Psyché&Duše 03. 03. 2018 PDF Tisk

Srdce a život

Strach a obavy svírají moje nitro. Snažím se dýchat, ale před očima mám hvězdičky a hrdlo se mi sevře. Držím v ruce dopis, ve kterém tučným písmem vyčnívá termín, na který jsme čekali...

Srdce a život

Měla bych být připravená, vždyť vím od narození svého syna, že to jednou přijde. Čas najednou utekl tak rychle, že předškolní věk dvojčat je tady a s ním přichází i plánovaná operace srdíčka mého syna. Najednou je všechno nepodstatné. Snažím se zastavit třas rukou a dýchat. Zavírám oči a vnímám sebe, pocity, které mnou lomcují, a pokouším se doslova rozdýchat ten pocit sevření, tlaku. Povede se mi to během pár vteřin a dostávám tělo, srdce i hlavu do klidového režimu. Cítím víc než kdy jindy, že potřebuji co nejrychleji pocítit dotyk své jógové podložky, otevřít hrudník, zapojit mula bandhu a uddijana bandhu a začít s pozdravem slunce. Vím, že od surya namaskar není daleko k dalším ásanám, a také vím, že tohle je zaručený prostředek k uklidnění mé rozbouřené mysli i rozbouřených pocitů.

Má praxe probíhá stejně, nezávislý pozorovatel by viděl, že všechno je tak jak má být, ale já cítím, že to není ono. Do hlavy se mi neustále vkrádá pocit strachu. Snažím se nepřipouštět si nic z toho budoucího, co nastane za pár dnů, ale každá máma mi dá za pravdu, že když jde o život, zdraví a srdíčko jejího dítěte, nejde zklidnění hned a na povel. Takhle tělo nefunguje v případě, že víte, že pro své dítě můžete udělat jedině to, že u něj budete od začátku do konce a víc nápomocná nedokážete být.

Najednou se má hlava vrací k podložce a jsem u pozice ustrásany – velblouda. Soustředím se na čtvrtou, srdeční čakru a snažím se o vizualizaci krásně zelené louky, trávy, která ve mně evokuje pocit klidu, radosti, míru, smíření. Dostávám se do fáze, kdy se hlava vyprazdňuje a dovoluje mi lehčeji dýchat. Sevření zmizelo a já se snažím uchovat tento pocit co nejdéle. Daří se mi to, dýchám pomalu, hluboce, hlasitě, udžají dech pomáhá. Cítím, že dech je to jediné, co chci v momentální chvíli slyšet a vnímat, na nic ostatní nemám sílu ani kapacitu. Nechci mít. Už jen přemýšlení, jak všechno v nadcházejících dnech bude probíhat, mě vysiluje a vyčerpává.

Snadno se řekne, buďme a žijme v přítomnosti. Pak ale přijde náročná situace, náročná životní etapa a nám mysl ujíždí do budoucnosti. Vyrojí se otázky „Co bude? Jak to dopadne? Jak to zvládne/zvládnu?“ a vaše mysl bloudí mimo dosavadní TEĎ. A tak si svou lekci jógy protahuji, jak nejdéle to jde. Vím, že tohle je to nejpřínosnější, co pomůže mně i synovi. Nesmím ho já sama vystresovat, spíš naopak. Sesbírám veškerou svou vnitřní sílu a soustředím se jen na to, že neexistuje žádná jiná možnost než ta, že všechno bude v pořádku a všechno bude dobré.

A tak si dávám při každé své lekci záměr, že bude opravdu vše dobré. Stačí věřit, vyslat a soustředit se na své přání.

 

  • autor: Veronika Nadymáčková
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

Objednat předplatné