Říká se, že mezi genialitou a šílenstvím je jen velmi tenká hranice. A napříč dějinami to dokládá řada známých osobností. Jednak často platí, že nadprůměrně inteligentní lidé jsou jaksi „nepoužitelní“ mimo svůj obor, v normálním životě, kde je jim jejich intelekt spíše překážkou v komunikaci s druhými, jednak je známo, že mnoho slavných kreativců trpělo a stále trpí nějakou duševní nemocí, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha osobnosti.

Které slavné trápí psychika
Ví se například, že schizofrenií trpěl malíř Vincent Van Gogh, spisovatel Jack Kerouac, matematik John Nash nebo politik Jan Masaryk, s bipolární afektivní poruchou bojoval herec Miloš Kopecký, spisovatel Ota Pavel nebo zpěvák Petr Muk, dodnes se s ní potýká zpěvačka Mariah Carey nebo herec Mel Gibson. Skoro se zdá, jako kdyby utrpení duše bylo jakousi krutou daní za kreativitu, talent či genialitu.

Jak tenká je hranice mezi sebedůvěrou a egoismem
Podobně tenká hranice může být mezi zdravým sebevědomím a rozvíjejícím se egoismem. Je rozdíl mezi člověkem, který si věří, ale nestaví své zájmy nad obecné blaho, zajímá se o druhé a o to, jak se cítí, aniž by u toho upozaďoval sebe sama a dostával se tím do nějakých nepříjemných stavů, a někým, kdo je do sebe zahleděný, sleduje zejména vlastní prospěch, vlastně ho nezajímá, jak jsou na tom druzí.

Co vyčteme z rozhovoru
Výše zmiňované mnohdy vyčteme již z pouhého krátkého zdvořilostního rozhovoru. Asi se nám lépe povídá s někým, kdo podporuje vedení rozhovoru, a ne s tím, kdo nasadí monolog, kdy nám povypráví o svých úspěších, aniž by se zeptal, jak se máme my, a jakmile sdělí vše, co má na srdci, odejde. A samozřejmě zase určitě poznáme rozdíl mezi takovým člověkem a někým, kdo si prostě z nějakého důvodu potřebuje pořádně popovídat.

Jak s tím souvisí jóga
Jóga nás vede k poznávání sebe sama a k tomu, abychom se naučili milovat tak, jak jsme. Abychom poznali své silné stránky i své slabiny a přijali se jako celek, abychom se nestyděli za to, co se nám nelíbí, ale naučili se to milovat podobně jako to, co se nám líbí. Nikdo neříká, že je to snadné, a rozhodně je takový přístup celoživotní cestou. Většinou to ovšem bývá tak, že jakmile na ni nastoupíme, už nevystoupíme. Svědomí nám to nedovolí.

Proč může i jóga vést na scestí
Jde o to, že u některých lidí s přirozenými sklony k egoismu může jógová meditace se zaměřením na sebe sama vést k tomu, že se při nesprávném uchopení/pochopení a při nesprávném vedení rozvine tento nežádoucí vliv a daný jedinec místo postupu k sattvě klesá k tamasu, aniž by si něco takového uvědomoval. Stává se potom, že člověk omlouvá své necitelné činy tím, že konečně pochopil sebe sama a naučil se za sebe bojovat, tedy jakýmsi tajemným prozřením. Onen boj však nečiní v souladu s jamou a nijamou, s otevřeností mysli a srdce, porušuje ahinsu, protože mu nesejde na tom, jak jeho činy dopadnou na hlavy jeho blízkých.

Proč musí k pravdě každý dojít sám
To všechno samozřejmě neznamená, že bychom měli své zájmy upozaďovat na úkor ostatních, neznamená to ale ani to, že bychom je měli stavět nad ostatní. Člověk, který je se sebou srovnaný, rád pomáhá druhým a rád je vidí šťastné, umí naslouchat, protože nemá problém v sobě, nehledá ho ani nikde venku. Takový člověk nepotřebuje pořád mluvit o tom, jak sebe sama objevil, a radit ostatním, jak by to měli udělat. Stačí mu, že on sám to ví, a každému, kdo požádá o radu, rád pomůže, nikomu ale nic nevnucuje, aby tím neomezoval jeho osobní svobodu. Faktem totiž je, že pravdu musí každý objevit sám. Když k ní nedojdeme sami, nikdy ji doopravdy nenahlédneme. K pravdě nás nemůže nikdo dotlačit, musíme k ní dojít sami a z vlastní vůle.

Co nám usnadní balancování
A zase se dostáváme k tomu, co se říká o józe: že jóga je zlatou střední cestou bez extrémních vychýlení tím či oním směrem. Jenže na to, jak se na této cestě vyvážit, musíme zase přijít jen my sami. Cesta jógy je jako cesta života – jako pobyt v šíršásaně – neustálé balancování. Vezmeme-li si ale na pomoc jamy a nijamy, přijmeme-li je a budeme-li jednat v souladu s nimi, bude to balancování o moc jednodušší a příjemnější, protože když budeme vnímaví, budeme vědět, jak se v kterých situacích zachovat a co je a co není správné. Napoví nám to, jak se budeme cítit uvnitř.

• autor: Kateřina Hájková
• foto: Shutterstock.com