismů.

Trávicí trakt má ze všech orgánů největší slizniční vrstvu, ve které se nacházejí zmíněné bakterie. Výskyt těchto bakterií souvisí s kyselostí prostředí, a jelikož je v žaludku dospělého jedince kyselost působením kyseliny chlorovodíkové vysoká, je zde výskyt těchto bakterií minimální. Právě kvůli této skutečnosti je velmi obtížné, abychom střevní osídlení významně podporovali pouze přísunem bakterií, které jsou obsaženy v potravě, protože většina těchto bakterií v žaludečním prostředí zahyne. Při zvýšené potřebě podpory střevní mikroflóry je však možná suplementace ve formě potahovaných kapslí, které překonají kyselost žaludku a rozpustí se až v neutrálním prostředí dvanáctníku. Bakterie se tak dostanou tam, kde je jich potřeba. Tato skupina bakterií, která se vyskytuje přirozeně v některých potravinách (např. v mléčných výrobcích, kyselém zelí či kvašené zelenině), je označována obecným názvem probiotika.

Naši střevní mikroflóru (probiotiku) však můžeme zcela jednoduše podpořit tak, že ji budeme kvalitně živit látkami, které má ráda. Těmto látkám říkáme prebiotika. Prebiotické potraviny jsou především takové, které obsahují jen částečně stravitelné či nestravitelné sacharidy, tedy takové, které naše tělo nedokáže zcela využít jako zdroj energie, ale jsou naopak živnou půdou pro bakterie v tlustém střevě. Tyto sacharidy nalezneme v celozrnných obilninách, ovoci a zelenině či luštěninách. Významným prebiotikem je také kořen čekanky, topinambury, chřest, česnek, cibule či pór. Všeho ale s mírou! Příliš vysoký příjem těchto druhů sacharidů může způsobit nepříjemné nadýmání, jelikož je střevní bakterie rozkládají za vzniku plynů. Tento jev je dobře znám při nadměrné konzumaci luštěnin či častém doslazování pokrmů čekankovým sirupem. Střevní mikrobiom naopak doslova zabíjí nadměrná konzumace průmyslově vyráběných potravin, které jsou bohaté na syntetická aditiva. Mezi další škodnou v našem střevě jistě patří také nadužívaná antibiotika, stres a alkohol, který významně narušuje mikrobiální rovnováhu.

Pokud bychom tedy měli shrnout to, jakým způsobem nejjednodušeji udržovat zdravá střeva a tím i celkově prospívat, bylo by to:

• Jíst dostatek vlákniny (zeleninu, celozrnné výrobky, luštěniny),
• vyhýbat se potravinám s vysokým obsahem přídatných látek,
• zařazovat do jídelníčku živé potraviny (fermentované výrobky, zakysané mléčné výrobky),
• vyhýbat se častému užívání farmak (zejména antibiotik),
• dodržovat zásady duševní hygieny.

• autor: Tomáš Ulč
• foto: Shutterstock.com