čtvrtek 3. 10. 2024
Problémy se štítnou žlázou jsou velmi rozsáhlé a závažné. Bohužel se týkají stále většího množství lidí. V následujícím článku se zaměříme pouze na jeden „sektor“ problémů, souvisejících přímo se stravou – konkrétně s jódem a tzv. antinutričními látkami.
Štítná žláza je endokrinní orgán, ve kterém se tvoří dva velmi důležité hormony tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3). Více než 98 % těchto hormonů je v krevním řečišti vázáno na proteiny, biologicky účinné jsou pouze jako volné formy s tím, že trijodtyronin je ještě mnohonásobně účinnější než tyroxin. Oba dva tyto hormony velmi výrazně ovlivňují činnost endogenního metabolismu a podílejí se na efektivitě energetického obratu našeho organismu. Pokud dojde k narušení rovnovážné regulace hormony štítné žlázy, dochází buď k hypo- nebo hyper-funkci. Důsledky hypofunkce jsou otoky, zadržování vody obecně, přibírání na hmotnosti, zácpa, pocity zimomřivosti, velká náladovost a únava. Jsou to tedy všechny neduhy, které dokážou velmi znepříjemnit život. Hyperfunkce se pak projevuje např. celkovým zrychlením metabolismu, ale i roztěkaností, hyperaktivitou, ubýváním na hmotnosti či návaly horka.
Mnohem vážnější situace nastává při odhalení některých autoimunitních onemocnění, jakým je např. Gravesova-Basedowova nemoc. Tělo začíná produkovat protilátky proti receptoru tyreotropního hormonu (TSH), což způsobí aktivaci a následnou zvýšenou produkci hormonů štítné žlázy – dochází k hypertyreóze podmíněné autoimunitně. Problematika autoimunitních onemocnění je však mnohem rozsáhlejší a již je potřeba ji řešit na individuální úrovni.
Hlavním předpokladem pro správnou funkci štítné žlázy je dostatek jódu, který je nezbytnou součástí sloučenin hormonů. Pokud se štítné žláze nedostává tohoto prvku, zvětšuje se za účelem vychytat alespoň to málo, co v krvi proudí (zjednodušeně řečeno) a vytváří se tzv. struma. Tento „fyzický“ stav, zde podmíněný nedostatkem jódu (vzniká i při jiných zdravotních problémech spojených se štítnou žlázou), je vratný a je vyřešen pouhým navýšením příjmu jódu ve stravě. Slouží jako jakýsi vykřičník a výstraha, že mohou přijít závažnější zdravotní problémy. Zvětšení štítné žlázy z důvodu nedostatku jódu se v počátku ještě nemusí nutně podepsat na defektu funkce metabolismu. Deficit jódu ve stravě naší populace je však všeobecně známým faktem. Možná si ještě vzpomenete na období vaší puberty, kdy vám paní doktorka předepsala jódové tabletky... Příjem jódu je často mezi lidmi velmi opomíjený. Přitom jen prosté pohlídání si tohoto prvku a prevence jeho deficitu by pomohlo předejít řadě problémů. Mezi potraviny bohaté na jód patří samozřejmě hlavně mořské ryby, kterých, jak známo, máme ve stravě obecně nedostatek. Doporučená konzumace, která však už zní jako klišé, je porce ryby alespoň 2x týdně. Běžně k dostání je také tzv. jodidová sůl, která obsahuje, tedy mimo chlorid sodný, i jód. Lidé se tedy se zavedením jodidové soli jakožto částečného řešení rozsáhlého problému o jód jako takový obohatili, stále se ale příjem u většiny nepohybuje tak, aby byly uspokojeny denní doporučené dávky. Pokud tedy víte, že rybám moc nedáte, začněte výhradně používat tuto sůl. Jód obsahují i jiné potraviny, bohužel ale vždy závisí na jejich konkrétním pěstování či chovu. Půda a voda v České republice je na jód relativně chudá, proto není tento prvek v rámci potravního řetězce významně předáván. Jód je například obsažen i v mléku a vejcích, z výše uvedených důvodů je však jeho obsah nestálý.
Mezi kvalitní zdroje jódu patří také klasická Vincentka. Ve 100 ml této mineralizované vody je obsaženo až 660 μg tohoto prvku, ke splnění denní doporučené dávky (150–200 μg) stačí tedy pouhé dva loky denně.
TIP Zařaďte do svého jídelníčku mořské řasy, které se dají koupit již relativně snadno, a pokud máte rádi ryby, vyrazte sem tam na sushi! :)
Mimo hlavní složku hormonů štítné žlázy, jódu, je také velmi důležitá výchozí látka, ze které jsou hormony tvořeny, a tou je aminokyselina tyrozin. Bez jeho skeletu by se hormony nevytvořily. Tyrozin sice není aminokyselinou esenciální (náš organismus si ho dokáže vytvořit), nicméně lehce zvýšený příjem není při problémech s hypofunkcí jistě na škodu. Mezi významné zdroje tyrozinu patří například avokádo, mléčné výrobky či arašídy a mandle.
Strumigeny
Strumigeny patří do skupiny antinutričních látek a negativně ovlivňují hospodaření štítné žlázy s jódem i její samotnou funkci – pokud už je se štítnou žlázou problém! (to je velmi důležité zdůraznit). U pacientů a lidí s problémy se štítnou žlázou je potřeba, aby si na potraviny obsahující strumigeny dávali pozor. Jedná se hlavně o zeleninu – zelí, brokolice, květák, kapusta a růžičková kapusta. Dále jsou to cibule, rajčata, špenát či ředkvičky, ale i velmi významný zdroj rostlinných plnohodnotných bílkovin – sója a výrobky z ní, která je ve velkém užívána hlavně vegany. Při snížené funkci štítné žlázy tedy doporučuji zejména tyto potraviny výrazně omezit – není nutné je doživotně ze svého jídelníčku vyřadit, je pouze nutné si hlídat jejich přijaté množství.
Zde je nutné zmínit fakt, že i léčiva (např. antibiotika), různé pesticidy a cizorodé látky se mohou chovat jako strumigeny!
Celkový vliv výživy na správnou funkci štítné žlázy není omezený jen na zařazení a vynechání určitých potravin, ale týká se výživy jako celku. Z výživy by měly zmizet smažené pokrmy, nadmíra pečiva a polotovarů, tučné maso a plesnivé sýry, nadmíra kofeinových nápojů a nekvalitních masných výrobků. Jediná čistá strava bohatá na zeleninu a ovoce, doplněná o základní nezpracované potraviny tvoří základ zdravého jídelníčku bez ohledu na výživový směr.
Objednat předplatné
