Zdravá strava 17. 08. 2016 PDF Tisk

Role hormonů ve výživě a metabolismu – 2. část

V první části Role hormonů ve výživě a metabolismu jsem uvedla na pravou míru funkci hormonů inzulínu a leptinu. Tyto dva hormony markantně zasahují do metabolických procesů našeho těla. V dnešní, druhé části se zaměřím na další hormony, které se podílejí na regulacích hladu, vyplavování glukózy do krevního řečiště, ukládání tuků apod.

Role hormonů ve výživě a metabolismu – 2. část

Glukagon

Glukagon je hormon, který působí jako tzv. antagonista inzulínu. Je taktéž tvořen ve slinivce břišní jako inzulín. Jeho hlavní funkcí je mobilizovat glykogenové zásoby v játrech, když je cukru v krvi nedostatek. Glykogen je polysacharid, jakási zásobárna glukózy v podobě dlouhých řetízků, který je uvolňován v době energetického deficitu, a to hlavně pro mozek a posléze tam, kde je třeba. V situaci, kdy má tělo málo glykogenových zásob (zde je nutné zdůraznit – když hladoví), dochází k mobilizaci a štěpení zásob tukových a bílkovinných(!), které se metabolickými procesy mění na glukózu = proces glukoneogeneze. Při opětovném najezení tělo automaticky živiny uloží, ale do podoby tukových zásob, tedy na horší časy... A to je přesně to, co se často děje hlavně ženám, které hladoví a jí čím dál tím méně a pak se diví, že přibírají. Účinná redukce musí probíhat nejenom změnou a redukcí energetického příjmu, ale také prostřednictvím účinného aerobního pohybu. Pouze při kombinaci redukčního jídelníčku a fyzické aktivity dochází k účinné redukci tukových zásob, zlepšuje se schopnost těla využívat sacharidy a aktivní svalová hmota se buduje, místo aby se pálila. Vše jde sice o něco pomaleji než při „hladovění“, velkou výhodou však je absence jojo-efektu – a to při hubnutí chceme.

Adrenalin

Adrenalin je hormon, který nám volně řečeno často zachraňuje život. Mobilizuje tělo při stresových situacích a pomáhá mu se s nimi vypořádat. Neberte teď stres jen v negativním smyslu, stres je pro tělo i sportovní výkon či nervozita před zkouškou nebo důležitou schůzkou. To, že máte vyplavený adrenalin, poznáte velmi jednoduše – zrychlí se vám tep, lehce se rozšíří plíce i zorničky, zpomalí trávení, ale naopak zvýší nároky na glukózu a kyslík. Zvýšenou dodávku glukózy si tělo zabezpečí jednak tzv. glykolýzou a glykogenolýzou (štěpením glykogenu, viz glukagon) nebo lipolýzou (štěpením tuků). Adrenalin tedy taktéž pomáhá přirozené redukci tukové tkáně a zvyšuje nároky těla na energii. Je to tedy další důvod, proč je důležité při dietě cvičit/hýbat se. 

Kortizol

Kortizol je dalším hormonem, který se označuje jako stresový hormon, protože je produkován ve stresových situacích. Mezi jeho pozitivní účinky na náš organismus patří jeho schopnost působit protizánětlivě a lehce stimulovat imunitu – resp. tvorbu imunitních buněk, což znamená, že přiměřený pohyb a sport pomáhají utužovat funkční stav imunity! Mezi jeho hlavní funkci však patří stimulovat rozklad proteinů na aminokyseliny, aby mohly být následně přeměněny v játrech na glukózu, tedy energii pro naše tělo. Tyto procesy nejsou žádoucí (hlavně pro ty, kdo pracně svalovou hmotu budují). Prevencí je tedy cvičit a hýbat se s dostatečnými glykogenovými zásobami. 

Ghrelin

Ghrelin je hormon, který je uvolňován hlavně v žaludku, dále v tenkém střevě a slinivce břišní, a trochu i v našem mozku. Tento „hladový hormon“, jak se mu s oblibou říká, má nespočet funkcí – podporuje chuť k jídlu, ale také ukládání tuků do zásoby, kontroluje vyplavování inzulínu a stimuluje uvolňování růstového hormonu.

Jeho uvolňování je primárně řízeno naším stravováním – hladiny tohoto hormonu jsou nejvyšší před jídlem nebo když máme hlad. Pravidelností v jídle si dokážeme tento hormon naučit a ochočit tak, že se ozývá v časech, kdy jsme zvyklí jíst – pokud tedy pravidelně obědváte v pravé poledne, hormon si navykne a jeho koncentrace se v období této denní doby zvýší. Z tohoto děje tedy pramení i fakt, že snídat se naučí i zarputilý „nesnídač“. Co se týče utišení volání tohoto hormonu, tak proteiny a sacharidy snižují jeho koncentraci mnohem více než tuky. Opět cítíte, co z toho plyne – tučných jídel sníte mnohem více, aniž byste se cítili sytí.

 

Hormonální regulace našeho těla je velmi složitá, ale také velmi zajímavá záležitost. Zde byly nastíněny jen hrubé funkce a významy vybraných hormonů v závislosti na jejich vztahu k energetickému metabolismu. Snad vás trocha teorie dovedla k malému zamyšlení :).

 

Objednat předplatné