Zdraví 10. 06. 2020 PDF Tisk

Skolióza

Skolióza je definována jako trojrozměrná deformita páteře. Při skolióze je tvar páteře změněn nejen ve frontální rovině (vybočení do strany, pokud se na člověka díváme zezadu), ale skolióza je vždy spojená i s patologickou rotací obratlových těl a změněné je také fyziologické esovité zakřivení (v sagitální rovině, při pohledu z boku) – nejčastěji se objevuje oploštění či naopak hyperkyfóza hrudní páteře.

Skolióza

Skolióza se může objevit kdykoliv během růstu (od kojeneckého věku do dospělosti) a někdy i po jeho dokončení. Je třeba rozlišit asymetrické držení těla, kdy je zakřivení páteře změněné, ale dá se volně korigovat (může vznikat sekundárně při zkratu dolní končetiny, po úrazech pohybového aparátu nebo při špatných pohybových návycích), a skutečnou skoliotickou deformitu, kterou pouhým napravením držení těla změnit nelze.

„Skutečná“, strukturální skolióza se s větší četností objevuje u osob s neurologickým onemocněním, s onemocněním svalů, kostí či vaziva. Velké množství skolióz je ale takzvaně idiopatických, tedy takových, kdy není jasně známá příčina, která ke vzniku skoliózy vedla. Rizikovými faktory může být genetická predispozice, vrozená asymetrie, kloubní hypermobilita, porucha koordinace a další.

Důsledky skoliózy mohou být, kromě negativního kosmetického efektu, častější blokády páteře a žeber spojené s bolestmi zad, a to zejména v pozdějším věku. Bolesti zad u dětí či adolescentů se skoliózou nejsou typické, a pokud se objevují, je třeba hledat jinou příčinu. Nezanedbatelné jsou také psychické následky. Prognóza záleží především na tom, zda a jak rychle se křivka zhoršuje. Některé křivky zůstávají dlouhodobě víceméně stejné, jiné se rychle zhoršují (nejvíce v průběhu růstu).

Diagnostika skoliózy se skládá z klinického vyšetření a vyšetření zobrazovací metodou. Standardně se k hodnocení skoliotické křivky využívá rentgen. (Magnetická rezonance nebo CT pak eventuálně slouží k detailnějšímu posouzení stavu páteře – jejích částí, obratlů, plotének, měkkých tkání).

Klinické vyšetření by mělo ideálně zahrnovat nejen zhodnocení křivky pohledem v klidu a v dynamickém pohybu (předklon, záklon, úklony, rotace, stoj na jedné noze, chůze, poskoky…), ale také vyšetření svalových dysbalancí, vyšetření délky končetin, rozsahu pohybu v kyčelních kloubech, kvalitu stabilizace kyčelních kloubů a v konečném důsledku základní vyšetření celého pohybového systému, abychom si o dotyčném mohli vytvořit co nejjasnější představu. Součástí vyšetření by mělo být i zhodnocení kvality koordinace pohybu a vnímání těla, které je u osob se skoliózou často změněné.
Nezřídka se také stává, že když člověka s asymetrií srovnáme symetricky, má pocit, že je nakřivo. Důvodem je, že za dlouhou dobu asymetrického postoje a pohybu se jeho nervový systém na změnu symetrie adaptoval a vnímá asymetrii jako normu. Součástí vyšetření, zvlášť u dětí, by mělo být i vyšetření zraku a sluchu. Někdy může být příčinou zraková či sluchová vada, která vede ke kompenzačnímu uklánění hlavy.

Terapie skoliózy
Terapie skolióz se skládá z rehabilitace a korzetoterapie, u těžkých deformit někdy i operační léčby. Korzetoterapie (kolem které panuje spousta mýtů), pokud je správně indikovaná, je v léčbě skoliózy velkým pomocníkem. Pomáhá zpomalit progresi (zhoršování) křivky a u menších křivek ji spolu se cvičením dokáže významně zmírnit. Cvičení při skolióze by mělo být hlavně pravidelné. Mělo by být komplexní (zaměřené na celý pohybový aparát) a mělo by zahrnovat také práci s uvědomováním si vlastního těla a tělesného schématu. V neposlední řadě by pro dotyčného mělo být co nejzábavnější, aby si udržel motivaci, která je pro dlouhodobé cvičení, které skolióza vyžaduje, klíčová. Cvičení by vždy mělo mít přesah do běžných denních aktivit – úprava stereotypu sezení, stoje, chůze a také stereotypu dechu. 

Odměnou za pravidelné a vhodné cvičení je nejen příznivý kosmetický efekt, ale také zmírnění bolestí zad, které skoliózu mohou v pozdějším věku provázet. Jóga je ze své podstaty pro skoliózu vhodným cvičením, protože zahrnuje všechny důležité aspekty. Cvičení je symetrické, komplexní, pracuje s uvědomováním si těla a s dechem. Využívá navíc principu opor a záměru pohybu.

Abychom ovlivnili patologicky změněnou křivku páteře komplexně, je potřeba zapojit následující prvky:

  • NAPŘÍMENÍ páteře – jemné oddálení obratlových těl pomocí aktivity svalů, zejména hlubokého stabilizačního systému páteře
  • DEROTACE – korekce patologické rotace obratlů
  • PROTAŽENÍ zkrácených svalů a POSÍLENÍ oslabených svalů podle křivky
  • POSÍLENÍ SVALOVÉHO KORZETU V KORIGOVANÉM POSTAVENÍ
  • ÚPRAVA STEREOTYPU DECHU – plný jógový dech

 

Objednat předplatné