Rostoucí život ve mně

18. 08. 2018


Období, kdy cítíte všechno, co se uvnitř odehrává, se stává takovým malým zázrakem. Najednou cítíte, že v sobě máte druhé srdce, kterému chcete dopřát jen to nejlepší. Takhle to cítím já. Zkouším, co ve své praxi můžu a neublíží, a proti čemu se dítě už bouří. Však ono mi to dá najevo, a když ne ono, tak tělo a pocity určitě nezklamou...

Často vzpomínám na dobu svého prvního těhotenství. Doktoři mě vystrašili tak, že jsem se z postele neodvážila dojít nikam dál než na záchod. Nejdřív jsem musela být v prvních třech měsících v absolutním klidu kvůli hrozícímu případnému potratu, pak mít klidový režim kvůli rizikovějšímu těhotenství vzhledem k dvojčatům a ve finále znova absolutní klid kvůli předčasnému porodu. Vrcholem mé fyzické aktivity byl úklid bytu a procházka se psem. Jógu jsem v době před šesti lety ještě neznala, ale dnes vím, že kdyby ano, určitě bych nebyla tak úzkostlivá. Příroda je totiž dost chytrá na to, aby zařídila vše nevyhnutelné. Jenomže já neznala ani jógu, ani pránájámu, ba dokonce jsem neznala ani své tělo. Respektive jsem mu a v něj nejspíš nevěřila. Bála jsem se. Všeho. Aby byla dvojčata v pořádku, abych jim neublížila ničím, co doktoři zakázali, a já porušila.

Chvíli po narození dvojčat jsem objevila kouzlo jógamatky a praxe jako takové. Čím víc jsem praktikovala, tím více jsem poznávala sebe samu a své možnosti. Dny, kdy mi nešla kurmásana, jsem brala jako dny, kdy jsem svou praxi odlehčila a svému tělu dopřála o to víc meditace a více minut v šavásaně. Oč si tělo řeklo, to jsem mu dopřála, protože jsem se naučila ponaučení o jama a nijama. Učila jsem si vědomě neškodit a neškodit ani lidem kolem. Hodněkrát mi hlavou proletělo „Kéž bych byla jógu znala před lety, kdy jsem byla v očekávání!“ Protože už tehdy bych si byla přestala ubližovat.

Dnes jsem znova těhotná. A s vděkem beru tuhle možnost jako dar zkusit všechno, co jsem kdysi nemohla. V prvních 12 týdnech jsem absolvovala intenzivní čtyřdenní kurz se spoustou fyzické praxe. Cítila jsem, co si můžu dovolit, a nebála se toho. A tak jsem zkoušela s dopomocí pozici vrisčikásany – škorpióna. Byla jsem překvapená, jak příjemné může být v této ásaně prodýchání a jaký dopad má na mé tělo i hlavu. Všechny ásany jsem chtěla zkusit, samozřejmě se zvýšenou opatrností. Proč se omezovat, když se cítím dobře a miminko dopřává to, co dvojčata nedopřála? Ty pocity na podložce, kdy získáte spojení se svou hlavou, jsou nepopsatelné. Najednou zjistíte, že těhotenství přece není nemoc, ale příležitost. Jistě, žena se stává každým dalším týdnem s tím rostoucím pupíkem omezenější, ale je to neskutečná příležitost zkoušet, jak vaše tělo reaguje na to či ono.

Chuť na více dechových cvičení? Opatrně, ano. Všechny ženy, které jógu praktikují delší dobu, si musí být vědomy svých možností. Co mi dělalo dobře v době propadlého, hubeného bříška, nebudu praktikovat teď, protože to prostě rostoucí miminko v nás nedovoluje. Chuť na více relaxace? Dopřejme si to, ženy! Miminko se hýbe, dělá kotrmelce, škytá. Období, kdy cítíte všechno, co se uvnitř odehrává, se stává takovým malým zázrakem. Najednou cítíte, že v sobě máte druhé srdce, kterému chcete dopřát jen to nejlepší. Takhle to cítím já. Zkouším, co ve své praxi můžu a neublíží, a proti čemu se dítě už bouří. Však ono mi to dá najevo, a když ne ono, tak tělo a pocity určitě nezklamou.

Jsem nesmírně vděčná tomu, že mám možnost být znova těhotná a tentokrát nosit pod srdcem jen jedno dítě. Je to naprosto jiná zkušenost. Na podložce je mi fantasticky a cítím, že dítě mé pocity vnímá. Jsem vděčná, že jóga v mém životě zůstává i v tomhle období. Je to požehnání, nenahraditelná zkušenost v další fázi života. Věřím, že časem se k mé praxi prcek přidá, avšak tentokrát už ne v bříšku. Má totiž dobrý základ.

 

  • autor: Veronika Nadymáčková
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket