Stres a trauma jako potenciál růstu

27. 11. 2018


Spojení těla a duše je fascinující. Naše tělo reaguje na vše, co prožíváme. Všechny zážitky, prožitky a zkušenosti se ukládají do našich tkání v těle....

Duševní zdraví je tak důležité, že Světová zdravotnická organizace ustanovila 10. říjen jako Světový den duševního zdraví. Statistika z roku 2016 říká, že 1 ze 6 dospělých trpí duševní poruchou, jakou je úzkost nebo deprese, a 1 z 5 dospělých někdy uvažoval o tom, že si vezme život z důvodu nepříznivého duševního stavu. Mnoho z těchto stavů navíc zůstává nereportovaných, protože přiznat porouchané tělo je stále jednodušší než přiznat zlomenou duši. V jazyce pálí existuje termín nāmarūpa, který by se dal přeložit jako „tělo-duše“, slovo označující vztah hmoty a mysli, komplex těla a duše. 

Spojení těla a duše je fascinující. Naše tělo reaguje na vše, co prožíváme. Všechny zážitky, prožitky a zkušenosti se ukládají do našich tkání v těle. Pokud nabízíme svému tělu stresující zážitky, může zareagovat zjednodušeně řečeno dvojím způsobem: 

1) Zlepšením imunity a růstem (to když je období stresu následované dostatečným obdobím klidu a poskytnutím času na regeneraci a zpracování informací, obdobím, kdy můžeme čerpat sílu z pozitivních zážitků) 

Tato situace v našich současných životech již téměř nenastává. Žijeme v zajetí povinností, termínů, očekávání, kontrolovaných reakcí, čas na odpočinek bývá příliš krátký. 

2) Snížením imunity a případně vytvořením traumatu (to když je nepříjemná situace, kterou zažíváme buď často opakovaná a nenásleduje po ní dostatečně dlouhé období klidu, nebo pokud je jednorázová stresová zátěž vyšší než naše tělo dovede v daný okamžik unést). Pokud je organismus traumatizován jednorázově vysoce zátěžovou situací (ztráta blízkého, přírodní pohroma, válka, zneužívání, znásilnění, dopravní nehoda, svědectví násilí a smrti, těžký úraz nebo operace, pocit ohrožení života atd.), v těle vzniká reakce nejčastěji z důvodu neuvolněné zbytkové energie, kterou naše tělo vyvinulo ke zvládnutí situace. Pokud tuto energii nevyužijeme k nalezení východiska (útěk, boj), tělo zamrzne ve své reakci a vzniká trauma. Paradoxně silný nepříjemný zážitek v sobě nese největší potenciál transformace našeho přístupu k životu a při cestě po příčinách bývá skrze práci s tělem možné s ním pracovat a nahromaděnou energii uvolnit. 

O něco těžší bývá práce s traumatem vzniklým na základě mnoha stresových opakovaných zážitků s nižší zátěžovou intenzitou. Znáte to, tisíckrát nic umořilo osla. Bývá pro nás někdy obtížnější tuto zátěž z našeho těla a tkání uvolnit, protože bez objektivního důvodu, na který bychom mohli ukázat, se reakce těla obtížněji vnímá a chápe, problém se hůře přijímá. Tento druh traumatu má tedy také nižší potenciál přinést do našeho života zásadní transformaci, protože potřebujeme dlouhý čas na to, abychom si problém vůbec uvědomili. Někdy nás o něm zpraví až nemoc. U mnohých z pacientů, kteří onemocněli např. rakovinou, má nemoc stejného jmenovatele: dlouhé roky dlouhodobě působícího stresu, života ve spěchu, lhůtách, neschopnost odpočívat – to vše předcházející nemoci. Symptomy a rizika působení dlouhodobého stresu či traumatu bývají různé: únava, bolesti hlavy, vyšší riziko depresí a vznik psychických poruch, problémy s pamětí a učením, nižší hustota kostí, oslabený imunitní systém a odvislé potíže, vyšší krevní tlak a cholesterol, kardiovaskulární onemocnění, rakovina, ztuhlost beder, autoimunitní choroby (astma, artróza, lupenka), ztuhlost kyčlí, záněty, sucho v ústech, fibromyalgie, disociace (odpojení), třes, trávicí potíže, panická ataka, úzkosti, post-traumatická stresová porucha, další duševní choroby, poruchy příjmu potravy, závislost různého druhu. Problém často přichází nečekaně, tělo vypoví službu. Všechny tyto problémy jsou cestou, jakou se naše tělo vyrovnává s traumatem. 

DMT (dimetyltryptamin) je látka, která když se v našem těle vytvoří, zažíváme pocity radosti, štěstí, nadšení do života. Dá se bez ní žít jen těžce, všichni duševně nemocní by mohli dlouze o svém utrpení vyprávět. 

Z tělo-duševního utrpení existuje ale cesta ven. A nevede pouze (a někdy ani trochu) přes antidepresiva. Chtěla bych Vám říci, neztrácejte naději. Hledejte cesty práce se svou myslí a se svou duší. A hlavně, mějte na paměti, že práce s myslí je v nejlepším případě jen polovina úspěchu. Další polovina (ta větší, co nám říkali, že neexistuje), spočívá v práci s tělem. Naše emoce a prožitky se ukládají tak hluboko, že naše mysl o nich často nemá ponětí a tak uvolnit je přes mysl není možné. Tady nastupuje práce s tělem. Tedy pokud se netěšíte (nejen) duševnímu zdraví, propadáte beznaději, bojujete s poruchami příjmu potravy, zažíváte pocity deprese, hlubokou únavu, bezmoc, panické ataky, třes, bušení na srdci, fibromyalgii, bojujete se závislostí jakéhokoli druhu, vězte, že toto jsou nejčastější důsledky prožitého traumatu a také způsob, jakým se naše tělo s traumatem snaží vyrovnat. Tyto příznaky nejsou příčinou Vašeho trápení, pouze důsledkem. Jak to vyřešit? Jednou z cest může být pravidelná meditace, v kombinaci s jemnou pravidelnou prací s tělem vedoucí k uvolnění nahromaděné energie. Najděte specialistu, kterému budete věřit (a lékař to většinou není) a dejte se do práce. Světlo na konci tunelu za trochu toho hledání a znovuobjevení vnitřní síly a stojí a cesty máme. Je to běh na dlouhou trať, vyžaduje Vaše odhodlání a převzetí odpovědnosti za Vaše zdraví, ale stojí za to. 

 

autorka: Petra Plutnarová
Petra se věnuje jógové terapii, vinyasa józe, jin józe, meditaci a vede specializované workshopy v oblasti pánevního dna, zdravé páteře, obrácených pozic, somatické práce s tělem, meditace a další. Za jógou jezdí po světě, studovala v ášramech v Indii, na Bali i na Srí Lance. Je i terapeutkou reiki. Je vášnivou tanečnicí a cestovatelkou. Více o ní se dočtete na www.yoguimuse.com

Pro individuální sezení kontaktujte na petra.plutnarova@gmail.com

foto: archiv Petry Plutnarové


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket