čtvrtek 18. 4. 2024
Období, které jsme ještě nedávno prožíali, nebylo pro většinu z nás právě nejšťastnější. Byli jsme donuceni vystoupit ze své komfortní zóny, přizpůsobit své životy novým podmínkám a není to pro nás úplně jednoduché. Jde o naše životy, jde o naše zdraví, jde i o naše živobytí. Zdravotníci na pokraji zhroucení z vyčerpání, velká část lidí na pokraji zhroucení z nicnedělání. Svět je vzhůru nohama. Můžeme se z toho zbláznit, anebo se tomu můžeme začít smát. A my Češi jako národ Švejků se dokážeme smát. Obzvlášť když je nám nejhůř. Legraci si děláme z vážných věcí i z těch, které nemůžeme nebo nedokážeme ovlivnit. A mně se to líbí. Smích totiž snižuje stres, posiluje imunitu, srdce i plíce a okysličuje krev. Přináší jen samá pozitiva, tedy to, co nyní všichni tolik potřebujeme.
„Ze všech živočichů se jen člověk umí smát, ač k tomu vlastně má nejmíň důvodů.“ Ernest Hemingway
První vědomý úsměv se u dětí objevuje mezi čtvrtým až osmým týdnem života. Maminky je u svých miminek zaznamenají daleko dřív, ale tomu se říká nesociální úsměv, tedy bez vnější příčiny. Něco jako úsměv pozorují již ve třetím trimestru dokonce i lékaři na ultrazvuku, a to prý obvykle ve chvílích, kdy se dítě budí nebo usíná.
Úsměv, jak víme, nic nestojí. Nabízí radost a kouzlo těm, kdo ho přijímají, i těm, kdo ho dávají. Není jen nakažlivý, ale především přitažlivý a usměvaví lidé jsou pro okolí mnohem atraktivnější. Ve společnosti se proto smějeme daleko častěji než o samotě. Podle expertů je dokonce přítomnost lidí důležitější než vtip samotný.
Léčba smíchem
Věřím, že s léčivými účinky smíchu podvědomě souhlasíme všichni. Již lékaři ve středověku ordinovali svým pacientům smích jako lék, například na posílení plic. Věřili, že negativní emoce prodlužují hojení ran a naopak smích, že ovlivňuje zlepšení stavu celého organismu. V minulém století americký žurnalista Norman Cousins ve své knize Anatomie nemoci popsal léčivé účinky smíchu. Lékaři u něj diagnostikovali Bechtěrevovu nemoc. Zjistil, že když se deset minut směje u filmových komedií, zbaví se tak bolesti na následující až dvě hodiny.
Děti a smích
Zkušení učitelé, vychovatelé, všichni, kdo mají co do činění s dětmi, vědí, co smích s dětmi dokáže. Pomocí smíchu vzbudíte dětskou pozornost a můžete zlepšit jejich schopnost zapamatování. Zároveň u dětí oslabuje trému, napomáhá k uvolnění. Smích také snižuje agresivitu, s níž si děti a dospívající často nevědí rady.
Hi-hi, ha-ha, ho-ho, jistě si vzpomínáte na pohádku Šíleně smutná princezna, jak se ji snažili znovu naučit smát. „Nemůžu se začít smát, když mi není do smíchu,“ bránila se. Falešný smích od toho spontánního všichni rozeznáme, ale například psychiatr Karel Nešpor se předstíraného smíchu vehementně zastává: „Záměrně navozený smích má ve společenském styku svoji cenu. Může například usnadnit to, aby spolu lidé lépe vycházeli. To, že se na sebe politici nacvičeně zubí, je lepší, než kdyby na sebe ječeli.“
Hasya jóga – jóga smíchu
Stejné slabiky, které se učila naše „smutná princezna“, jsou i součástí hasya jógy – jógy smíchu. Tato technika cvičení je založena na faktu, že tělo není schopno rozlišit simulovaný a spontánní smích, tedy dopady obou jsou stejné a hlavně zdravé.
Jóga smíchu je seriózní disciplínou, nesetkáme se při ní s vyprávěním vtipů a veselých historek, jde o určité, přesně popsané cviky. Smát se samozřejmě můžete sami sobě nebo spolu s ostatními, co však dovoleno není, je škodolibé posmívání se druhým.
Techniky, které tato specifická jóga používá, byly částečně odvozeny od spontánních her dětí a částečně byly převzaty z tisíce let starých jogínských dechových cvičení. Během těchto cvičení dochází k okysličení těla a mozku, a to má pozitivní vliv na naši náladu i zdraví. V mnoha směrech má dokonce lepší účinky než posilování a jiná tělesná aktivita, např. deset minut srdečného smíchu vydá za třicet minut na rotopedu.
Na lekcích jógy smíchu se setkáte s jednoduchými cviky, speciálně zaměřenými na vaše podvědomí a dech. Ideální je provádět tato cvičení ráno a ve skupině, odměnou vám pak bude dobrá nálada po celý den.
Malá ukázka, jak to na lekcích jógy smíchu může vypadat:
Tleskání
Tleskáme rukama těsně před břichem v rytmu 1-2, 1-2-3 a zároveň nahlas vyslovujeme zvuky: Ho-ho! Ha-ha-ha! Tento cvik je též výborný pro posílení bránice.
Pozdravný smích
Účastníci se navzájem zdraví smíchem a libovolnými gesty, která jsou v různých kulturách obvyklá (např. potřepání rukou s úsměvem, eskymácký pozdrav vzájemného tření nosy apod.). Důležité je dívat se přitom navzájem do očí.
Smích končetinami
Ležíme na zádech. Přitáhneme stehna k trupu a pokrčíme ruce v loktech. Nohama i rukama děláme pohyby jako při jízdě na kole. Do rytmu šlapání vyslovujeme ve zrychlujícím se tempu slabiky ha, ha, ha – ho, ho, ho – he, he, he – hi, hi, hi – ha, ha, ha – ho, ho, ho – he, he, he – hi, hi, hi… Cvik pokračuje tak dlouho, dokud stačí síly a dech, nebo podle pokynů lektora.
A ještě pár užitečných rad k udržení dobré nálady:
A zajímavost na závěr:
Věděli jste, že prvního smajlíka nakreslil americký výtvarník Harvey Ball v roce 1963, když dostal za úkol vytvořit něco, co pomůže povzbudit morálku zaměstnanců jedné firmy? Společnost Smile Corporation později vyhlásila 5. říjen Mezinárodním dnem úsměvu. Jejím heslem je: „Udělej jednu laskavost – pomoz někomu k úsměvu!“
Objednat předplatné
